Tyhle vetřelce jste si možná s kytkami nastěhovali domů i vy. V teple se mohou rychle přemnožit. S příchodem chladných nocí se oleandry, muškáty i citrusy stěhují z balkonů a teras pod střechu. V teplém obýváku jim ale nemusí být tak dobře, jak si jejich majitelé představují. Zatímco rostliny může nedostatek světla oslabit, škůdci, kteří se na nich dosud nenápadně skrývali, dostanou příležitost se rozmnožit.
Mšice, molice nebo svilušky si rostlina může přinést zvenku. U dalších škůdců je ovšem příběh trochu jiný. Na květině už mohli být předtím, než jste ji na jaře vůbec vynesli na balkon.
„Spoustě škůdců nevyhovuje venkovní klima a často zmizí, někdy jen viditelně, při letnění,“ vysvětluje Pavel Matiska z České zemědělské univerzity v Praze. Venku je navíc mohou omezovat jejich přirození nepřátelé. Po návratu do interiéru tak někdy vyjde najevo problém, který se přes léto zdál vyřešený.
Připomeňte si fascinující svět rostlinných predátorů v botanické zahradě v Praze
Rostlina slábne, škůdcům se daří
Venku měla květina dostatek světla, proudění vzduchu a podmínky, ve kterých lépe odolávala napadení. S podzimním stěhováním se to může změnit. V teple dál roste, světla už ale nemá tolik, kolik potřebuje.
„Většinou se začnou tvořit nevyzrálá pletiva, která jsou lépe napadaná škůdci,“ popisuje Matiska. Rostlina tak může slábnout právě ve chvíli, kdy se její škůdci začínají množit.
Záleží přitom i na tom, kam květináče postavíte. Teplé a suché prostředí podle odborníka vyhovuje například sviluškám a molicím, vlhké a chladnější naopak mšicím a třásněnkám. Když navíc budete příliš zalévat, můžete vytvořit vhodné podmínky pro smutnice.
Jedna prohlídka nestačí
Ani rostlina, která na pohled vypadá zdravě, nemusí být bez škůdců. Některá jejich vývojová stadia jsou podle Matisky rozeznatelná jen pod mikroskopem nebo silnou lupou. Důležitější je proto rostlinu pravidelně sledovat po přenesení do tepla, kdy se dosud skrytí škůdci mohou začít projevovat.
„Důležité je spíše sledování po přenesení do teplejších podmínek,“ upozorňuje Matiska. Kontrolujte hlavně spodní strany listů, stonky a okolí kořenového krčku, tedy místo, kde stonek přechází v kořeny. Prohlídku opakujte i v dalších dnech a týdnech.
Vodítkem mohou být také jemné pavučinky, lepkavý povlak nebo bílé chomáčky připomínající vatu. Pozornost zaslouží i drobné mušky, které vyletují při manipulaci s rostlinou či zalévání.
Vyhřátý obývák není pro každou
Nejlepší prevence podle Matisky začíná výběrem zimoviště. Příliš vysoká teplota v kombinaci s nedostatkem světla může být pro rostliny až likvidační a škůdcům usnadní šíření.
Související
Řadě běžně přezimovaných rostlin, například oleandrům, olivovníkům, myrtám či vavřínům, vyhovuje světlé a chladnější místo. Matiska pro tuto skupinu uvádí orientačně šest až dvanáct stupňů. „Pak se většinou škůdci objevují málo,“ dodává.
Konkrétní podmínky je ale potřeba přizpůsobit druhu rostliny; stejné zimoviště se nehodí automaticky pro všechny květiny, které jste měli přes léto venku. Ani chlad ovšem nevyřeší všechno. Puklice a další červci podle odborníka zvládají i takové podmínky.
Napadenou květinu dejte stranou
Pokud na rostlině objevíte škůdce, dejte ji stranou od ostatních. Zvlášť u červců se vyplatí jednat rychle: napadají řadu různých rostlin a jejich přítomnost nemusíte zpočátku vůbec zaznamenat.
„Larvy červců se pohybují po rostlinách a nejsou viditelné, takže o nich často nevíme,“ upozorňuje Matiska. Do viditelné fáze se podle něj mohou dostat až po několika dnech či týdnech. Pozornost proto věnujte i okolním rostlinám, přestože zatím vypadají zdravě. U červců odborník doporučuje ošetřit také sousední rostliny, na kterých ještě škůdce nevidíte.
Při silném napadení je podle Matisky potřeba sáhnout po vhodném přípravku proti konkrétnímu škůdci. Pokud to venkovní teplota dovolí, doporučuje rostlinu dočasně vynést a postřik provést mimo obytné prostory. Vždy se přitom řiďte návodem přípravku, který určuje i případné opakování ošetření.
VIDEO: Žít s rostlinami je lepší než s lidmi. Cyril všechny peníze utrácí za další zeleň
Zdroj: autorský text, University of Minnesota Extension