O co jde a co se má změnit?
Školní jídelny se měly dočkat nových pravidel pro zdravější a pestřejší obědy. Jejich základem byl takzvaný spotřební koš – soubor výživových norem, který určuje, kolik a jakých potravin mají jídelny v průměru spotřebovat.
Na jeho modernizaci pracovali odborníci ze Státního zdravotního ústavu a nutriční specialisté zhruba pět let. Nová pravidla měla posílit zastoupení ryb, luštěnin, ovoce a zeleniny, naopak omezit cukr, sůl a průmyslově zpracované potraviny.
Kuchařkám nepředepisovala konkrétní recepty, ale určovala, jak často mají zařazovat jednotlivé druhy pokrmů a v jakém množství. Vyhlášku stát vydal v srpnu 2025. Jídelny již podle ní mohly začít pokrmy připravovat, povinně ale měly normy dodržovat od září 2027.
Část jídelen a potravinářského průmyslu ale považovala nová pravidla za příliš přísná a obávala se náročného zavádění. Než se reforma stačila naplno rozběhnout, přišel obrat.
Babiš zařadil zpátečku
Premiér Andrej Babiš (ANO) dal proto teď ministrům pokyn, aby změny zastavili a aby výživové normy přestaly být povinné, jak nová vyhláška stanovuje. Vadí mu, že stát podle něj příliš mluví jídelnám do toho, co mají dětem vařit.
Samotná vyhláška o školním stravování se podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) rušit nebude. Změna se má týkat pouze části o spotřebním koši. Zachovat mají například finanční limity na nákup potravin, pravidla pro rozsah a organizaci stravování nebo možnost dětí přinést si do jídelny vlastní jídlo.
Školy se přitom už ale na změnu jídelníčků připravovaly, některé investovaly do vybavení kuchyní nebo školení personálu. Předseda Asociace společenství obcí Viktor Liška proto mluví o rozčarování a nejistotě.
Co dostanou děti na talíř?
Pro rodiče je důležitá informace, že děti kvůli změně nezačnou automaticky dostávat nezdravé obědy.
Záležet bude hlavně na konkrétní jídelně a na tom, jak bude ke skládání jídelníčku přistupovat. Některé tak mohou vařit zdravější recepty, některé z polotovarů.
Budou si tedy jídelny moci vařit, co chtějí? Ne tak docela. Změna se týká především výživových norem, které určují zastoupení jednotlivých skupin potravin, například masa, ryb, luštěnin nebo zeleniny. Hygienické požadavky ani další pravidla pro přípravu jídel se neruší.
Změna sama o sobě neovlivní ani cenu obědů. Limity pro nákup potravin jsou totiž samostatnou součástí pravidel školního stravování. Rodiče by proto neměli čekat, že obědy zlevní, ale ani že automaticky zdraží.
Co mohou rodiče ovlivnit?
Babiš změnu hájí tím, že kuchařky samy nejlépe vědí, co dětem chutná. „Naše kuchařky jsou velice šikovné a vědí, jak vařit,“ prohlásil. Později na facebooku doplnil, že jde hlavně o přílišnou byrokracii.
„Se zdravým stravováním dětí samozřejmě souhlasím a rozhodně nechceme, aby děti jedly nezdravě. Problém je v nové vyhlášce, která vznikla bez dostatečného zohlednění zkušeností školních jídelen a přináší zbytečnou byrokracii a další regulaci,“ napsal.
Ministr Boris Šťastný (Motoristé) pak označil dosavadní pravidla za „nesmyslné progresivistické zlo“ a pyšnil se změnou.
Vládní rozvolnění podporuje také Potravinářská komora. Podle jejího mluvčího Marka Zemánka má být hlavním měřítkem, zda děti jídlo skutečně snědí. „Dětskou obezitu nevyřešíme tím, že děti nebudou v jídelnách jíst vůbec,“ uvedl.
Odpůrci naopak varují, že stát přijde o důležitou pojistku kvality stravování. Dětský ombudsman Martin Beneš kritizuje, že vláda chce pravidla změnit ještě předtím, než se stačila ověřit v praxi. Požaduje také posouzení dopadů na zdraví dětí, zejména těch se speciálními dietami.
Podobné obavy mají Unie rodičů a EDUin. Bez závazných norem podle nich stát ztratí možnost hlídat, z jakých surovin a polotovarů jídelny vaří.
Za zachování pravidel se postavili také lékaři, nutriční terapeuti a školy. Ve výzvě organizace Ministr zdraví upozorňují na rizika pro děti s celiakií a vážnými alergiemi. „Zrušení těchto pravidel není jen otázkou kvality jídla, ale i přímým hazardem se zdravím dětí,“ varují.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza upozorňuje také na dětskou obezitu a špatné stravovací návyky, kterých se děti později obtížně zbavují. Změnu označil za nejhorší, co by vláda mohla udělat.
Co říkají jídelny?
Asociace školních jídelen ČR nepovažuje současnou situaci za šťastnou. Nejasné plány podle ní vytvářejí nejistotu pro jídelny, školy i rodiče. „Potřebujeme vědět, jaká pravidla budou platit a čím se spotřební koš případně nahradí,“ řekla Aktuálně.cz mluvčí asociace Věra Ondrová.
Změny by se podle ní měly nejprve projednat s odborníky a lidmi, kteří znají každodenní provoz jídelen. „Pokud má spotřební koš nahradit jiný systém, musí být zřejmé, jaké požadavky na kvalitu stravy stanoví a jak bude jejich dodržování posuzováno,“ zdůraznila. Asociace požaduje také metodickou pomoc a vzdělávání personálu.
Že zdravé a pestré jídlo nemusí být jen povinností na papíře, ukazuje jídelna v Boršicích. Letos vyhrála soutěž Školní jídelna roku 2026, v jejímž finále porazila dalších deset týmů. Vedoucí Kateřina Slabíková Aktuálně.cz řekla, že případné rozvolnění pravidel provoz neovlivní.
„Pro náš provoz v Boršicích by ale případné zrušení nepředstavovalo žádný problém a ani to pro nás neznamená, že bychom museli cokoliv měnit.“
Jídelna podle ní od začátku stavěla na moderním, zdravém a pestrém stravování z kvalitních a čerstvých surovin. Děti si na nové chutě zvykly přirozeně a pestřejší jídelníček přijaly bez potíží. „Nový spotřební koš se zruší, my u nás v Boršicích rozhodně žádný krok zpátky neuděláme,“ zdůraznila Slabíková.