Solenice (Příbramsko) – Vodní elektrárna Orlík se chystá na rozsáhlou modernizaci. Dvě ze čtyř soustrojí budou nově schopna fungovat také v přečerpávacím režimu, který umožní ukládat přebytečnou energii. Hlavní fáze modernizace začne příští rok, hotovo má být v roce 2033. Příprava projektu už začala, specialisté nyní provádějí měření, skenování a průzkumné vrty, aby zpřesnili zadání pro výrobu turbín a generátorů, informoval dnes ČTK mluvčí společnosti ČEZ Martin Schreier. Podle firmy jde o největší projekt české hydroenergetiky, náklady jsou podle dřívějších informací přibližně osm miliard korun.

Specialisté z dodavatelské firmy Litostroj Engineering využili nedávné plánované odstávky soustrojí TG4 k umístění měřicích snímačů, kterých je včetně stálých čidel celkem 89. Sledují vibrace soustrojí, zatížení stavebních konstrukcí nebo tlak vody v turbíně a přivaděči. Další podklady získali pomocí trojrozměrného skenování elektrárny a podvodního dronu.

Hlavním úkolem je navrhnout reverzní Francisovu turbínu, aby se dala zasadit do prostoru původně určeného pro Kaplanovu turbínu. Dříve než se začnou vyrábět nové turbíny, je potřeba získat maximum informací hlavně o statice konstrukce. „Chtěli jsme například změřit, jak provoz současného soustrojí reálně zatěžoval stavbu, jaké měl vibrace a jak je přenášel do betonových konstrukcí. Dále jsme měřili tlak ve spirále při různých provozních stavech turbíny i pulzaci tlaku v přivaděči,“ uvedl generální ředitel Litostroje Engineering Peter Šály.

Odborníci udělali také 84 jádrových vrtů do betonových konstrukcí o celkové délce 34 metrů. Odebrané vzorky odeslali do laboratoře k pevnostním, tahovým a chemickým zkouškám. Výsledky měření a průzkumů mají pomoci navrhnout nové technologie tak, aby odpovídaly prostorovým a statickým možnostem nynější elektrárny.

Díky celkové modernizaci původní elektrárny bude možné čerpat vodu do Orlíku z níže položené přehrady Kamýk a uložit jednorázově až 750 MWh energie. V ČR jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří společnosti ČEZ.

ČEZ dosud modernizoval 40 soustrojí na více než 30 vodních elektrárnách. Více než pětimiliardová investice zvýšila průměrnou účinnost vodních zdrojů o čtyři až deset procent. Při zhoršených hydrologických poměrech posledních let umějí elektrárny vyrobit stejné množství energie z menšího objemu vody.

Elektrárny na vltavské kaskádě letos kvůli suchu a malým průtokům vody vyrobily méně elektřiny než v jiných letech. Orlická přehrada začala 4. září kvůli poklesu hladiny snižovat odtok a Povodí Vltavy poprvé využívá zásobu vody ze Slap, aby udrželo potřebný průtok Vltavy v Praze. Do té doby byla hladina na Slapech na úrovni 269,3 metru nad mořem. Dnes dopoledne to podle webu Povodí Vltavy bylo 262 metrů.

ČEZ uvedl, že provoz elektráren vltavské kaskády je v těchto týdnech zcela podřízen manipulacím řízeným centrálním vodohospodářským dispečinkem Povodí Vltavy. Pro provoz vltavských elektráren to znamená, že nevyužijí více vody, než kolik jí může odtékat z jednotlivých stupňů kaskády k zajištění minimálního průtoku v řece. Konkrétně pro provoz vodní elektrárny Orlík z toho vyplývá, že využívá k výrobě elektřiny pouze vodu přitékající do nádrže, což bylo v posledních dnech okolo 25 metrů krychlových za sekundu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.