Sněmovna ani dnes nedokončila schvalování kritizované novely rozpočtových zákonů

Terčem kritiky jsou pozměňovací návrhy ministryně financí, které kromě jiného umožní vládě navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. V některých případech by vláda nepotřebovala ke změnám v rozpočtu souhlas Sněmovny nebo sněmovního rozpočtového výboru. Podle opozice tím ale vláda posouvá rovnováhu mezi mocí výkonnou a zákonodárnou.

Prezident Petr Pavel dnes novinářům v Rumunsku řekl, že s hodnocením novely počká, až uvidí konkrétní návrh. „V principu mohu říct, že je samozřejmě důležité mít nějaká pravidla, protože není možné tvořit rozpočet bez jakýchkoliv omezení,“ uvedl. Je podle něj potřeba pohybovat se v rámci nejen národních pravidel, ale i evropských. „Protože pokud nebudeme, tak nám hrozí i určité sankce ze strany Evropské komise, možná i zablokování peněz, což bychom určitě nechtěli,“ řekl. „Se zodpovědností vůči nám samotným a vůči našim dětem bychom neměli zadlužovat zemi více, než je nutné,“ dodal.

Vládní návrh například počítá s tím, že v případě zhoršené bezpečnostní situace by vláda mohla zvýšit výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to mimo jiné na základě opatření, která doporučí Bezpečnostní rada státu. Ministryně jako příklad uváděla situaci, kdy státu hrozí nebezpečí, ale nebyl vyhlášen válečný stav nebo stav ohrožení státu. „V takové situaci rozhodují hodiny, neřkuli minuty,“ zdůraznila. V reakci na opoziční výtky ujistila, že vláda chce snižovat deficity, ale takovou cestou, která nepošle ekonomiku do recese.

Předloha v původní podobě především navrhovala změnu způsobu výpočtu výdajových rámců rozpočtu, tedy objemu peněz, které vláda může utratit. Výdajové rámce se mají nově sestavovat na základě střednědobého růstu čistých výdajů, a ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice.

Schillerová: ČR by bez změny pravidel pro rozpočty čekala paralýza

Hospodaření Česka podle pravidel pro rozpočty vyjednaných předchozí vládou Petra Fialy (ODS) by vedlo k paralýze základních funkcí státu, řekla dnes ve Sněmovně ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Dosavadní opoziční kritika vládní novely zákonů o veřejných rozpočtech se podle ní míjela s realitou. Bez předlohy by podle ministryně nebylo možné sestavit návrh státního rozpočtu v zákonných mantinelech.

Schillerová v úvodu závěrečného schvalování sporné novely poukazovala na to, že podle pravidel vyjednaných Fialovou vládou má Česko hospodařit příští rok se schodkem nejvýše 150 miliard korun a v následujícím roce 126 miliard korun. „Já to nazývám pastí, kterou nám tady zanechal Fialův kabinet,“ řekla ministryně.

Od opozice, jak uvedla, nezaznamenala žádný nápad, jak deficit na tyto hodnoty snížit. Letos Česko hospodaří se schodkem 310 miliard korun. „Neexistuje realistický scénář, jak za rok snížit deficit na 150 miliard korun bez kolapsu investic, ohrožení zdravotnictví, oslabení bezpečnosti a ekonomické recese,“ varovala Schillerová, podle níž je jedinou alternativou sporné novely rozpočtová paralýza.

Ministryně zdůraznila, že vláda chce chce snižovat deficity, ale postupem, který nepošle hospodářství do recese. „Česko si zaslouží takovou dráhu, která bude respektovat rozpočtovou a hospodářskou realitou, ne takovou, která vypadá, jako by sem přiletěla z Marsu,“ poznamenala.

Sněmovní debatu o sporné rozpočtové novele provází kritika od opozice

Dnešní debatu o novele rozpočtových zákonů opět provází kritika z opozičních lavic. Protesty opozice  vyvolávají především pozměňovací návrhy Schillerové, které mají vládě umožnit kromě jiného zvýšení výdajů nad schválené výdajové rámce. Z úst Pirátů a předsedy ODS Martina Kupky dnes mimo jiné zaznělo, že vláda chce měnit rovnováhu moci mezi mocí výkonnou a zákonodárnou.

„Já se tady nebojím říct, že se ve výsledku jedná o ústavní převrat na splátky,“ prohlásil předseda ODS Martin Kupka. Vláda podle něj zásadním způsobem obrací uspořádání pravomocí moci výkonné a moci zákonodárné. Návrh zákona by v některých případech umožňoval vládě zvyšovat výdaje nebo měnit návrhy rozpočtu některých kapitol bez souhlasu Parlamentu, případně sněmovního rozpočtového výboru. Například by vláda mohla v případě ohrožení zvýšit výdaje rozpočtu až o deset procent bez souhlasu Parlamentu, což by jen letos představovalo až 240 miliard Kč.

Podle předsedkyně klubu Pirátů Olgy Richterové jde o zákon, který může vést ke krachu státu. Společně s předsedou Pirátů Zdeňkem Hřibem uváděla, že vláda chce z výdajů pro spuštění takzvané dluhové brzdy vyjmout úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu. Richterová řekla, že zákon umožní vypnout parlamentní kontrolu a ruší principy dělby moci. Pozměňovací návrhy ministryně financí označila za přílepky.

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel se pozastavoval nad koncem dosavadního vrchního ředitele sekce obranné politiky a strategie na ministerstvu obrany Jiřího Šedivého. Chtěl po vládě vědět, jak je to s jeho odchodem a jak je to s výdaji na obranu.

Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že vláda nepřichází s žádnou reformou, která by měla ambici snížit povinné výdaje státu do budoucích let. Schodek v příštím roce podle něj bude nejméně 350 miliard korun, ale pravděpodobně to podle něj bude 400 miliard korun.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}