Maďaři si ve čtvrtek večer připomněli vznik své státnosti, kterou počítají od úmrtí svatého krále Štěpána. Letos od něj uplynulo 988 let. Před 20. srpnem také uplynulo 100 dní od nástupu do úřadu nového premiéra země Petera Magyara. Pro něj i voliče proto byl sváteční den vhodnou příležitostí k prvnímu bilancování práce nové vlády.
Magyarova vláda, opírající se o ústavní většinu, razantně demontuje předchozí systém budovaný šestnáct let Viktorem Orbánem. Minulou vládu obviňuje z obří korupce a vytlačuje ze státní správy, justice a dalších důležitých míst její nominanty. K výměně došlo v mnoha funkcích, včetně prezidentského paláce. Kabinet také utlumil rozepře se sousední Ukrajinou. Restartem procházejí veřejnoprávní média, která poslední roky fungovala spíše jako vládní.
Peter Magyar si stabilně drží velmi vysokou podporu veřejnosti – ne všem se ale jeho vládnutí líbí. „Když vidím, jak se hádají v parlamentu, vůbec se mi to nelíbí,“ uvedl například Ferenc Vida, obyvatel Budapešti.
Vládnoucí Tizsa má 141 poslanců, ale veškerá pozornost míří na předsedu Pétera Magyara. Právě on je mimořádně aktivní na sociálních sítích, kde komunikuje s voliči. Jemu je přisuzováno urovnání sporů s Bruselem, který uvolnil zmrazené eurofondy. Magyar během okamžiku změnil vnímání Budapešti z potížisty na partnera.
„Maďarsko je členem NATO a EU. Pro nás jsou povinnosti, zodpovědnost a příležitosti, které nám členství přináší, zcela zásadní,“ říká Magyar.
Kontroverzní je retroaktivní změna volebního zákona, která zakazuje kandidovat poslancům, kteří byli zvoleni třikrát. Omezení mandátu na dvanáct let se dotkne téměř všech výrazných postav maďarské stranické politiky od pádu komunismu – s výjimkou dnes vládnoucí Tizsy, která přišla s novými tvářemi. Magyar slibuje zcela novou ústavu s posílenými pravomocemi nově přímo voleného prezidenta. András Baka, který se ujal nejvyšší funkce teprve ve středu, proto nejspíš v úřadu nebude celých pět let.