Sněmovní debatě o zrušení poplatků dominovaly spíše slovní půtky

Sérii slovních přestřelek rozpoutali Motoristé a občanští demokraté, kteří se vzájemně obviňovali z porušení předvolebních slibů o zachování či rušení rozhlasových a televizních poplatků nebo o jejich nezvyšování.

Olej do ohně přilil poslanec ANO Martin Kolovratník, když předhazoval opozici, že nedodržuje etický kodex a rozdmychává demonstrace. Podobně Denis Doksanský (ANO) obviňoval opoziční poslance, že „hecují davy“. Podle Jindřicha Rajchla (SPD/PRO) se demonstranti chovali opile, vulgárně a násilnicky.

Takové hodnocení striktně odmítl například předseda poslanců KDU-ČSL Marian Jurečka. Nabízel vládním poslancům, že s nimi mezi protestující půjde diskutovat. Jeho nabídka ale nebyla využita. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob namítal, že lidé nesouhlasící se zrušením rozhlasových a televizních poplatků jednají ze svobodné vůle a že Kolovratník i další vládní kolegové by měli respektovat právo na svobodu projevu a shromažďování i u svých oponentů.

Jana Černochová (ODS) vedla s Igorem Hendrychem (ANO) spor o to, zda lidé na galerii pro veřejnost porušili pravidla a byli z ní vyvlečeni za to, že na galerii rozvinuli transparent s nápisem Svobodu médiím. „Co je na tom protizákonného?,“ dotazovala se bývalá ministryně obrany.

Poslankyně Motoristů Gabriela Sedláčková vzbudila pozdvižení opozice prohlášením, že její strana začala podporovat zrušení rozhlasových a televizních poplatků kvůli tomu, že podle občanů není dostatečně pluralitní. Podle lidovce Petra Hladíka si koalice zadělala na to, aby postátněním veřejnoprávních médií a autoritářským přístupem prohrála příští volby. „Nikdo nechce poslouchat ódy na svatého Babiše, blahoslaveného Macinku,“ uvedl Hladík.

Sněmovna má o návrhu v prvním kole projednávání, které zahájila v pátek dopoledne, hlasovat z rozhodnutí koalice dnes ve 4:36, omezila kvůli tomu délku řečnické doby. Opozice se proti tomu i s ohledem na počet přihlášených řadových poslanců a řečníků s přednostním právem vystoupit ohrazovala, změnu ale nedosáhla.

Opozice se pokusila oddálit termín hlasování o poplatcích ČT a ČRo

Opozici se před půlnocí ve Sněmovně nakrátko podařilo zrušit rozhodnutí vládní koalice, která v pátek večer prosadila pevný termín hlasování o rušení rozhlasových a televizních poplatků dnes nad ránem. Chtěli k tomu využít dočasnou nepřítomnost části vládních poslanců. Koaliční zástupci ale nakonec v opakovaném hlasování odklad odmítli,

Návrh na zrušení dnešního termínu hlasování předložil poslanec ODS Karel Haas s požadavkem, aby se o něm hlasovalo bezprostředně. „Rozprava k tak závažnému návrhu nesmí být ukončena dříve, než se k němu mohou vyjádřit všichni přihlášení řečníci,“ uvedl Haas v době, kdy bylo do debaty přihlášeno 65 řadových poslanců. Hlasování o Haasově návrhu ale oddálil Tomáš Helebrant (ANO) s poukazem na to, že se nemůže přihlásit k hlasovacímu zařízení.

Pro Haasův návrh hlasovalo nejprve 80 ze 157 přítomných poslanců, o jednoho více než bylo třeba, ovšem včetně pár poslanců vládních stran, kteří následně výsledek hlasování zpochybnili. V pozdějším opakovaném hlasování pak bylo pro Haasův návrh jen 78 ze 161 přítomných poslanců, proti jich bylo 82.

Hlasování řídil předseda Sněmovna a SPD Tomio Okamura, který jen kvůli tomu vystřídal v řízení schůze místopředsedy Sněmovny z vládních stran.

