Aktual.: 7.11.2026 06:20
Praha – Provozovatelé kritické infrastruktury by mohli získat možnost za stanovených podmínek zamezit letu cizích bezpilotních letadel nad jejich chráněným areálem, v krajním případě je i zničit. Počítá s tím návrh ministerstev vnitra a dopravy, který v pondělí projedná vláda. O vymezení zvláštních chráněných prostorů by provozovatelé mohli požádat, proti dronům by pak měli možnost zasahovat jejich proškolení zaměstnanci.
Zkušenosti ze zahraničí podle předkladatelů návrhu ukazují, že rychlost zásahu je při ochraně kritické infrastruktury klíčovým faktorem. V současnosti mohou bezpilotní systém eliminovat policisté nebo vojáci. S ohledem na vysoký počet objektů kritické infrastruktury je ale jejich reakční doba omezená. Podle dřívějších informací ministerstva dopravy by se návrh mohl týkat například mezinárodních letišť, energetických uzlů či jaderných elektráren.
Kromě zaměstnanců provozovatelů kritické infrastruktury by měli oprávnění k zásahu získat podle návrhu také příslušníci zpravodajských služeb, vězeňské služby nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Pravomoc zasáhnout získají i hasiči, a to při záchranných pracích, pokud dron přímo ohrožuje bezpečnost záchranářů či letecké techniky. U policistů a vojenských policistů pak úprava podmínky pro zásah zjednodušuje.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v úterý na jednání sněmovního bezpečnostního výboru uvedl, že úprava má jednoznačně vymezit oprávnění policie zasahovat proti dronům a rozšířit možnosti ochrany strategických objektů. Ministr také uvedl, že před týdnem podepsal zakázku na nákup protidronové techniky. Obdobné nákupy očekává i v následujících letech.
Návrh je podle předkládací zprávy založen na předpokladu, že s ohledem na zákaz je už přítomnost bezpilotního letadla ve vymezeném prostoru ohrožením kritické infrastruktury. „Pro subjekty kritické infrastruktury platí, že návrhem se pouze konstituuje oprávnění zamezovat letu bezpilotního letadla, nikoliv taková povinnost. Subjektům kritické infrastruktury tak nevzniká žádná povinnost nakupovat nákladnou detekční a eliminační techniku,“ uvedlo ministerstvo vnitra v návrhu.
Bezletové zóny nad objekty kritické infrastruktury bude podle návrhu vyhlašovat po dohodě s dalšími subjekty Úřad pro civilní letectví. Zaměstnanci společností, které budou chtít mít možnost potenciálně nebezpečný dron nad některým z objektů zlikvidovat, budou muset být proškoleni a mít potřebné vybavení. Pokud to situace dovolí, budou muset provozovatele dronu nejprve varovat a vyzvat ho, aby s ním odletěl. Pokud nezareaguje nebo bude hrozit přímé nebezpečí, budou moci zasáhnout.
Ministerstva vládě návrh předkládají s několika rozpory. Ministerstvo zemědělství a další subjekty nesouhlasí s podmínkou, aby zásah prováděli výhradně vlastní zaměstnanci objektu. Ostrahu objektů podle nich v praxi běžně zajišťují soukromé bezpečnostní služby.
Další subjekty rozporují to, že je zásah možný pouze nad perimetrem kritické infrastruktury nebo že neumožňuje rušení příslušné části rádiového spektra, což by bezpečně zamezilo letu dronu ještě před doletem do perimetru. Nesouhlasí také s tím, že v návrhu není zakotvena odpovědnost pilota dronu za případnou škodu.
Jedním z letošních incidentů souvisejících s drony bylo květnové narušení provozu pražského letiště, kdy se bezpilotní prostředek neoprávněně pohyboval v bezletové zóně. Podobné incidenty zaznamenala v posledních měsících také řada dalších evropských zemí.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}