Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.

Cílem růstu rodičovské je podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) snížení dopadů inflace a zlepšení situace rodin s dětmi, včetně lepšího sladění osobního a pracovního života.

Dopady přidání na státní rozpočet budou podle ministerstva práce zhruba 230 milionů korun v prvním roce. Náklady postupně porostou, od roku 2030 po plném zavedení a při nynějším nízkém počtu narozených by činily asi 3,6 miliardy korun ročně navíc.

Předloha předpokládá zvýšení příspěvku pro rodiče dětí narozených po 1. lednu 2027. Dolní komora odmítla návrh Jiřího Vojáčka (KDU-ČSL) na stanovení hranice na 1. říjen letošního roku bez nároku na zpětný doplatek. Neuspěla ani úprava Olgy Richterové (Piráti), která by zvýšení promítla do nevyčerpané části příspěvku u rodin s dětmi narozenými loni a letos. Pokud by se rodičovská zvedla všem, co ji už pobírají, stálo by to příští rok podle vládních výpočtů asi 7,3 miliardy korun.

V případě valorizace rodičovského příspěvku poslanci odmítli návrh Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) na uzákonění možnosti jeho zvyšování vládním nařízením vždy od ledna, pokud by souhrnná inflace dosáhla aspoň pěti procent. Piráti v čele s Richterovou znovu neuspěli s automatickou valorizací, jako je u důchodů. Úprava zahrnovala také zvýšení příspěvku na 420 tisíc korun. Další pirátský návrh předpokládal navázání rodičovské na minimální mzdu. Příspěvek by se vypočítával jako její dvacetinásobek, nyní by činil 448 tisíc korun.

Dolní komora zamítla také automatickou valorizaci rodičovské podle inflace se zaokrouhlováním na tisícikoruny nahoru, jak prosazovala Marie Kršková (KDU-ČSL). Růst by podle tohoto návrhu nenastával v letech, v nichž by růst spotřebitelských cen nedosáhl jednoho procenta. Míra inflace se měla v takovém případě připočítávat k růstu cen v dalším roce.

Někdejší ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil politické debaty o růstu rodičovské za nedůstojné. Podle Richterové by valorizace zajistila to, že ze zvyšování příspěvku nebudou předvolební dárečky. Žádnou z variant valorizace nepodpořili vedle koaličních zákonodárců ani poslanci opozičních občanských demokratů.

V zákoně zůstane podmínka pro nárok na rodičovskou, podle níž dítě do dvou let může navštěvovat předškolní zařízení v rozsahu nejvýše 120 hodin měsíčně. Lidovci a hnutí STAN její vypuštění neprosadili. „Rodiče nemají běhat se stopkami a hlídat, jestli jejich dítě bylo v dětské skupině ještě v limitu nebo o pár hodin navíc,“ hájila úpravu Pivoňka Vaňková.

Ve sněmovně narazil také další z návrhů KDU-ČSL, podle kterého by otcovskou dovolenou bylo možné čerpat do jednoho roku po porodu místo nynějších šesti týdnů. Lidovci neuspěli ani s uzákoněním povinnosti obcí zajistit místa v předškolních zařízeních už pro děti od 2,5 roku místo nynějších tří let.

Naposledy se rodičovská zvýšila od ledna 2024 z 300 tisíc na 350 tisíc korun. Dvojčata a vícerčata mohou od letoška čerpat dvojnásobnou částku, tedy 700 tisíc korun. Dříve šlo o 1,5násobek. Narozených dětí v Česku v posledních letech ubývá, méně je tak i vyplácených rodičovských.

Superdávka

Sněmovna zároveň do novely vložila úpravu takzvané superdávky. Podpora na bydlení v superdávce se bude od října stanovovat zřejmě podle nákladů domácností v jednotlivých okresech, nikoli podle velikosti bydliště. Mezi zranitelné skupiny budou nově patřit samoživitelé a samoživitelky s dětmi do patnácti let věku místo do sedmi let.

Superdávka nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Jejich příjemci, kteří o novou podporu požádali do konce loňska, ji obdrží poprvé v srpnu. Do té doby budou pobírat nynější výši. Podle rozboru ministerstva práce zhruba třem pětinám z 155 500 domácností po přepočtu na superdávku pomoc od státu klesá. Prozkoumání dat 128 400 domácností ukázalo, že pětině z nich po odečtení nákladů na bydlení nezůstává z příjmu i se superdávkou ani životní minimum.

K předloze vystoupila jen čtveřice poslanců a poslankyň až po Juchelkově zásahu, který umožnil opětovné otevření běžné diskuse. Předsedající Tomio Okamura (SPD) ji původně ukončil, protože se nikdo nehlásil, a to podle něho ani z místa. Po intervenci zejména předsedkyň frakcí Pirátů Richterové a STAN Michaely Šebelové označil Juchelka záležitost za nedorozumění, čímž se sněmovna vrátila do běžné debaty.

Share.
Exit mobile version