Babiš zároveň uvedl, že by peníze pro Kyjev neměly být součástí budoucího víceletého finančního rámce EU, mělo by se podle něj jednat o půjčku.
„Samozřejmě mi i vadí, že v tom evropském rozpočtu je 100 miliard eur pro Ukrajinu, že by tyhle peníze měly být půjčené a neměly by být v rámci toho víceletého finančního rámce, kde členské státy nemají dostatek peněz,“ prohlásil Babiš. „Ty peníze by měly být podle mého názoru mimo. V každém případě Česká republika za to nebude ručit,“ dodal.
Unijní lídři se podle něj musí domluvit na dalším postupu ohledně Ukrajiny. Zopakoval, že je zvědavý, s čím evropští státníci přijdou.
Související
„Já si myslím, že všichni chceme mír. Neříkám, že mír znamená akceptovat nějaké ruské představy, ale faktem je, že ta válka trvá, že ta Evropa je mimo a že (americký prezident Donald) Trump tím, že udělal ten byznys s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem nás podrazil a musíme něco udělat,“ řekl Babiš.
Postupem Trumpa, který se minulý týden dohodl s Putinem na dodávkách více než 300.000 tun ruské nafty na americký a světový trh, přičemž v dalších měsících mají následovat další dodávky, by se dnes měli lídři EU zabývat. Trumpovo rozhodnutí vyvolalo kritiku na Ukrajině i v mnohých dalších evropských zemích. „Evropská rada lituje rozhodnutí Spojených států dočasně pozastavit sankce na ruskou naftu,“ stojí nově v poslední verzi závěrů, které má ČTK k dispozici.
Druhý den summitu má začít právě diskusí o další podpoře Ukrajiny před blížící se zimou, která bude podle mnohých nejhorší od začátku ruské agrese v únoru 2022. Představitelé zejména pobaltských zemí vyzvali již ve čtvrtek k zesílení tlaku na Rusko a rovněž k zákazu vydávání ruských turistických víz.
Státy se budou také zabývat dalšími finančními potřebami Ukrajiny. Švédsko, Polsko, Nizozemsko a Španělsko v nedávném dopise představitelům unijní exekutivy znovu otevřely téma využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Kyjevu. Belgie, kde se většina těchto aktiv nachází, zatím svůj odmítavý postoj k jejich uvolnění nezměnila.