Letní vedra nedávají zabrat jen řidičům, ale také autům. V uzavřeném autě zaparkovaném na přímém slunci přitom není výjimkou, že teplota vystoupá na 60 až 70 stupňů Celsia, na palubní desce dokonce ještě výš.
To potvrzuje měřením například německý autoklub ADAC. Teplota v zaparkovaném voze se na slunci podle poznatků odborníků dostane už zhruba po půl hodině nad 50 °C a po delším stání může dosahovat téměř 60 °C.
Výrazně vyšší teploty přitom odborníci naměřili na samotných površích uvnitř auta – volant, sedadla nebo dětské sedačky se mohou zahřát až na 70 až 80 °C, což už představuje riziko nejen pro komfort, ale i pro samotné materiály.
Právě palubní deska patří mezi části, které trpí nejvíce. Dlouhodobé působení horka a ultrafialového záření může způsobit blednutí barev, deformace materiálu nebo vznik drobných prasklin. U starších vozů se navíc mohou začít odlepovat měkčené povrchy či dekorativní vrstvy.
Podobně jsou na tom sedadla. Kožené čalounění bez pravidelné péče postupně vysychá, ztrácí pružnost a může začít praskat. Ani látkové potahy nejsou vůči slunci imunní. Jejich barvy časem blednou, zejména pokud automobil většinu života stojí venku.
Vysoké teploty urychlují také stárnutí plastových dílů v interiéru. Materiály křehnou a mění svůj vzhled. Horko navíc oslabuje lepidla, která drží stropnici, ozdobné lišty nebo dekorativní prvky. Právě odlepování stropnice je častou závadou starších automobilů, které dlouhé roky parkovaly na přímém slunci.
Související
„Vidíme to i při výkupu vozidel do naší prodejní sítě. Rozdíl mezi vozem, který většinu času stojí na přímém slunci, a autem garážovaným nebo parkovaným ve stínu bývá po několika letech velmi patrný,“ říká Petr Vaněček, generální ředitel skupiny Aures Holdings, která provozuje síť autobazarů AAA Auto.
Dá se poškození kvůli horku a slunečnímu záření předejít? Klíčové je podle ADAC to, že běžná opatření mají jen omezený účinek. Ani pootevřená okna nedokážou výrazně zabránit rychlému ohřevu interiéru.
O něco účinnější jsou naopak fyzické bariéry proti slunečnímu záření, například plachty nebo alespoň clony na čelní sklo, to pomáhá snížit teplotu uvnitř zhruba o několik stupňů.
„Dobře se osvědčila stříbrná ochranná fólie, kterou motoristé používají především v zimě na čelních sklech, zaznamenali jsme teplotní rozdíl osm stupňů. Bílá látka na palubní desce naopak dosáhla rozdílu pouze tří stupňů,“ uvádí ADAC.
Podle ADAC ale nejde jen o stárnutí materiálů v interiéru automobilu, pozornost si zaslouží i moderní elektronika. Displeje infotainmentu nebo digitálních přístrojových štítů jsou sice konstruovány tak, aby vysoké teploty vydržely, jejich dlouhodobé přehřívání ale může zkrátit životnost. V krajních případech se mohou objevit problémy s obrazem nebo citlivostí dotykové vrstvy.
Vedra mají vliv také na části vozu, které nejsou na první pohled vidět. Vyšší teploty urychlují chemické stárnutí autobaterie a mohou zkracovat její životnost. Zahřáté pneumatiky mají vyšší tlak, což může při nesprávném huštění přispívat k rychlejšímu opotřebení.
Vaněček z Aures Holdings rovněž připomíná, že ochrana není složitá a i několik jednoduchých návyků tak může výrazně přispět k tomu, aby interiér auta vypadal dobře i po mnoha letech provozu. „Pomůže parkování ve stínu, používání sluneční clony za čelním sklem nebo ochranné plachty při delším odstavení vozu,“ dodává.
Související
Kožené i plastové části interiéru se podle odborníků vyplatí pravidelně ošetřovat přípravky s UV ochranou, které zpomalují vysychání materiálů a prodlužují jejich životnost.
