Celé kouzlo spočívá v jednoduché fyzice. Drony jsou poháněné baterií, která má jen omezenou výdrž. Když dron startuje běžným způsobem ze země, spotřebuje obrovské množství energie z baterie jen na to, aby překonal gravitaci a vystoupal do potřebné výšky.
Ve výšce 8000 metrů je ale vzduch extrémně řídký. Když balón dron v této výšce odhodí, stroj nejprve padá volným pádem, nabere obrovskou kinetickou rychlost zcela zadarmo a teprve poté zapne své motory. V řídkém vzduchu má navíc minimální aerodynamický odpor, takže klouže dopředu s minimální spotřebou. To je důvod, proč si dron uchovává 95 % baterie pro samotný útok.
Pro ruské velení je to noční můra. Ruské protiletecké systémy jsou naprogramované tak, aby vyhledávaly buď rychle se pohybující cíle, jako jsou stíhačky a rakety, nebo specifické kovové konstrukce s velkým radarovým odrazem. Obyčejný balón naplněný heliem se však pohybuje pouze rychlostí větru, nemá žádnou tepelnou stopu a na radaru vypadá jako mrak nebo odraz ptáka. Když takto nepozorovaně doletí desítky kilometrů hluboko za frontovou linii a teprve tam odhodí útočný dron, ruská obrana nemá šanci reagovat.
Tím nejhorším faktorem pro Kreml je ale ekonomická matematika. Vojenské drony s dlouhým doletem stojí desítky až stovky tisíc dolarů, protože potřebují složité spalovací či proudové motory a mají velkou spotřebu paliva. Ukrajinské řešení přitom stojí pouhých pár stovek dolarů.
Běžný latexový meteorologický balón (který bez problémů vystoupá do osmi až 10 kilometrů) se dá na civilním trhu koupit za 150 až 300 dolarů (v přepočtu zhruba 3500 až 7000 Kč). Větší, speciálně vyztužený nylonový balón, který unese váhu plně naloženého dronu Hornet, vyjde na 500 až 800 dolarů (cca 11 500 až 18 500 Kč). K tomu je potřeba připočítat helium nebo vodík (což je záležitost dalších pár stovek korun) a jednoduchý odpalovací mechanismus na dálkové ovládání. Ve výsledku tak Ukrajinci za cenu kolem 15 000 Kč vyrobili nosič, který spolehlivě oslepí ruskou protivzdušnou obranu a zdvojnásobí dolet dronu.
Paradoxně k překonání nejmodernějších systémů protivzdušné obrany použili technologii z konce 18. století. První balon totiž bratři Montgolfierové poslali do vzduchu v roce 1783. Byl vyrobený z plátna a papíru, jako palivo tehdy použili slámu a vlnu a vznesl se bez posádky ve francouzském městě Annonay do výšky okolo dvou kilometrů.
