28letá laborantka sibiřského výzkumného ústavu pro boj s morem Darja Šipilovová zemřela minulý týden po převozu do nemocnice v nedalekém Šelechovu.
Podle informací, které se rychle rozšířily v ruských médiích i na sociálních sítích místních představitelů, se měla nakazit plicním morem poté, co v laboratoři upustila zkumavku s patogenem. Irkutský novinář Pavel Stěpanov i další zdroje navíc tvrdili, že žena incident zatajila.
Tuto verzi však odmítá matka zesnulé Světlana Šipilovová, která sama působí ve zdravotnictví. V rozhovoru pro ruský server Glubina označila narativ o rozbité nádobce za nesmysl.
„Znám pravdu. Musím se bránit před hloupými známými, kteří tomu všemu uvěřili – ti chytří tomu samozřejmě nevěří,“ uvedla Šipilovová.
„Ani všichni zdravotníci nechápou, že takovou zkumavku není možné rozbít. Ani kdybyste s ní mrštili o zeď. Něco takového může tvrdit jen laik. I kdybychom pustili čistě hypotetickou možnosti, obsah zkumavky se jednoduše nemůže vylít a samotnou zkumavku nelze rozbít. Jsou dobře zabezpečené,“ citoval její výpověď deník The Telegraph.
Pochybnosti vyjádřili také bývalí kolegové a přátelé Šipilovové, jejichž výpovědi shromáždil nezávislý server People of Baikal. Darju popsali jako pečlivou a zodpovědnou odbornici. Zdůraznili také, že ústav v Irkutsku patří k nejpřísněji střeženým pracovištím v zemi. Šířený příběh o zatajené nehodě označili za pošpinění jejího jména.
Okolnosti smrti zůstávají nejasné, Rusko čelí otázkám
Dosud plně neobjasněné úmrtí osmadvacetileté laborantky přimělo ruské úřady rychle zavést řadu preventivních protiepidemických opatření. V Irkutsku uvalili karanténu na tři městské nemocnice, dětskou nemocnici a porodnici a do izolace umístili na dvě stovky lidí, kteří se se zemřelou dostali do kontaktu.
Ruský úřad Rospotrebnadzor pouze uvedl, že příčinou smrti byl zápal plic neznámého původu a že žádné riziko vypuknutí epidemie nehrozí. Dosud však nevysvětlil, co přesně zápal plic způsobilo ani jak žena onemocněla.
Úřady později oznámily, že po téměř pěti tisících laboratorních testech propustily z karantény 90 procent lidí a u nikoho se mor nepotvrdil. Popřely také zprávy, že se v irkutském ústavu nakazil druhý zaměstnanec.
Světová zdravotnická organizace (WHO) i Spojené státy požádaly Rusko o další informace a vysvětlení celého případu.
Americký prezident Donald Trump ve středu uvedl, že Moskva má podle něj situaci pod kontrolou. Dodal také, že se Spojené státy nedomnívají, že Šipilovová zemřela v důsledku použití biologické zbraně, což byla jedna z teorií, které se začaly šířit na sociálních sítích.
Další spekulace tvrdily, že žena onemocněla po cestě do Thajska či Moldavska, případně že se jí udělalo špatně po návštěvě oblasti poblíž mongolských hranic.
Jaké je riziko?
Různé varianty morového onemocnění, včetně plicního moru, způsobují bakterie Yersinia pestis. Plicní mor patří podle WHO mezi nejsmrtelnější infekční choroby. Může se šířit vzduchem mezi lidmi nebo se přenášet ze zvířat na člověka. Jeho příznaky jsou horečka, bolesti hlavy a dýchací obtíže.
WHO v úterý označila riziko pro Rusko za nízké a pro Evropu za velmi nízké. V Rusku nebyl od roku 2017 zaznamenán žádný případ moru u člověka. Většina případů byla v posledních šesti letech hlášena z Demokratické republiky Kongo a Madagaskaru.