Informaci jako první potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Prozradil, že již probíhají přípravy možného trilaterálního jednání. Podle listu Wall Street Journal navrhl schůzku ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém hovoru se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem na počátku října, když spolu oba lídři domlouvali tzv. dieselovou dohodu o prodeji ruské ropy do USA.
Schůzku Putin-Si-Trump už oficiálně potvrdilo i čínské ministerstvo, ačkoli zprvu na otázky ohledně možného summitu odpovídalo spíše vyhýbavě. „Čína komunikuje s příslušnými stranami o setkání hlav států Číny, Ruska a USA,“ uvedla v reakci na novinářskou otázku mluvčí resortu čínské diplomacie Mao Ning.
Šlo by tak o vůbec první trojstranný summit prezidentů těchto tří zemí, které jsou současně jadernými velmocemi.
Pouze americká strana zatím setkání ještě nepotvrdila. Donald Trump nicméně dal už několikrát najevo, že si řešení mezinárodních problémů představuje jako jakýsi „koncert velmocí“. A americký ministr zahraničí Marco Rubio také naznačil, že se jedná o možné schůzce na okraj zasedání APEC, kam se Trump chystá vycestovat.
Ukrajina i jaderné zbraně
Mluvit by se mohlo mimo jiné i o válce na Ukrajině. Zdroj obeznámený s postoji Pekingu nicméně pro Financial Times uvedl, že Čína se nechce stát hlavním prostředníkem mírových jednání. Raději by podpořila dohodu až ve chvíli, kdy bude její uzavření na dosah.
Vedle Ukrajiny by se hlavním tématem jednání mohla stát kontrola jaderného zbrojení. Letos v únoru totiž vypršela platnost smlouvy New START – poslední dohody, která právně omezovala počet rozmístěných strategických jaderných zbraní Spojených států a Ruska.
Smlouva stanovovala limit 1550 rozmístěných strategických jaderných hlavic a nejvýše 700 rozmístěných mezikontinentálních raket, balistických raket na ponorkách a strategických bombardérů pro každou ze smluvních stran.
Po jejím vypršení již Washington a Moskva nejsou těmito limity právně vázány. Rusko sice nabídlo jejich dobrovolné dodržování, ale bez nové dohody a kontrolních mechanismů nelze plnění spolehlivě ověřovat.
Podle nejnovější zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) disponovalo Rusko na začátku letošního roku přibližně 4400 jadernými hlavicemi a Spojené státy zhruba 3700. Čína měla přibližně 620 hlavic.
Čínský jaderný arzenál roste
Nejrychleji na světě však roste čínský jaderný arzenál. Zatímco v roce 2018 Peking disponoval podle SIPRI přibližně 280 hlavicemi, nyní se jejich počet více než zdvojnásobil.
Americký Pentagon odhaduje, že do roku 2030 by Čína mohla překročit hranici 1000 hlavic. Starší americká prognóza z roku 2022 dokonce počítala s možností 1500 hlavic do roku 2035. Odborníci z Bulletin of the Atomic Scientists však upozorňují, že jde o nejistý scénář závislý na budoucím tempu výroby a výstavbě raketových sil.
Peking totiž neinvestuje pouze do samotných jaderných hlavic, ale také do prostředků jejich dopravy na cíl. Podle letošní analýzy Federation of American Scientists vybudovala Čína přibližně 350 nových raketových sil pro mezikontinentální balistické střely.
Rusko zbrojí o sto šest
Současně Čína rozšiřuje i mobilní raketové jednotky a modernizuje flotilu jaderných ponorek. Nové mezikontinentální rakety a ponorkové střely JL-3 mají posílit schopnost Číny provést odvetný jaderný úder i po případném napadení vlastního území.
Ve zbrojení však pokračuje také Rusko. Moskva modernizuje své strategické raketové síly a vyvíjí nové nosiče jaderných zbraní, včetně těžké mezikontinentální balistické rakety RS-28 Sarmat, která má nahradit sovětské střely R-36M. Program však provázejí technické problémy a opakovaná zpoždění.
Rusko přesto letos oznámilo úspěšnou zkoušku Sarmatu a plánuje jeho zavedení do výzbroje. Spojené státy současně modernizují vlastní jadernou triádu, tedy pozemní rakety, strategické bombardéry a raketové ponorky.
Právě rozdílná velikost jaderných arzenálů ale zřejmě představuje překážku případné trojstranné dohody. Čína dlouhodobě odmítá účast na odzbrojovacích jednáních s Washingtonem a Moskvou s argumentem, že její jaderné síly jsou stále několikanásobně menší. Podle Pekingu by měly nejprve výrazně snížit své zásoby Spojené státy a Rusko, které společně vlastní naprostou většinu světových jaderných zbraní.