Pohodlné, ale drahé – výstavba dřevěných nástupišť v Lotyšsku se nejen zpožďuje, ale nakonec bude pravděpodobně o asi 70 procent dražší, než se původně plánovalo, informuje Lotyšský rozhlas.

Tuto informaci ověřilo Lotyšské rozhlasové vysílání u společnosti „Latvijas dzelzceļš“ (Lotyšské železnice / LDz), která plánovala do konce loňského roku vybudovat dřevěná nástupiště na šestnácti zastávkách. Většina z nich již byla dokončena, celkově se však realizace projektu zpozdí nejméně o rok a půl.

Navíc se zdá, že ministerstvo dopravy (MoT) necítí žádnou potřebu zasáhnout. Proč se výstavba těchto dočasných nástupišť zpožďuje a proč jsou náklady o mnoho set tisíc eur vyšší, než se odhadovalo v loňském roce?

Podle společnosti LDz byla na čtrnácti zastávkách vybudována dřevěná nástupiště, která jsou určena k užívání cestujícími po dobu několika let. Do vlaku je možné pohodlně nastupovat a zase z něj vystupovat ve stanicích Torņakalns, Zasulaukā, Depo, Vagonu parks, Jāņavārti, Daugmale, stejně jako v Dārzīni, Salaspils, Saulkalne, Kaibala, Kūdra, Cena a Valmiera.

„Riga je už dřevěná stanice. Je tam všechno. Tam, kde jsou nástupiště, tam se dá jít (je to pohodlnější při nastupování a vystupování). O tom se nedá nic říct,“ prohlásila seniorka Zinaida z Lielvārde o hlavním nádraží v Rize.

Cestující ve stanici Rumbula v nadcházejících týdnech budou moci snáze nastupovat do vlaků – to slibuje společnost LDz, která tento projekt zahájila v červenci loňského roku. V té době byla na seznamu také zastávka Inčupe, která je pro pasažéry obtížně přístupná. Ale teprve letos na jaře bylo rozhodnuto, že se v tomto roce dřevěná nástupiště stavět nebudou – s příslibem, že by je případně mohli dělníci postavit příští rok na zastávce blíže k nádraží Pabaži.

Celkem se do konce loňského roku počítalo s výstavbou dřevěných nástupišť na šestnácti zastávkách. Nyní se však ukazuje, že se realizace projektu zpozdí nejméně o rok a půl.

Navíc se zpočátku předpokládalo, že náklady dosáhnou přibližně jednoho milionu eur (kolem 24 milionů korun), které společnost LDz plánovala uhradit ze svého vlastního rozpočtu. Nyní, o rok později, však projekt – bez zastávky Inčupe – vychází o 600 tisíc eur dráž. Včetně nových dočasných nástupišť v Baltā kāpa celkové náklady na projekt mohou dosáhnout přibližně 1,7 milionu eur (zhruba 41 milionů korun), což představuje nárůst o zhruba 70 procent.

Důvody vysvětlil Egils Feldmanis, ředitel technického provozu společnosti LDz.

„Dřevo, které se v projektu používá v poměrně velkém množství, bylo zasaženo, což mělo dopad i na dodací lhůty. Když jsme loni sestavovali harmonogram, všechno vypadalo skvěle, ale stanice v Rize nám zabrala více času. Když jsme si to sami propočítali – to nás samozřejmě zrovna nešlechtí, ale takový je život – počítali jsme s průměrným nástupištěm, ale jedno nástupiště v Rize nám zabralo tolik času jako třeba tři nástupiště v Torņakalns. Proto jsme tyto termíny nestihli. Nastala zima a pak jsme museli přejít na jiné stanice. Vše se odehrálo ve spěchu,“ přiznal zástupce LDz.

Chybí společnosti LDz odpovídající odborníci? A proč se tak výrazně přepočítala? Lotyšský rozhlas požádal o vyjádření také ministerstvo dopravy, které písemně odpovědělo, že tato záležitost spadá do kompetence LDz. Navíc se zdá, že resort necítí potřebu zasahovat.

„Je třeba poznamenat, že podle platného právního rámce nemůže ministerstvo dopravy zasahovat do provozní činnosti kapitálových společností, protože jejich řízení a každodenní rozhodování spadají do odpovědnosti těchto firem. Ministerstvo proto očekává, že státní kapitálové společnosti budou pracovat poctivě a efektivně, budou dodržovat zásady pečlivého a odpovědného vlastníka a zajistí promyšlené využívání zdrojů v souladu s veřejným zájmem,“ vysvětlilo ministerstvo.

„Na jedné straně je správné, že ministerstvo nemůže zasahovat do hospodářské činnosti (kapitálové společnosti). To je zcela jasné,“ říká odborník na dopravu a exministr dopravy Anrijs Matīss. Uvedl, že ceny stavebních materiálů za uplynulý rok výrazně nevzrostly. Zvýšení cen projektů proto dle jeho názoru není opodstatněné.

„Dne 30. června vláda přidělila společnosti Latvijas dzelzceļš ze státního rozpočtu 24,5 milionu eur (přibližně 592 milionů korun) za účelem zajištění finanční rovnováhy. To v podstatě znamená, že železnice hospodaří se ztrátou. K údržbě infrastruktury, včetně nástupišť, je zapotřebí dotace ze státního rozpočtu. Ministerstvo by mělo prověřit a vyhodnotit, jak jsou tyto prostředky využívány a jak železniční společnost nakládá s penězi přidělenými z rozpočtu. Obvykle jsou (projekty) státních podniků – nejen společnosti Latvijas dzelzceļš, ale i budoucího projektu Rail Baltica – přetíženy nejrůznějšími nadstandardními prvky,“ tvrdí Matīss.

„Zpočátku naplánují jednu cenu, pak ale zjistí, že potřebují další přístupovou cestu, více osvětlení, signalizaci a ještě něco dalšího, což nakonec projekt prodraží,“ sdělil.

„Je třeba si uvědomit, že dřevěné nástupiště představují pouze dočasné řešení. Musíme upustit od různých druhů doplňkových služeb a zvyšování cen a zajistit pouze to minimum, které je nezbytné pro pohodlné nastupování cestujících,“ nabádá Matīss.

Železniční společnost popřela, že by projekt zahrnoval nějaké nákladné doplňky, a tvrdila, že náklady byly na začátku projektu prostě nesprávně odhadnuty.

Článek napsal Viktors Demidovs (Latvian Radio), poprvé byl publikován 24. července 2026 08:21 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Share.