Ruský Africký sbor, který v Mali převzal roli žoldnéřské Wagnerovy skupiny a podporuje tamní vojenský režim, oznámil stažení z Kidalu v pondělí na svých sociálních sítích. Separatistická Fronta za osvobození Azavádu (FLA) následně podle BBC uvedla, že ruští vojáci souhlasili s trvalým odchodem, a prohlásila město za osvobozené.
Kidal byl více než deset let neoficiálním centrem separatistického hnutí Tuaregů, které usiluje o vznik samostatného státu na severu země. Na konci roku 2023 ale město dobyla malijská armáda za pomoci ruských žoldnéřů.
Rusové nyní město sice opustili, uvedli však, že budou pokračovat v operacích v jiných částech země.
Sestřelený vrtulník
Stažení ruských sil předcházely jedny z největších koordinovaných útoků ozbrojených skupin proti vojenské juntě za poslední roky. Do bojů, které vypukly v sobotu, se vedle separatistické FLA zapojila také islamistická organizace JNIM, která je odnoží teroristické sítě al-Káida.
Útoky zasáhly několik oblastí Mali, včetně hlavního města Bamako s více než čtyřmi miliony obyvatel. Střety byly hlášeny také ve městech Gao, Mopti, Sevare nebo Kati, kde po sebevražedném útoku nákladním vozidlem zahynul ministr obrany Sadio Camara.
Podle ruských vojenských blogerů se během bojů u Gao zřítil ruský transportní vrtulník Mi-8AMTSh. Podle Ilji Tumanova z telegramového kanálu Fighterbomber se stroj stal nejspíš terčem protivzdušné obrany.
Tumanov dodal, že při incidentu měli zahynout všichni lidé na palubě, tedy jak posádka, tak i přepravovaná jednotka. Ruské ministerstvo obrany se k události dosud oficiálně nevyjádřilo.
Wagnerovci „zmizeli“, nahradil je Africký sbor
Mali se s útoky radikálních islamistických skupin, ozbrojených gangů a separatistických Tuaregů potýká už téměř 15 let. V posledních letech se ovšem tamní režim odvrátil od západních partnerů a začal se vojensky i politicky orientovat na Rusko.
Od roku 2021 podporovala malijský režim v boji proti povstaleckým organizacím žoldácká Wagnerova skupina. Po smrti jejího šéfa Jevgenije Prigožina v roce 2023 však převzalo její roli ruské ministerstvo obrany, které zřídilo takzvaný Africký sbor, pod kterým dnes působí většina bývalých wagnerovců.
Moskva za podporu africkým vládám obvykle získává přístup ke strategickým surovinám, jako jsou zlato, diamanty nebo uran. Stejně jako Wagnerova skupina čelí ovšem i Africký sbor obviněním z páchání zvěrstev na civilistech a porušování lidských práv.
