Americký prezident Donald Trump, dánská premiérka Mette Frederiksenová a předseda grónské vlády Jens-Frederik Nielsen v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN podepsali dohodu o Grónsku, které je autonomní součástí Dánského království. Trump označil ujednání, jež se týká amerických bezpečnostních zájmů na arktickém ostrově, za „milník pro bezpečnost Spojených států, Arktidy a také Evropy“.
„Dohoda je trojnásobné vítězství,“ konstatoval Nielsen. Budou z ní mít dle něj užitek nejen USA, ale i Grónsko a Dánsko, podle něj bere dokument v úvahu obyvatele Grónska a jejich práva a také rozvoj země. „Dohoda posouvá obrannou smlouvu z roku 1951 do roku 2026,“ dodal.
Zmíněná obranná dohoda z roku 1951 umožňuje USA budovat v Grónsku vojenská zařízení, pokud o tom předem informuje místní úřady. Trump ale od loňského návratu do Bílého domu označoval stávající ujednání za nedostatečné a tvrdil, že USA by měly arktický ostrov získat. Nevyloučil ani použití síly. Uváděl, že ostrov je pro USA strategicky významný a Dánsko není v oblasti schopno čelit Číně a Rusku.
Nová dohoda podle Trumpa zcela vyřešila americké obavy a dává USA stálou kontrolu nad bezpečností v Grónsku. Trump v OSN prohlásil, že bez amerického souhlasu nebude moci v Grónsku žádná jiná země vybudovat základnu.
Frederiksenová před úterním podpisem uvedla, že dohoda může platit věčně a že díky ujednání američtí nepřátelé arktický ostrov neovládnou. „Zároveň zajišťujeme, aby více spojenců bylo v Arktidě přítomno,“ řekla. Dodala, že dohoda, která je dobrá pro USA, Dánsko i Grónsko, uznává územní suverenitu Dánského království.