Extrémní horka už dnes představují zdravotní riziko. A pokud bude pokračovat oteplování podobným směrem jako v posledních desetiletích, jejich dopady mohou podle odborníků dál růst. „S postupným oteplováním bude docházet k nárůstu počtů úmrtí z horka,“ přiblížil klimatolog Aleš Urban z katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování České zemědělské univerzity.
Podle modelových scénářů, na kterých se podílel, by se dopady horka mohly v dalších desetiletích výrazně zvýšit. Kolem poloviny století vychází v některých scénářích přibližně dvojnásobný nárůst oproti současnosti, na konci století by za nepříznivých podmínek mohl být ještě vyšší. Jde ale o projekce, nikoliv přesnou předpověď.
Vedra v Praze už mají měřitelný dopad
Urban se svými kolegy zkoumal dopady vysokých teplot v Praze ve studii, která porovnávala období od roku 1982 do roku 2019. Pomocí statistických modelů sledovali vztah mezi teplotou a úmrtností.
„Zjistili jsme, že poslední dekáda, tedy období 2010 až 2020, byla z hlediska výskytu a intenzity vln veder přibližně dvakrát výraznější než předchozí dekády. Stejně tak byl v průměru zhruba dvakrát větší i dopad na úmrtnost,“ popsal Urban.
Za mimořádné označil především období mezi lety 2015 až 2019, kdy Česko zažilo několik velmi suchých a horkých let. Výrazný byl zejména rok 2015, kdy se během léta vystřídalo několik epizod veder. Svědčí o tom i propočty výzkumníků: zatímco v předchozích letech připadalo na vedra přibližně jedno procento úmrtí, v roce 2015 v Praze jejich podíl vzrostl na více než pět procent, tedy na více než 250 zemřelých mezi květnem a zářím.
Horko se do statistik úmrtí často nepropíše
Počet lidí, kteří zemřou v souvislosti s vedry, však není možné jednoduše odečíst z úmrtních statistik. „Často je jako příčina uvedeno například srdeční onemocnění, selhání ledvin nebo jiné chronické onemocnění. Horko ale může být faktorem, který u zranitelných lidí přispěje k tomu, že organismus selže,“ vysvětlil Urban.
Odborníci proto používají statistické modely, které porovnávají běžnou očekávanou úmrtnost s tím, zda během horkých období dochází k jejímu zvýšení.
Největší riziko představují podle Urbana starší lidé a lidé s chronickými onemocněními. „Vyšší riziko bývá také u žen, což souvisí především s věkovou strukturou,“ uvedl.
Právě stárnutí populace bude podle něj v budoucnu jedním z faktorů, který může dopady veder zvyšovat. Velmi ohrožení mohou být také lidé, kteří žijí sami a mají omezenou možnost reagovat na extrémní teploty nebo vyhledat pomoc.
Větší riziko dopadů veder mají podle Urbana města, kde se uplatňuje takzvaný efekt městského tepelného ostrova. „Ve městech je velké množství umělých povrchů, jako je asfalt nebo beton, které se během horkých dnů výrazně zahřívají. Zároveň je tam méně zeleně a vody, která by pomáhala prostředí ochlazovat,“ vysvětlil.
V městských oblastech proto mohou být teploty vyšší než v okolní krajině. Velký problém představují především noci, kdy rozpálené povrchy uvolňují teplo zpět do okolí. „Potom už vůbec není možné vyvětrat domácnosti a uvnitř může být hůř než venku. A stres během nočních hodin může ještě umocňovat ten dopad, který bude vedro mít na zdraví a na úmrtí,“ řekl Urban.
Dlouhá vlna veder bývá horší než krátký rekord
Podle Urbana nezáleží jen na tom, jak vysoká je maximální teplota, ale především to, jak dlouho horké období trvá. „Čím delší je období vysokých teplot, tím větší může být dopad. Když minimální teplota ani v noci neklesne zhruba pod dvacet stupňů, tak o to víc se potom naakumuluje stres z toho, že ti lidé nejsou odpočatí,“ uvedl.
Růst rizika ale podle Urbana neznamená, že dopady veder není možné zmírnit. Společnosti se mohou na extrémní teploty lépe připravit. Pomáhat mohou například systémy včasného varování nebo takzvané akční plány, které některé země zavedly po zkušenostech s ničivými vlnami veder.
„Je důležité mít jasně nastavené postupy, jak chránit nejzranitelnější skupiny obyvatel,“ uvedl. Podle něj bude důležitá také úprava měst a budov – více zeleně, stínění, lepší ochrana interiérů před přehříváním a častější klimatizace.
„Otázka, kterou budeme muset stále víc řešit, je, jak ochladit domácnosti. Právě tam tráví lidé velkou část času a u seniorů může být přehřátý byt významným zdravotním rizikem,“ dodal Urban.
VIDEO: Klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz o tom, jak lidé v průběhu let vnímají vedro.
Zdroj: autorský text, Science Direct
