Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Vyplývá to výsledků hlasování, které dnes zveřejnil zemský volební úřad.
Na druhém místě skončila s 35,5 procenty sociální demokracie (SPD) vedená zemskou premiérkou Manuelou Schwesigovou. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo.
Kromě AfD a SPD vyšlou své zástupce do zemského sněmu už jen dvě strany: radikálně levicová strana Levice s 6,5 procenta hlasů a strana Zelených s 5,7 procenta. Těsně pod pětiprocentní hranicí zůstala CDU se 4,9 procenta hlasů a také Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) se 4,8 procenta.
AfD bude nyní nejsilnější stranou už ve třetím zemském sněmu. Od roku 2024 má nejvíce mandátů v Durynsku, na počátku září vyhrála volby také v Sasku-Anhaltsku, kde získala 43,8 procenta hlasů. V Meklenbursku-Předním Pomořansku AfD svůj zisk oproti volbám před pěti lety více než zdvojnásobila. V roce 2021 získala 16,7 procenta, nyní 38,2 procenta hlasů.
Kandidát na premiéra za AfD Leif-Erik Holm se chce pokusit jako vítěz voleb o sestavení vlády. Žádná z dalších tří stran, které se do sněmu dostaly, ale s AfD nechce spolupracovat. Meklenbursko-Přední Pomořansko je spolu s Berlínem jedinou východoněmeckou spolkovou zemí, v níž zemská tajná služba místní organizaci AfD neoznačila za prokazatelně pravicově extremistickou. Vede ji jen jako podezřelou z krajně pravicových aktivit.
Premiérkou zůstane zřejmě sociální demokratka Schwesigová, která může sestavit vládu s Levicí a Zelenými. Společně budou mít 39 ze 71 křesel. AfD získala 32 křesel. „Většina se rozhodla pro demokratické strany. Proto jsem připravena pokračovat v započaté práci,“ uvedla už v neděli premiérka, která stojí v čele země od roku 2017.
Foto: REUTERS – Annegret Hilse
Pro CDU je výsledek v Meklenbursku-Předním Pomořansku debaklem. Od založení spolkové republiky se nestalo, že by se v některých zemských volbách do sněmu nedostala. Nejhorší výsledek do neděle zaznamenala v roce 1951 v Brémách, kde dostala devět procent.
V Meklenbursku-Předním Pomořansku, řídce osídlené spolkové zemi na severovýchodě Německa, žije zhruba 1,6 milionu obyvatel. Volit jich v neděli mohlo 1,3 milionu, poprvé mezi nimi byli také šestnáctiletí a sedmnáctiletí. Sociální demokracie tu je hlavní vládní silou od roku 1998. Průzkumy z posledních týdnů předpovídaly jasné vítězství AfD. Sociální demokracie zemské premiérky Schwesigové ale v posledních týdnech před volbami mocně dotahovala. Na vítězství to ale nakonec nestačilo.
Berlín pod taktovkou postkomunistů
V nedělních volbách do berlínské Poslanecké sněmovny zvítězila s velkým náskokem radikálně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů. Za ní následují Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze s 18,8 procenty a Alternativa pro Německo (AfD) s 16,3 procenty. Křesla získají i Zelení se 14,3 procenty a sociální demokraté (SPD), které volilo 12,1 procenta voličů. Po sečtení všech hlasů to s odvoláním na krajskou volební komisi napsala agentura DPA, podle níž ztratila vládní koalice CDU/SPD většinu.
Pod pětiprocentní hranicí skončila strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) se 4,7 procenty a Svobodní demokraté (FDP) s 2,5 procenty. Web Tagesschau v projekci odhaduje, že ve 159členné sněmovně by Levice měla mít 47 zástupců, CDU 35, AfD 29, Zelení 26 a SPD 22.
Primátorkou by se podle dřívějších zpráv médií mohla stát Elif Eralpová z Levice, která má turecké kořeny. Chce sestavit koalici se Zelenými a sociálními demokraty, přičemž Zelení dříve také uvedli, že by chtěli příští koalici sestavit s Levicí a SPD.
V Berlíně žije zhruba 3,9 milionu obyvatel, hlasovat mohlo 2,5 milionu voličů. Téměř milion obyvatel německé metropole tvoří cizinci bez volebního práva. Poprvé mohli v Berlíně volit také šestnáctiletí a sedmnáctiletí.
Hlavními tématy kampaně byly nedostupnost bydlení a vysoké nájmy. Eralpová slibovala, že hodlá vyslyšet Berlíňany a realizovat jejich přání, které vyjádřili v roce 2021. V poradním referendu se tehdy obyvatelé metropole vyslovili pro vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů. Pro tehdy hlasovalo 59,1 procenta a účast dosáhla 73,5 procenta. Vyvlastnění se mělo týkat společností s více než 3000 byty. Zatímco Zelení jako jeden z potenciálních partnerů Levice za určitých podmínek se socializací části bytů vlastněných koncerny souhlasí, lídr sociálních demokratů Steffen Krach ji odmítá.