V zákulisí se takřka jako se samozřejmostí pracuje s tím, že svůj mandát v Radě ČT obhájí Pavel Matocha, Luboš Xaver Veselý, Jiří Šlégr a Roman Bradáč. Otázkou v danou chvíli tedy je, kteří další dva kandidáti je doplní. Vládní strany přitom disponují devíti hlasy, opozice jich má sedm. Tomu odpovídají také získané hlasy pro výše zmíněné čtyři radní, kteří svůj mandát obhajují.
Kromě Matochy obdrželi všichni právě oněch devět „koaličních“ hlasů, Matocha bral ještě jeden navíc – svůj hlas mu tedy musel dát také někdo z opozice. Ještě větší vášně ale budí třináct hlasů pro bývalého poslance hnutí ANO Stanislava Berkovce. A byť je hlasování tajné, na sociálních sítích se to už týden hemží debatami o tom, kteří čtyři zástupci opozičních stran hlasovali právě pro Berkovce.
Hypotézu, že pro exposlance ANO museli hlasovat i někteří občanští demokraté, s níž přišlo Aktuálně.cz už v úterý, ve středu potvrdil předseda ODS Martin Kupka. Stanislavu Berkovcovi dali hlas dva jeho poslanci – konkrétně Martin Baxa a Lucie Bartošová –, a pomohli mu tak k postupu do zúženého osmnáctičlenného výběru kandidátů do Rady ČT. O šesti nových radních plénum dolní komory rozhodne na své dubnové schůzi.
Kupka ve středu novinářům řekl, že s postupem Baxy a Bartošové nesouhlasí a že se na ně zlobí. Zdůraznil také, že na plénu ani jeden poslanec ODS pro Berkovce ruku nezvedne. ODS kvůli tomu dokonce podpoří návrh – se kterým už dříve přišla TOP 09 a Piráti – na veřejnou volbu. Personální volby jsou přitom v dolní komoře téměř vždycky tajné.
Lidovci směnili hlas za podporu pro Hermana
Další hlas z řad opozice potvrdil svým spolustraníkům předseda mediálního výboru a poslanec KDU-ČSL František Talíř. „S cílem maximálně zvýšit šance na druhé kolo pro Daniela Hermana (…) jsem Stanislava Berkovce v tomto prvním kole spolu se třemi dalšími opozičními poslanci nakonec volil,“ uvedl.
Zbývá tak zodpovědět, od koho z opozice dostal čtvrtý, celkově třináctý hlas. Nabízí se, že pro něj mohl hlasovat Jan Jakob z TOP 09, pokud by Herman (jakožto bývalý ministr za lidovce) byl kandidátem, kterého prosazuje celá koalice Spolu. Výměnou za jeho podporu by tak mohli dát všichni její členové mediálního výboru hlas také Berkovcovi.
Jakob to ale vytrvale odmítá. „Pány Berkovce a Matochu jsem nevolil a nebudu je (stejně jako celý klub TOP 09) volit ani na plénu Poslanecké sněmovny. Stejně tak jsem nevolil ani žádné jiné kandidáty, kteří by mohli negativně ovlivnit nezávislost ČT,“ uvedl Jakob už v úterý pro Aktuálně.cz. Je-li to pravda, jeden hlas dodali Berkovcovi buď Piráti, nebo STAN. Zástupci obou stran to ale popírají.
Piráti jsou do velké míry v rámci celé sněmovny v izolovaném postavení – dohody s nimi neuzavírají nejen vládní, ale většinou ani ostatní opoziční strany. Je proto nepravděpodobné, že by pro Berkovce hlasovala jejich poslankyně Andrea Hoffmannová.
STAN, nebo Piráti?
Podobně jako Piráti jsou na tom i Starostové a nezávislí, kteří mají v mediálním výboru dva své zástupce, Matěje Hlavatého a Ester Weimerovou. Jako možná motivace pro hlas Berkovcovi se nabízí se třeba „obchod“ za volbu Barbory Urbanové na post místopředsedkyně dolní komory, kterou STAN nominoval za opakovaně neúspěšného Víta Rakušana. Jde ale o hodně divokou spekulaci a do karet jí navíc nehraje to, že by v takovém případě hlasoval pro exposlance ANO jen jeden ze dvou starostovských členů výboru.
V každém případě nelze vyloučit, že za třináctým hlasem pro Berkovce je „deal“, který se týká i něčeho jiného než Rady ČT.
Na závěr stojí za to připomenout, kterak na sebe Berkovec ještě jako poslanec upozornil tím, když před jinou volbou členů Rady ČT rozeslal stranickým kolegům e-mail, který obsahoval „kádrové posudky“ jednotlivých kandidátů především v tom smyslu, jaký mají vztah k tehdejšímu generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi. Do Rady ČT pak byli zvoleni ti, kteří jasně deklarovali, že Dvořáka odmítají. Proto nakonec také nejspíš ve své pozici šéfa veřejnoprávní televize skončil.
Autoři petice adresované všem opozičním stranám pak Berkovce označují za proruského politika a připomínají, že kdysi do dolní komory přizval sektu AllatRa, jak upozornily Seznam Zprávy. Zároveň připomínají, že se Berkovec kdysi účastnil pochybné výpravy na okupovaný Krym a po návratu vyprávěl, že ruská anexe Krymu byla „v souladu s právními normami“.
