Od našeho zvláštního zpravodaje ve Štrasburku – Přítomnost kanadských novinářů tady v sídle Evropského parlamentu naznačovala, že se možná odehraje něco zajímavého. A skutečně: už ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve své Zprávě o stavu unie mluvila o Kanadě jako přidruženém členovi sedmadvacítky (i když nikdo zatím přesně neví, co to znamená), se kterým má vzniknout Aliance pro budoucnost.
A i když jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa v projevu nezaznělo, bylo pozorovatelům jasné, že jedním z hlavních důvodů této spolupráce je vymezit se proti nepředvídatelnému státníkovi. Ten jak Evropu, tak Kanadu střídavě kritizuje a například svému severnímu sousedovi rád hrozí tím, že by se měl stát 51. americkým státem.
Historické vazby a překažené plány
Carney, který svým projevem von der Leyenové překazil plány (bruselský deník Politico psal, že chtěla šéfka EK původně ze Štrasburku odjet ve středu a jeho vystoupení vynechat) a ve čtvrtek se už nestihl potkat ani s některými europoslanci, kteří už odjeli do svých domovských zemí, ve svém projevu na předsedkyni navázal.
Podpořil myšlenku nové transatlantické aliance založené na společných hodnotách, ekonomické spolupráci a posilování strategické autonomie v době rostoucí geopolitické nejistoty.
Carney svůj projev, kde mluvil třemi jazyky (anglicky, francouzsky a německy), postavil na historických vazbách mezi Evropou a Kanadou. Připomněl symboliku dubů z Vimy Ridge, kdy kanadský voják Leslie Miller po slavné bitvě v roce 1917 odvezl do vlasti žaludy. Z nich v Ontariu vyrostly duby, jejichž potomci se o sto let později vrátili zpět do Francie.
„To je podstata partnerství mezi Kanadou a Evropskou unií. Semena, hodnoty, myšlenky, obchod, lidé a pokrok přenášené přes Atlantik po staletí,“ prohlásil.
Období zásadních změn
Kanadský premiér varoval, že svět vstoupil do období zásadních změn. Podle něj jsou oslabovány mezinárodní instituce, obchod se stává nástrojem nátlaku a technologické společnosti usilují o stále větší vliv.
„Technologické platformy usilují o suverenitu. Chtějí určovat podmínky přístupu, diktovat pravidla regulace, a dokonce je obcházet. Chtějí kontrolovat naše data, šířit dezinformace a krást dětství našich dětí,“ řekl europoslancům.
Podle Carneyho je odpovědí užší spolupráce mezi demokratickými státy. „Evropa a Kanada jsou každá silná sama o sobě. Evropa a Kanada jsou ještě silnější společně,“ prohlásil. Dodal, že cílem není úplná soběstačnost, ale „kolektivní odolnost“ vůči ekonomickým a bezpečnostním tlakům.
Vzájemná spolupráce
Kanadský premiér představil řadu oblastí, v nichž by se podle něj měla spolupráce prohloubit. Zmínil kritické suroviny, obranný průmysl, umělou inteligenci, energetickou bezpečnost, kosmické technologie nebo platební systémy.
Kanada podle něj může Evropě nabídnout rozsáhlé zásoby strategických nerostů, zkapalněný zemní plyn i vodík, zatímco Evropská unie disponuje silnou průmyslovou základnou, výzkumnými kapacitami a schopností nastavovat globální standardy.
Carney rovněž navrhl další otevírání trhu služeb a digitálního obchodu či užší propojení akademického prostředí. Podpořil zapojení Kanady do programu Erasmus+ a budoucích evropských výzkumných programů.
„Měli bychom prohloubit vazby mezi lidmi a umožnit našim mladým žít, pracovat a studovat na obou stranách Atlantiku tam, kde budou chtít,“ uvedl.
„Nechceme vytvořit nový geopolitický blok“
Zároveň zdůraznil, že Kanada neusiluje o vytvoření nového geopolitického bloku soupeřícího s ostatními velmocemi. „Nenavrhuji třetí blok, který by se stal soupeřem velmocí, jen s lepšími způsoby. Nehledáme moc, abychom dominovali ostatním,“ řekl.
Smyslem užšího partnerství je podle něj zajistit, aby nikdo nemohl ovládat otevřené trhy, ohrožovat suverenitu demokratických zemí ani podkopávat jejich svobody.
Na závěr Carney označil možnou alianci mezi Kanadou a Evropskou unií za vzor pro další demokratické země. „Alianci nedefinovanou tím, proti čemu stojíme, ale tím, pro co jsme: svoboda, solidarita, prosperita a udržitelnost,“ prohlásil.
Podle něj by měla být dostatečně silná, aby nikdo nemohl diktovat její rozhodnutí, ale zároveň dostatečně otevřená, aby se k ní mohli připojit další partneři.