Sněmovna má o návrhu v prvním kole projednávání z rozhodnutí koalice hlasovat dnes ve 4:36, omezila i délku řečnické doby. Opozice proti tomu i s ohledem na počet přihlášených řadových poslanců a řečníků s přednostním právem vystoupit ohrazovala. Jako první z řadových poslankyň a poslanců se ke slovu dostala Ester Weimerová (STAN) o pátečních 23:00.

Poslanec Jiří Pospíšil za klub TOP 09 vinil koalici z toho, že místo aby řešila problémy země, vede kulturní války. „Které jsou nebezpečné pro českou demokracii, ekonomicky jsou nesmyslné, zabírají nám čas, rozbíjejí nějakou aspoň elementární jednotu této Poslanecké sněmovny,“ řekl.

Pirátka Andrea Hofmanová si při svém vystoupení postavila na řečniště plyšovou postavičku Večerníčka. „Nechceme, aby se z veřejné služby stal nástroj politické propagandy,“ uvedla. „Co vy tady chcete dnes udělat, je útok na fungující pilíř demokracie a svobody v naší zemi,“ prohlásil někdejší ministr kultury Martin Baxa (ODS), který v minulém období prosadil zvýšení poplatků, rozšíření okruhu poplatníků a valorizaci. Poplatky se podle něho navýšily únosně a Česká televize i Český rozhlas mohou fungovat dobře a rozvíjet služby.

Předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka připomínal, že ODS zvažovala zrušení poplatků a jejich nahrazení příjmem z rozpočtu už v roce 2009. „Tehdy to asi bylo nějaké liberálně-demokratické šlápnutí médiím veřejné služby na krk, zatímco dnes je to samozřejmě otřesné,“ řekl. Předseda občanských demokratů Martin Kupka poukazoval na oplátku na volební program Motoristů, v němž zrušení poplatků odmítali se zdůvodněním, aby se média veřejné služby nestala vládními.

 Sněmovna o rušení mediálních poplatků rozhodne v sobotu ve 4:36 

 Debatu krátce po 21:00 narušilo pískání z galerie pro veřejnost v jednacím sále. Předsedající Jiří Barták (Motoristé) krátce schůzi přerušil a požádal sněmovní ochrannou službu o zjednání pořádku.

Pískot z galerie se ozval při vystoupení Františka Talíře (KDU-ČSL). „Zdravíme všechny, kteří jsou nahoře,“ uvedl. Barták ho žádal, aby se zdržel komentářů, protože lidé na galerii podle něho porušují sněmovní zákon a Talíř je k tomu vybízí. Následně předsedající požádal policisty z ochranné služby, aby vyvedli ty, kteří narušují jednání Sněmovny. Policisté následně vyvedli desítku lidí, údajně měli i transparent.

Proti postupu se ohradil lidovec Marek Výborný. „Za rozvinutí transparentu, který projevuje názor, za to bude někdo vytahován za nohu z Poslanecké sněmovny z galerie?“, tázal se. Barták se odvolával na pořádkové pravomoci předsedajícího.

První vystoupení poslance s přednostním právem, zpravodaje, poslance pověřeného přednést stanovisko klubu bude moci trvat 30 minut. Čas 4:36 pro hlasování zvolil Okamura kvůli tomu, že v tu dobu uplyne právě devět hodin od ukončení jeho vystoupení k novele. Omezení, na které opozice reagovala boucháním do lavic a výkřiky nevole, zdůvodnil tím, že stanoviska stran k poplatkům pro veřejnoprávní média jsou dostatečně dlouho známa.

Opozičním zástupcům se podle očekávání nepovedlo stanovit pozdější dobu hlasování a delší dobu na vystoupení. Předseda poslanců ODS Marek Benda navrhoval hlasování o přikázání novely o zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas k výborovému projednání až po ukončení rozpravy nejpozději 6. listopadu ve 12:00.

Podle předsedkyně pirátských poslanců Olgy Richterové měla Sněmovna o předloze nejpozději 18. listopadu ve 12:00, tedy po státním svátku, kterým je Den boje za svobodu a demokracii připadající na 17. listopad. Lidovec Petr Hladík požadoval odložit hlasování až na 3. května 2029 na 14:00. Na 3. května z rozhodnutí OSN připadá Světový den svobody tisku, připomenul.

