Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu v Evropském parlamentu přednesla tradiční projev o stavu Evropské unie. Na vystoupení šéfky EK reagují i čeští politici. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) sdělila, že von der Leyenová podle ní „tlačí EU do federace“. Opoziční politici z projevu vyzdvihli především témata konkurenceschopnosti, bezpečnosti a postavení Evropské unie ve světě. Vystoupení von der Leyenové ale hodnotí rozdílně. Části politiků v projevu scházely návrhy konkrétních řešení.
Von der Leyenová v řeči v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila potřebu větší jednoty a samostatnosti Evropy v bezpečnosti a energetice. Navrhla také vznik užšího partnerství s Kanadou. Věnovala se mimo jiné vysokým cenám energií, obraně či umělé inteligenci. Slíbila, že Unie dodrží klimatické cíle a sníží závislost na Číně. Komise také navrhne pravidla ochrany hranic před náhlým řízeným přílivem velkého počtu migrantů a zákaz sociálních sítí pro děti mladší 13 let.
„Za mě je z toho jeden zásadní a výrazný signál. Že Ursula von der Leyenová se svojí Komisí tlačí EU do federace. Všechny kroky, o kterých mluví, směřují k federaci,“ domnívá se Pokorná Jermanová, podle níž se šéfka Evropské komise snaží donutit členské státy k poslušnosti. „Což je věc, kterou já absolutně přijmout nemohu, protože Evropa nevznikla jako federace, nemá pro to většinovou podporu mezi občany a mně to přijde jako něco absolutně nepřijatelného,“ zdůraznila europoslankyně vládního hnutí.
Všechny kroky, které předsedkyně EK představila, dle Pokorné Jermanové znamenají nové strategie a regulace. „Jedno pozitivum tam je. A to je, že jmenovala jadernou energii jako relativně čistou, takže jádro už není v ohrožení. Ale to je asi jediné pozitivum,“ míní europoslankyně.
Napříč politickým spektrem podle Pokorné Jermanové panuje shoda v jedné věci. „Chceme silnou Evropu, která má silný průmysl, která je schopna se slušně a správně pohybovat v mezinárodním prostředí a která je schopná se bránit. Ale to nejde tímto způsobem. Že bude (von der Leyenová) omezovat pravomoci jednotlivých států, že bude budovat společnou armádu, že bude bojovat proti Spojeným státům. Takto to prostě být nemá a je to špatná cesta,“ myslí si europoslankyně.
Podle europoslance vládního hnutí SPD Ivana Davida se von der Leyenová vyhýbala skutečné situaci Evropské unie, která je podle něj dlouhodobě nepříznivá. „Ale rozhodně nechci říci, že je jediným člověkem, který odpovídá za současný stav. Těch strůjců neúspěchu je celá řada,“ míní David, podle nějž v projevu zazněla spousta věcí, se kterými souhlasí. „Jde ovšem o to, že se nejedná o její myšlenky, ale o prostý popis situace – aniž by uvedla nebo naznačila, jaké je řešení,“ doplnil europoslanec, který prý souhlasí třeba s tím, že se „musíme více snažit“.
Von der Leyenová mluvila i o rozšiřování EU. Hovořila o Ukrajině, Moldavsku a západním Balkánu. „Oni by do Evropské unie chtěli. Očekávají, že by mohli čerpat nějaké prostředky, že by jim to pomohlo. Na druhé straně je tam neuvěřitelná naivita místního obyvatelstva, které si myslí, že vstupem do Evropské unie ohromně zbohatne. Mají pocit, že by se dostali do prestižního klubu bohatých a že by jim to nesmírně pomohlo. Tady bych asi hodně brzdil jejich optimismus,“ sdělil David.
Zástupci opozice projev hodnotí rozdílně
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) postrádal v projevu větší důraz na hospodářský růst a produktivitu. Problém konkurenceschopnosti Evropy byl podle jeho názoru zmíněn pouze okrajově. Domnívá se, že rozdíl v hospodářské výkonnosti mezi Spojenými státy a Evropou se zvětšuje, což se projevuje například problémy některých automobilek, propouštěním či přesouváním průmyslové výroby do USA. Právě konkurenceschopnosti, nízkému hospodářskému růstu a produktivitě se proto měl podle něj projev von der Leyenové věnovat výrazněji.
Pokud EU nebude dostatečně ekonomicky silná a nebude vytvářet dostatek vlastních zdrojů, budou podle Skopečka další evropské iniciativy realizovány pouze částečně nebo na dluh.
Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak za nejdůležitější považuje změnu důrazu v evropské debatě. „Evropa dnes řeší především bezpečnost, konkurenceschopnost a energetickou nezávislost,“ sdělil. Pro Česko je podle něj podstatné, že von der Leyenová spojila konkurenceschopnost evropského průmyslu s vysokými cenami energií a postavila jadernou energetiku vedle obnovitelných zdrojů jako součást řešení.
Za druhé zásadní téma označil Farský obranu. Návrh evropského bezpečnostního protokolu, Evropské bezpečnostní rady a společných strategických vojenských schopností podle něj ukazuje, že se debata posouvá – od otázky, zda má Evropa převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost až k tomu, jak konkrétně to udělat.
Poslankyně Katerina Demetrashvili (Piráti) kvituje návrh na další posílení vztahů s Kanadou. „Tohle nelze jinak než přivítat. Ve světě, kde se vazby spíše přetrhávají, je posilování transatlantických vztahů důležitým signálem,“ podotkla. Pokud Kanada nabídku přijme, půjde podle ní o historický milník a důkaz, že EU „dokáže být aktérem, nejen pozorovatelem“.
Její stranická kolegyně, europoslankyně Markéta Gregorová, ale vyjádřila i nespokojenost. „Jedna ze zásadních věcí, které jsem chtěla slyšet, bylo, jaká bude naše strategie vůči Číně. Ačkoliv Ursula von der Leyenová hned na začátku zmínila, že máme obří deficit (…) a že s tím musíme něco dělat, už nezmínila, že to ničí naše evropské firmy – ta obří konkurence z Číny a samozřejmě to, že ony naopak do Číny exportovat nemohou. V podstatě nepředstavila vůbec žádný plán, co s tím,“ sdělila europoslankyně.