Srbové půjdou v neděli k parlamentním volbám, které by se mohly stát referendem o pokračování dlouholeté vlády pravicového populisty Aleksandara Vučiče. Koalici kolem jeho Srbské pokrokové strany (SNS) totiž zřejmě čeká těsný souboj se Studentskou kandidátkou (SL), která vzešla z protestního protivládního hnutí a slibuje radikální změny. Vučić vede proti SL agresivní kampaň a bez důkazů mluví o jejím ovlivňování ze zahraničí. Srbští i mezinárodní pozorovatelé poukazují na možné volební manipulace a obávají se povolebního násilí.
Nedělní volby mnozí označují za nejdůležitější od hlasování v roce 2000, které vedlo k pádu režimu Slobodana Miloševiče, napsal web Balkan Insight (BI).
Vučić a jeho pravicová Srbská pokroková strana (SNS) vládnou v zemi čtrnáct let, sám Vučić byl prezidentem či premiérem posledních dvanáct let. Domácí i zahraniční kritici jej viní z autoritářských sklonů, férové podle nich nebyly ani prezidentské volby v letech 2017 a 2022, které Vučić oficiálně vyhrál.
I před nedělním hlasováním vyjadřují mezinárodní pozorovatelé a organizace pochyby ohledně jeho spravedlivosti a poukazují na případy zastrašování, násilí či nezákonného sledování namířeného vůči opozici.
Předčasné parlamentní volby se v Srbsku konají poté, co Vučić rozpustil 9. září parlament, vypsal volby a koncem září rezignoval na post prezidenta s tím, že se chce stát premiérem. Premiér má v Srbsku formálně větší moc než hlava státu, i když Vučić si udržel dominantní roli v zemi i jako prezident.
„Jeho rozhodnutí kandidovat na premiéra je vnímáno jako pečlivě plánovaný manévr, jehož cílem je udržet si nejvyšší pozici a zvýšit šance jeho strany proti studentskému hnutí,“ komentovala to agentura AP.
Studenti proti Vučičovi
Právě studentské hnutí a jeho podporovatelé v podobě Studentské kandidátky (SL) jsou hlavním soupeřem koalice Aleksandar Vučić – Sjednocené Srbsko (AV–US), jejíž hlavní silou je Vučičova SNS. Analytici očekávají těsný souboj, píše AP i deník The Guardian.
Podle posledního průzkumu by se kromě Vučičovy koalice a studentského hnutí už žádné další uskupení do parlamentu nedostalo. Kolem tříprocentní hranice se ale pohybují ještě socialisté (SPS–JS), proevropská koalice PES a konzervativní NADA.
Čeká se také vysoká volební účast, až kolem osmdesáti procent, což by bylo výrazně více než při předchozích parlamentních volbách, kdy hlasovalo zhruba 59 procent voličů.
Masové protesty po tragédii v Novém Sadu
Studenti se postavili do čela silného protestního hnutí, které se v zemi zformovalo v reakci na zřícení přístřešku na zrekonstruovaném nádraží v severosrbském Novém Sadu. To si v listopadu 2024 vyžádalo šestnáct lidských životů včetně dvou dětí.
Mnozí v Srbsku jsou přesvědčeni, že se neštěstí stalo v důsledku nekvalitních stavebních prací při rekonstrukci a nedbalosti spojené s korupcí, a událost proto spustila masové demonstrace, které požadovaly vyvození odpovědnosti za zřícení stříšky.
Téměř každodenní protesty otřásly Vučičovou pozicí více než kdy dříve, studentská shromáždění přilákala až statisíce lidí. Jedním z požadavků protestujících byly i předčasné volby.
Hnutí bez lídra
Kandidáty za SL navrhly převážně univerzity z celé země a všechny pak schvalovalo plenární zasedání protestního hnutí. Mezi 250 uchazeči jsou představitelé akademického života či občanské společnosti doplnění o sportovce, zemědělce či umělce.
Hnutí nemá jasného lídra ani mluvčího, všechna rozhodnutí schvaluje plénum. V čele kandidátky je kardiolog Ilija Srdanović, představitelé hnutí ale upozorňují, že premiérem by v případě volebního úspěchu mohl být někdo jiný.
Jeden ze studentů, Vukasin Djinovič, podle AP uvedl, že cílem je změnit vládu „sužovanou korupcí a mafií“ a obnovit demokratické instituce včetně nezávislých médií, aby se v budoucnu mohly konat svobodné a spravedlivé volby. SL slibuje také ekonomické a společenské oživení.
I politický program schvaluje široké plénum hnutí, a proto se nezabývá některými potenciálně spornými, zejména zahraničněpolitickými tématy – třeba otázka budoucího členství v EU byla ponechána k řešení v referendu a Kosovo bylo prohlášeno za nedílnou součást Srbska, píše The Guardian. Kritici také tvrdí, že hnutí odmítá protiruské sankce.
Vučić mluví bez důkazů o zahraničním vlivu
Vučić v reakci na protestní hnutí mobilizoval své příznivce. Objevily se i případy, kdy lidé spojovaní s vládnoucí mocí napadali demonstranty. Samotné demonstranty také exprezident neváhal označit za teroristy – aby je poté vyzval k dialogu – a bez důkazů tvrdí, že za protesty stojí zahraniční mocnosti.
„Ze zahraničí přišlo mnoho peněz, byly sem přivezeny miliardy s cílem zničit Srbsko,“ prohlásil minulý týden na předvolebním mítinku v Novém Sadu, kam přijel poprvé od tragédie před dvěma lety.
„Zneužili tragédie a obrátili se proti našemu Srbsku… nenávidí vše, co je srbské,“ tvrdil na akci, kam ho přijel podpořit slovenský premiér Robert Fico (Smer).
Státní úřady jako „volební stroje“
Naopak ze strany opozice, pozorovatelů, analytiků či mezinárodních organizací zní obvinění, že vláda se snaží volby zmanipulovat a používá vůči soupeřům zastrašování či násilí.
Web Balkan Insight popsal, jak se vládnoucí SNS snaží proměnit státní instituce ve „volební stroje“. Na zaměstnance veřejného sektoru je podle něj vyvíjen nátlak, aby se zapsali na seznam, na kterém slibují své hlasy SNS, zúčastnili se předvolebních akcí strany či poskytli kontaktní údaje na další kolegy či blízké, které také mají přesvědčit k volbě SNS.
Toto zneužívání je podle pozorovatelů masové a systémové a probíhá podle nich již léta. Podobné praktiky jsou běžné třeba během „voleb“ v Rusku.
Ty, kteří voliče „nedodají,“ odmítnou jít na shromáždění či podpoří opozici může podle BI čekat zastavení kariérního postupu či vyhazov. Existují i případy, kdy jsou noví zaměstnanci najímáni státními úřady proto, aby v pracovní době pracovali pro SNS.
K volbám v noci
Nevládní organizace upozorňují, že někteří prominentní podporovatelé SL – konkrétně rektor Bělehradské univerzity či prokurátor vyšetřující možnou korupci v případu neúspěšného projektu výstavby Trump Tower v Bělehradě – se stali terčem sledovacího softwaru. Také SL tvrdí, že její schůzky jsou monitorovány a že úřady plánují zátahy vůči ní. Už dříve úřady obvinily některé představitele hnutí z protistátních aktivit.
SL dále kritizuje, že vláda sjednotila čas hlasování pro Srby žijící v zahraničí s místním časem, takže voliči na druhém konci světa budou muset k urnám i v noci. Kromě toho omezila počet volebních místností v Evropě, Severní Americe či Austrálii, a naopak téměř třetinu ze všech hlasovacích míst v zahraničí otevře v sousední Bosně, kde je Vučić populární a kde mu pomáhá tamní srbský nacionalista Milorad Dodik.
O nezákonném sledování opozičních představitelů i možném odepření volebního práva více než dvaceti tisícům Srbů žijících v zahraničí v důsledku výše zmíněných opatření mluví také volební pozorovatelé z organizace CRTA.
Ta dále uvedla, že provládní politici a média šíří „manipulativní narativy“ o údajných plánech opozice na podněcování nepokojů a svržení ústavního pořádku, opozice nemá do médií rovný přístup či že provládní média, a dokonce i vysoce postavení státní úředníci, podněcují nepřátelství vůči nezávislým volebním pozorovatelům.
Analytici a pozorovatelé se tak podle AP i Guardianu obávají násilí v případě, že by obě strany vyhlásily po těsném souboji vítězství ve volbách.