Zástupci opozice připomínali, že Okamura návrh prosadil, ačkoli byl prvním vystupujícím v rozpravě. Do ní bylo přihlášeno 65 řadových poslanců a blíže neznámý počet poslanců s přednostním právem promluvit. Zhruba desítka poslanců využila možnost reagovat na vystoupení předsedy SPD ve dvouminutových faktických poznámkách.

Předseda ODS Martin Kupka se s ohledem na stanovenou dobu pro hlasování tázal slovy, kdo chodí krást po tmě? Koalici označil za zloděje svobody a nezávislosti médií. „Znásilňuje standardní demokratické principy,“ řekl. Místopředseda klubu TOP 09 Michal Kučera poděkoval Okamurovi za to, že řízením schůze, které označil za nezákonné, pomohl sjednotit opozici, dostal lidi na náměstí a za to, že letošní 17. listopad bude největší od roku 1989.

„Nemáte koule, nemáte odvahu, nemáte čest, nemáte argumenty,“ vzkázal Okamurovi předseda lidoveckých poslanců Marian Jurečka. Podle exministra Lukáše Vlčka (STAN) hraje ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) „roli užitečného idiota“, neboť hájí cizí návrh, který před sněmovními volbami odmítal. Rovněž předseda Pirátů Zdeněk Hřib připomínal Klempířovi volební program Motoristů, že nechtějí financování veřejnoprávních médií z rozpočtu, protože by se stala vládními. Postup koalice nazval „komoušským“ znárodněním a zestátněním veřejnoprávních médií. „Máme tady lex pomsta za prohrané volby,“ řekl Michal Zuna (TOP 09) s poukazem na neúspěch vládního tábora zejména v nedávných senátních volbách.

Změna financování není útok na veřejnoprávní média, řekl ve Sněmovně Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) uvedl, že jde o běžné evropské řešení, nejde podle něho o útok na veřejnoprávní média. 

Opozice mluví o zestátnění obou veřejnoprávních médií a o ohrožení jejich nezávislosti. „Odmítám představu, že změna financování veřejnoprávních médií je útokem na demokracii nebo konec nezávislosti veřejnoprávních médií,“ zdůraznil Klempíř. Modernizace způsobu placení mediální veřejné služby je podle něho naprosto legitimní. „Před 100 nebo 50 lety měl poplatek za přístroj naprosto srozumitelnou logiku. Ale dnes už takzvaný poplatek logiku postrádá,“ míní ministr.

Rozpočtové financování není podle něho experiment, ale běžné používaný evropský způsob. „Rozpočtové financování a vysoká důvěra mohou fungovat společně,“ soudí Klempíř. Poukázal na to, že o nastavení poplatků rozhodují také politici.

Přednostní zařazení předlohy na program schůze prosadil vládní tábor dopoledne. Opozice o tomto plánu předem informaci neměla. Podle kuloárových informací o něm nevěděli ani někteří vládní zákonodárci. Opoziční předáci brzdili zahájení projednávání samotné novely po schválení změn programu schůze vystoupeními s přednostním právem. Odpoledne opozici rozhořčil postup koalice, která nechala hlasovat o žádostech všech pěti opozičních klubů o udělení přestávek. V souhrnu by přesáhly 8,5 hodiny. Sněmovna vládní většinou žádosti odmítla. Opozice mluví o popření zvyklostí i demokracie a o snaze ji umlčet.

Česká televize by podle novely měla v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl dostat od státu 2,065 miliardy korun, tedy o zhruba 400 milionů méně. Objem peněz se má vrátit k roku 2024, tedy před loňské zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Pokud by roční míry inflace dosáhly v součtu deset procent, částka od státu má podle novely o deset procent vzrůst. Valorizační mechanismus obsahuje i současný zákon o rozhlasovém a televizním poplatku, který současný zákon ruší.

Pracovníci ČT a ČRo vyhlásili stávku 

Pracovníci ČT a ČRo v reakci vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku. Opozice se kvůli formě, jakou koalice projednávání prosadila, obrátí na Ústavní soud a Evropskou komisi.

