Tajfuny se stávají se změnou klimatu silnějšími. To umocní jejich dopad na oceánské systémy, protože podle nové studie mohou silně promíchávat jinak oddělené vrstvy mořské vody. A tím způsobují závažné změny jak v chemii, tak i v podmínkách pro mořský život.
New Ocean Researcher 1 je perla tchajwanské vědy. Tato 66 metrů dlouhá jachta je plná špičkových přístrojů a také zvídavých vědců, kteří pomocí nich zkoumají vody, vzduch i zemi kolem tohoto ostrova. V červenci roku 2018 se ale dostal do nezáviděníhodné situace. Jeho plavbu narušil tajfun Maria, masivní tropický cyklon, který způsobil v Jihočínském moři škody za víc než půl miliardy dolarů. A také narušil plánovaný výzkum.
Tchajwanští experti ale této jedinečné příležitosti využili a rozhodli se prozkoumat něco, co až do té doby nikdo neudělal, a to dopady tajfunu na změny ve společenstvech bakterií a chemickém složení vody. Nasadili všechny síly, trošku zariskovali a odebrali vzorky těsně před příchodem bouře, která přinesla vítr o rychlosti až 195 kilometrů za hodinu, a také těsně po jejím odchodu. Výsledky zveřejnili až nyní v odborném časopise Journal of Geophysical Research: Oceans.
Ukázalo se, že tajfun zafungoval jako gargantuovský mixér, který promíchal vrstvy oceánské vody. Na tomto místě je zásadní zdůraznit, že oceánské vody leží v poměrně dobře definovaných vrstvách, jež se příliš nemísí – a organismy v nich se tak jen výjimečně dostávají do jiných vrstev. A do tohoto řádu a klidu vtrhl tajfun. Ten podle vědců jednak přerozdělil živiny a organismy, jednak změnil teplotu i slanost mořské vody.
Ukládání oxidu uhličitého i vynášení bakterií z hlubin
Tato „koktejlizace“ může teoreticky změnit složení a aktivitu společenstev bakterií i planktonu v moři a zvýšit tak jejich množství. A v důsledku toho se mohou projevit i značné dopady na potravní síť v oceánu a také to může ovlivnit jeho schopnost ukládat uhlík.
Přesně to výzkum potvrdil. Dřívější pokusy o analýzu stejného fenoménu se týkaly jen pobřežních oblastí, navíc se vědci dostali na místo týdny až měsíce po tajfunu, tady ale zkoumali všechno s odstupem pouhých hodin a dní. Zaznamenali silné promíchání vrstev mořské vody a u hladiny našli spoustu bakterií z hlubin, které by tam jinak neměly co dělat.
Výsledky mají podle autorů rovnou několik rovin. Jednak naznačují pozitivní dopady, kdy se mořská voda obohacuje živinami a míchání různých vrstev může dát šanci organismům k objevu jiných ekologických nik, které by se jinak ani nepokusily osídlit. Důležité je také potenciální lepší ukládání uhlíku, který se může snadněji dostat do hloubky, odkud už jen tak neunikne.
Současně to ale otevírá i potenciální problémy, kdy se bakterie a další potenciálně nebezpečné mikroorganismy z normálně nedostupných míst mohou dostat k hladině, a tedy i k hospodářsky významným rybám a nebo i k člověku.
Výzkum je důležitý ještě z jednoho důvodu. Kvůli klimatickým změnám jsou tajfuny stále častější a intenzivnější. Proto je podstatné pochopit, jak se jejich vliv projeví na ekosystémy důležité pro člověka.


