Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
Rychlost šíření AI připomíná virovou nákazu, navrhuje paralelu nový výzkum, za kterým stojí američtí experti na informační technologie. Ti to popsali ve studii, která zatím neprošla recenzním řízením. Upozorňují nejen na rychlost, ale i způsob, jakým se AI dostávají k dalším uživatelům.
Pohled na fenomén AI, který autoři zvolili, je velmi netradiční. Na technologii se totiž dívají prizmatem epidemiologie a přírodovědy. Zkoumají umělé inteligence z několika hledisek, a ve všech podle nich nejpoužívanější současný typ AI, takzvané velké jazykové modely, splňuje biologické i matematické definice viru.
Co dělá virus virem
Je možné, že umělé inteligence už brzy status „pouhého“ viru překročí, v době výzkumu ale podle vědců jeho definice splňovaly. Virus, aby se mohl šířit, nemůže fungovat sám o sobě – musí využívat svého hostitele. Přírodní viry k tomu využívají buňky živých tvorů nebo rostlin: napadnou je, namnoží se v nich a pak se z nich šíří dál.
Ani AI se samy o sobě světem nerozletí, potřebují ke svému šíření „tělo“ lidské civilizace a infrastrukturu, kterou člověk vystavěl.
Řada virů umí navíc ovlivnit chování svého hostitele tak, aby se díky němu snadněji šířily. Například obyčejná chřipka podráždí dýchací cesty člověka tak, aby kýchal, a její viry se mohly nést v těchto kapénkách k dalším cílům.
Velké jazykové modely dělají něco podobného s lidským myšlením, tvrdí autoři studie. Označují je proto za „kognitivní viry“. Díky svým vlastnostem mění chování člověka: řada výzkumů popsala, že když lidé využívají AI, snižují se tím některé jejich schopnosti – a lidé pak mají tendenci využívat pomoc stroje o to víc. Umělé inteligence se tak místo energie buněk živí energií lidské civilizace, přitom přetvářejí nejen lidské vlastnosti, ale i kulturu.
Zjednodušeně: lidé mají pocit, že jim AI slouží, z epidemiologického hlediska ale umělé inteligence využívají lidí jako vektoru ke kolonizaci digitálního prostoru.
Kulturní AI
Jazykové modely podle studie využívají i lidské kultury. Podobně jako výše – není to u nich vědomé jednání, stejně jako tomu tak není u virů. Jde o důsledky adaptace na hostitele, přičemž u člověka je jeho důležitou vlastností právě kultura.
Už starší technologie, jako byly knihy nebo internet, dokázaly přenášet informace, ale člověk si tyto informace zpracovával sám. Chatboty ale myšlení částečně dělají za člověka – formulují texty, vyhodnocují, sepisují samy zjednodušení a závěry. To znamená, že se nešíří jen samotný „nápad používat chatbota“, ale i způsob, jakým se lidé rozhodují přestat přemýšlet sami.
Šíření AI tak využívá kultury rovnou dvěma cestami. Tou první je napodobování ostatních, kdy člověk, který vidí, že jeho přátelé, kolegové nebo třeba influenceři v kyberprostoru, AI používají, začne sám tuto technologii používat. Právě schopnost působit velmi silným dojmem v dominantním kulturním prostředí současnosti – tedy na sociálních sítích – je podle autorů klíčová. Druhý způsob je pak institucionální, kdy na chatboty přecházejí celé instituce a lidem tak nezbývá nic jiného, než se přizpůsobit.
Tato studie podle autorů funguje jako teoretický, epidemiologicky inspirovaný rámec – není to tedy empirická studie s daty. Nabízí tedy spíše nový neobvyklý pohled na fenomén, který má v současné době znatelný dopad na podobu moderní civilizace a má potenciál ji změnit více než jakákoliv jiná technologie. Odlišné úhly pozorování umožňují vědcům, aby ho analyzovali nečekanými způsoby a mohou tak získávat originální výsledky.