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil za lži slova opozičních politiků, že zrušení poplatků znamená zestátnění ČT a ČRo a útok na demokracii. Poplatky kabinet zruší, uvedl Babiš ve vyjádření na síti X. Babiš řekl, že koalice zákon chce prosadit a bude v prosazování předpisu pokračovat dnes, v sobotu a možná i několika dalších dnech. Opozice podle Babiše pravděpodobně nečekala, že kabinet bude svůj program plnit tak rychle. „Měli by si zvyknout,“ dodal.

Zařazení návrhu na zrušení poplatků na úvod dnešního jednání navrhl předseda klubu SPD Radim Fiala, podle jehož požadavku dolní komora předtím odhlasovala i možnost nejen nočního, ale také sobotního jednání. V původním dnešním programu návrh na změnu financování rozhlasu a televize přitom nebyl. Přístup rozhořčil opoziční zástupce, kteří pohrozili rozsáhlými obstrukcemi.

Opozici později odpoledne rozhořčil postup koalice, která nechala hlasovat o žádostech všech pěti opozičních klubů o udělení přestávek v jednání Sněmovny. V souhrnu by přesáhly 8,5 hodiny. Sněmovna po sporech hlasy koalice žádosti postupně zamítla. Opozice mluví o popření zvyklostí i demokracie a o snaze ji umlčet.

Iniciativa Veřejnoprávně, která sdružuje pracovníky rozhlasu a televize, v reakci na dění ve Sněmovně vyhlásila na úterý 3. listopadu celodenní stávku. Podle moderátora ČT a zástupce iniciativy Daniela Stacha se stávka projeví na všech kanálech ČT a nezůstane jen u vysílání. „Změny ve vysílání budou v rámci zákona, ale budou naprosto jednoznačné a budou výraznější než v červnu. Diváci ty změny poznají ve všech zpravodajských relacích včetně těch absolutně nejsledovanějších. Nejjednoznačnější bude stávka na ČT24, ale patrná bude i na dalších kanálech,“ řekl Stach ČTK.

ČT i ČRo požadují pro změnu financování veřejnoprávních médií důkladnou, odbornou a otevřenou parlamentní diskusi. Vedení ČT včetně generálního ředitele Hynka Chudárka je přesvědčeno, že návrh je do velké míry pro ČT likvidační. Dění v Poslanecké sněmovně označil generální ředitel ČRo René Zavoral za mimořádně nebezpečný krok vůči médiím veřejné služby.

Předseda opoziční ODS Martin Kupka prohlásil, že vláda odstartovala boj o veřejnoprávní média v rozporu se standardními politickými pravidly. Opozice je podle něj připravená využít všechny nástroje, aby kabinet neuspěl. Vládní koalice podle předsedy Starostů Víta Rakušana špatně čte výsledek nedávných komunálních a senátních voleb. Místo, aby začala pro své voliče něco dělat, rozpoutává kulturní války, řekl.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib označil aktuální dění za snahu vlády o likvidaci veřejnoprávních médií. Podle poslankyně Andrey Hoffmannové je opozice připravena na další postup a je také v kontaktu s Evropskou komisí. Předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL) oznámil, že opozice se v patřičný čas obrátí také na Ústavní soud. Je to kvůli formě, jakou vládní koalice projednávání prosadila. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel lituje kvůli postupu koalice změny jednacího řádu. Podle něj bylo od části opozice naivní na změnu přistoupit.

Na pražském Malostranském náměstí demonstrovaly proti zrušení poplatků desítky lidí. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Lidé se sešli k protestu také v Olomouci.

S postupem vládní koalice nesouhlasí také Syndikát novinářů. Vyzval poslance, aby se vrátili k dodržování demokratických postupů. K výzvě se připojila i organizace Reportéři bez hranic. Proti rušení poplatků je také pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, který nepovažuje za moudré měnit financování ČT a ČRo. Podle iniciativ Stojíme za kulturou! a Média nedáme! má změna zvýšit závislost obou veřejnoprávních médií na politickém rozhodování.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}