Český prezident Petr Pavel po summitu visegrádské čtyřky na Slovensku vyzval k jednotnějšímu evropskému postupu při jednáních o míru na Ukrajině. Válku tam před téměř pěti lety rozpoutalo Rusko. Mezi prezidenty podle Pavla panovala téměř úplná shoda v otázce jednání o míru. Pavel také zmínil možnost plánu poválečné obnovy Ukrajiny.
Evropa by měla předem připravit rozsáhlý plán poválečné obnovy Ukrajiny, který by mohl fungovat podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce, řekl Pavel. Pomohl by stabilizovat zemi, předcházet migračním vlnám a usnadnit její budoucí vstup do Evropské unie, domnívá se.
Evropské země se soustředí především na ukončení války, zatímco problémům, které mohou nastat po jejím skončení, nevěnují podle Pavla dostatečnou pozornost. Upozornil například na statisíce lidí, kteří několik let bojovali, mají vojenský výcvik a přístup ke zbraním, ale po válce pro ně nemusí být uplatnění.
„V okamžiku, kdy bude válka u konce, tak sice nastane určitě obrovská úleva, ale vyvstane taky spousta problémů, o kterých dneska vůbec nemluvíme a na které nejsme nijak připraveni,“ řekl Pavel.
Pavel: Šlo by o jasný vzkaz ruské straně
Evropa by podle Pavla proto mohla využít zkušenosti s Marshallovým plánem, který po druhé světové válce pomohl obnovit evropské hospodářství. „Dáme tím také jasnou zprávu i ruské straně, že s Ukrajinou to myslíme vážně,“ dodal český prezident.
Pavel připomněl, že Evropa letos poskytla desítky miliard eur na vojenskou pomoc Ukrajině i zajištění běžného fungování státu. Tyto peníze by podle něj bylo možné mimo jiné soustředit do společného systému financování obnovy, do kterého by se mohly zapojit také další demokratické země, například Japonsko či Jižní Korea.
Zároveň by tak podle prezidenta mohla v otázce obnovy vzniknout jednotná koordinace. „Vyhnuli bychom se duplikacím, vyhnuli bychom se různým pokušením o korupci, ať už na straně ukrajinské, nebo na straně přispěvatelů. Celý ten proces by mohl být výrazně efektivnější, než je to dosud,“ uvedl Pavel.
Český prezident poukázal na nedostatečnou evropskou koordinaci
Podle českého prezidenta nejsou mezi hlavami států zásadní rozdíly v názorech na zajištění míru na Ukrajině, na potřebu neodměňovat agresora ani na dodržování sankčního režimu. Pavel nicméně upozornil, že jednání o konci války již probíhají v různých formátech, aniž by byl dostatečně koordinován evropský postup.
Evropa se podle něj musí aktivně podílet na rozhodování o otázkách, které se bezprostředně týkají její bezpečnosti, tedy i těch o Ukrajině. V nadcházejících diskusích v různých evropských formátech by proto mělo být podle Pavla vyjasněno, jakou pozici bude Evropa zastávat, kdo ji bude při vyjednávání zastupovat a jaký bude další postup.
Nedostatečná koordinace podle Pavla oslabuje důvěryhodnost Evropy v očích Ruska i dalších partnerů. Veřejnost navíc může kvůli nejednotnému postupu nabývat dojmu, že evropští představitelé nic nedělají.
Pavel také při brífinku po skončení summitu poznamenal, že nemá ambici být evropským vyjednavačem o ukončení války na Ukrajině. Rád by ale přispěl svými zkušenostmi z působení v NATO. Řekl to novinářům na dotaz, zda by nabídku stát se vyjednavačem přijal.
Hlavní témata: Rozšiřování EU, podpora Ukrajiny a dostupnost energií
Prezidenti Česka, Polska, Maďarska a hostitelského Slovenska Petr Pavel, Karol Nawrocki, András Baka a Peter Pellegrini ve společné deklaraci z letošního summitu V4 vyjádřili podporu Ukrajině bránící se ruské agresi. Také zdůraznili význam pokračující politické, finanční, humanitární, ekonomické a vojenské i další pomoci při respektování zájmů jednotlivých členských států EU a jejich obranných a bezpečnostních politik.
Dvoudenní summit prezidentů V4, které nyní předsedá Slovensko, ve čtvrtek v Trenčíně končí. Hlavními tématy jednání bylo rozšiřování EU, podpora Ukrajiny a dostupnost energií. Prezidenti podpořili další rozšiřování Evropské unie a vyslovili se pro zajištění cenově dostupných a bezpečných dodávek energií. K zasedání se ve čtvrtek připojila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Podle Pavla podporuje Česko rozšiřování EU jako strategický krok k posílení stability regionu, připravena na něj však musí být, kromě zájemců o členství, také samotná Unie. V oblasti energetiky upozornil prezident na riziko prohlubování závislosti na dovozu strategických surovin ze zemí, které nejsou spolehlivými partnery. Zdůraznil, že státy V4 dokáží v evropských debatách prosazovat společné zájmy a konstruktivní řešení, nikoli se pouze vymezovat proti navrhovaným opatřením.
Válka začíná vyčerpávat Evropu, řekl Pellegrini
Ruská válka na Ukrajině začíná vyčerpávat Evropu, Evropská unie by měla být součástí jednání o ukončení tohoto konfliktu, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini po jednání hlav států visegrádské čtyřky.
„Evropu začíná tato válka vyčerpávat morálně i ekonomicky. Miliardy, které jsou potřeba na pomoc Ukrajině, aby se dokázala bránit agresorovi, nakonec ale chybějí v nemocnicích, ve školách a v infrastruktuře jednotlivých členských zemí,“ míní Pellegrini.
Důsledkem chybějících peněz v evropských zemích jsou podle něj protesty proti rostoucím životním nákladům. Slovenský prezident má za to, že nelze každý rok vynakládat až 100 miliard eur (přibližně 2,43 bilionu korun) na opotřebovávací válku a nedělat nic pro ukončení bojů.
Státníci EU letos schválili poskytnutí unijní půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,19 bilionu korun). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po říjnovém jednání v Bruselu uvedl, že jeho země požádá partnery o dalších 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun).