Ve čtvrtek začal hořet tanker Wine Trader určený k přepravě chemikálií, plující pod vlajkou San Marina. Bylo na něm 12 členů posádky. Pět z nich se podařilo zachránit, po dalších sedmi se stále pátrá. Plavidlo zasáhl dron nedaleko ústí dunajského ramene Sulina, přibližně míli za hranicí rumunských teritoriálních vod.
Druhý tanker Yara J pod vlajkou Komorských ostrovů zasáhl dron ve středu večer přímo v rumunských vodách. Jeho posádka vyvázla bez zranění.
Rumunský prezident Nicușor Dan v pátek v rozhovoru pro agenturu Bloomberg upozornil, že původ dronů zatím nelze s jistotou určit. „V tuto chvíli nemůžeme technicky říci, že jsou ruské,“ uvedl. Připomněl však stovky nedávných případů, kdy cizí drony pronikly na rumunské území, přičemž nálezy jejich částí obsahovaly prokazatelně ruské komponenty.
„Dron, který přiletěl nad vodou, útočil na námořní koridor, který Ukrajinci využívají k přepravě zboží směrem k Bosporu a do dalších částí světa,“ řekl Dan. Podle něj zároveň není důvod, aby tento koridor napadal někdo jiný než Moskva.
Rusko se pokouší o destabilizaci
O den dříve, po jednání s bulharským premiérem Rumenem Radevem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Bruselu, přitom Dan na ruskou hrozbu výslovně poukazoval.
„Je zřejmé, že Rusko se pokouší destabilizovat společnost nejen v Rumunsku, ale také v Bulharsku, a oslabit podporu Ukrajině,“ prohlásil. Odpovědí podle něj musí být pokračující podpora Kyjeva. Zároveň upozornil na potřebu vybavení pro nový typ bezpečnostní hrozby.
Podle zdroje ze Severoatlantické aliance, na nějž se odvolává agentura Reuters, byly drony, jež zasáhly tankery, ruského původu. Rumunské úřady ani orgány NATO však přímou odpovědnost Moskvy zatím nepotvrdily.
Série útoků na lodě
Incidenty v Černém moři přitom nejsou ojedinělé, ty současné zapadají do série útoků na obchodní lodě. Podle agentury Reuters bylo u pobřeží Rumunska a Bulharska během předchozích deseti dnů zasaženo nejméně pět dalších nákladních lodí. Celkový počet mrtvých a pohřešovaných námořníků podle agentury dosáhl 23.
Otázkou zůstává, zda Moskva vedle snahy narušit ukrajinský vývoz a oslabit jeho mezinárodní podporu také zkouší, jak rychle a rozhodně NATO zareaguje na útoky v blízkosti svého území nebo ve vodách členských států.
Agentura AP například upozorňuje, že série incidentů vyvolává obavy z testování jednoty aliance a jejích bezpečnostních závazků. Samotné útoky ale zatím takový záměr nedokazují.
NATO zatím avizovalo, že bude s černomořskými spojenci spolupracovat na posílení obrany a podle potřeby upraví své odstrašující a obranné postavení v regionu. Bulharsko navíc požádalo alianci o bojové letouny a protidronové systémy.
Další jednání o bezpečnostní situaci v regionu mají následovat příští týden.