Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.

Vědci z univerzity ve skotském St Andrews oznámili, že sekvenovali celý genom keporkaka severopacifického díky bezkontaktnímu odběru materiálu vydechovaného těmito živočichy. Pomohl jim s tím běžný komerční dron, k němuž byla připevněná sterilní Petriho miska a který prolétával u dýchacích otvorů keporkaků, když vydechovali.

Dron a laboratorní miska se pokryly velrybím mukusem, tedy hlenem obsaženým v jejich dýchacích cestách. Neobvyklý odběr vědci provedli u keporkaků žijících u pobřeží západní Kanady. Doufají, že díky této technice se budou moci vyhnout situacím, kdy je nutné se ke keporkakovi přiblížit na lodi.

Éadin O’Mahony ze Skotského oceánografického institutu, který výzkum vedl, řekl, že shromážděná data pomohou výzkumníkům pochopit chování keporkaků. Díky sekvenování genomu lze získat obrovské množství informací – od těch týkajících se příbuzenských vazeb až po ty o náchylnosti k určitým nemocem.

BBC popisuje, že při odběru biologických vzorků od keporkaků severopacifických a dalších kytovců se obvykle používají šipky vystřelované do těl těchto živočichů z malé blízkosti, čímž se získají kousky kůže a tuku. U některých druhů je ale tento postup kvůli ochraně zakázán a lodě vědců v těsné blízkosti mohou některé druhy rušit.

Tajemství keporkačích rodin

Tým badatelů z univerzity v St Andrews používal drony ovládané z větší vzdálenosti. Bezpilotní letouny odebraly vzorky vydechovaného materiálu od 26 keporkaků. Jejich genetická informace odpovídala té odebrané tradiční invazivní metodou s využitím šipek.

O’Mahony uvádí, že projekt odběru genetického materiálu z výdechové fontány je první svého druhu na světě. Takto získané genomy chce se svými kolegy použít nejen k posouzení populační struktury a zdravotního stavu keporkaků vyhledávajících potravu u severní Britské Kolumbie, ale i k vyhodnocení příbuzenských a rodinných vazeb mezi jednotlivými zvířaty.

„Cílem je pochopit, jak se utvářejí jejich sociální vazby: jsou velryby, které společně vyhledávají potravu, příbuzní, nebo dlouhodobí přátelé?“ vysvětluje O’Mahony.

Vědci při zkoumání keporkačích mukusů zjistili, že asi šestnáct procent DNA patří mikrobům žijícím v dýchacích cestách kytovců. Z jediného výdechu tak vědci mohou získat informace jak o samotném keporkakovi, tak o mikrobiomu jeho dýchacích cest, což může přinést úplně nové poznatky o jeho zdravotním stavu, napsal internetový server Oceanographic Magazine.

BBC uvádí, že keporkaci při výdechu vyprázdní a pak znovu naplní devadesát procent kapacity svých plic a výdechová fontána může dosáhnout až do čtyřmetrové výšky.

Share.