O požadavku informovala 3. listopadu agentura Bloomberg s odvoláním na vysoce postavené zdroje obeznámené s jednáním.
Američtí diplomaté mají spojence požádat o další finanční příspěvky ještě během listopadu. Přesná požadovaná částka zatím není známá, ale podle zdrojů agentury chybějí přibližně dvě miliardy dolarů na již schválené zbrojní balíčky.
Americká strana přitom údajně pokračuje v dodávkách, přestože za část výzbroje ještě neobdržela peníze. Pentagon ani ministerstvo zahraničí se k informacím bezprostředně nevyjádřily.
Program PURL (Prioritized Ukraine Requirements List) vznikl v červenci 2025 jako společná iniciativa Spojených států a NATO. Jeho princip je jednoduchý – Ukrajina sestaví seznam nejpotřebnějších zbraní a munice, spojenci jejich nákup zaplatí a Spojené státy zajistí dodání ze svých zásob nebo od domácích výrobců.
Jednotlivé balíčky mají obvykle hodnotu kolem 500 milionů dolarů. Podle ukrajinského ministerstva obrany se do programu do letošního července zapojilo 29 zemí, které společně přislíbily přibližně 6,7 miliardy dolarů, tedy kolem 140 miliard korun.
PURL zahrnuje široké spektrum vojenského vybavení, od dělostřelecké munice a raket pro systémy HIMARS až po prostředky protivzdušné obrany. Mimořádně důležité jsou především střely systémy Patriot.
Ty společně s evropskými systémy SAMP/T patří mezi nejdůležitější ukrajinské prostředky schopné ničit ruské balistické rakety.
Napětí mezi Kyjevem a Washingtonem
Právě jejich dodávky však v posledních měsících vyvolávají mezi Kyjevem a Washingtonem značné napětí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj koncem října uvedl, že zatímco za vlády Joea Bidena dostávala Ukrajina přibližně 50 amerických interceptorů měsíčně, letos se jejich počet snížil na pouhých 12.
Ukrajina přitom podle jeho odhadu potřebuje zhruba 150 střel měsíčně jen k obraně před balistickými útoky. Tyto údaje pocházejí z vyjádření ukrajinského prezidenta a nejsou nezávisle potvrzené.
Zelenskyj zároveň upozornil, že některé evropské země jsou ochotné předat Kyjevu rakety ze svých zásob, ale potřebují k tomu americké schválení. Podle ukrajinského prezidenta na takové povolení čekaly někdy téměř měsíc.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě generál Alexus Grynkewich však 30. října uvedl, že všechny zaplacené dodávky v rámci PURL probíhají podle plánu.
Situaci komplikuje také omezená výrobní kapacita společnosti Lockheed Martin. Spojené státy sice nedávno schválily prodej dalších 500 střel PAC-3 MSE Ukrajině v hodnotě 2,1 miliardy dolarů, tedy přibližně 44 miliard korun, jejich výroba a dodání však mohou trvat několik let. Kyjev proto žádá, aby spojenci uvolnili část svých současných zásob a chybějící rakety doplnili až z budoucí produkce.
Patrioty na příděl
Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem přitom není pouze důsledkem nedostatku munice. Americký ministr obrany Pete Hegseth a jeho náměstek Elbridge Colby v minulosti podpořili opakované pozastavení některých dodávek zbraní Ukrajině. Podle zjištění agentury Reuters a amerických médií proběhly některé z těchto kroků bez předchozího vědomí prezidenta Donalda Trumpa.
Colby dlouhodobě prosazuje přesun americké vojenské pozornosti z Evropy do oblasti Indo-Pacifiku, kde Washington považuje Čínu za svého hlavního strategického soupeře. Argumentuje především tím, že americké zásoby nejmodernější munice jsou omezené a Spojené státy musí být připraveny na případný konflikt v oblasti Tchaj-wanu.
Pozastavení dodávek však opakovaně vyvolalo kritiku také mezi americkými republikány, kteří upozorňovali na negativní dopady na ukrajinskou obranu.
Dodávky pokračují navzdory sporům
Podle zdrojů Bloombergu navíc Washington v říjnu pohrozil zastavením dodávek v rámci PURL kvůli ukrajinským útokům na ruskou energetickou infrastrukturu.
Hrozba se nakonec nenaplnila a program pokračoval. Došlo však k desetidennímu omezení satelitů Starshield, údajně z iniciativy samotného Elona Muska, který vlastní společnost SpaceX.
Spory mezi Trumpovou administrativou a ukrajinským vedením se podle Bloombergu přenášejí také do vztahů mezi evropskými spojenci. Zatímco Pentagon pokračuje v dodávkách vojenského vybavení, opakovaná kritika Kyjeva ze strany amerického prezidenta vyvolává nejistotu ohledně dlouhodobého postoje Washingtonu.
Některé evropské vlády jsou proto méně ochotné poskytovat další miliardy na americké zbraně, pokud nemají jistotu jejich včasného dodání. Situaci komplikuje i fakt, že PURL neřeší pouze nedostatek peněz, ale také omezené výrobní kapacity a konkurenci dalších amerických vojenských závazků, především na Blízkém východě.