Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
Polští vědci zdůrazňují, že zubři se považují za tvory, na které predátoři neútočí. „Zubr evropský se často označuje jako král lesa. Tento velký savec se často popisuje jako druh, který se nestává kořistí. Historická data a naše nedávné zdokumentované pozorování vlků útočících na stádo zubrů ale naznačují, že i oni se mohou stávat terčem lovu vlčí smečky,“ uvedli biologové ve studii.
„Podle našich znalostí předkládáme první videozáznam dokládající útok vlků na stádo zubrů evropských v Bělověžském pralese, přičemž se vlci zaměřili na novorozené mládě. Ačkoli video nezachytilo přímé usmrcení, naznačuje, že jiné útoky na zubry evropské by mohly být potenciálně úspěšné. To vyvolává otázky ohledně toho, co by to mohlo znamenat pro ochranu a management obou druhů a pro rozsah interakcí mezi zubry evropskými a vlky. Pokud k predaci zubrů vlky dochází častěji, než se předpokládalo, mohlo by to mít potenciální ekologické důsledky,“ zdůrazňují.
Příběh zubra
Podle vědců je nutný další výzkum pro lepší pochopení interakcí mezi zubry evropskými a vlky. Zubři patří mezi chráněné živočichy a jejich odlov je s některými výjimkami zakázaný. A až doposud se předpokládalo, že nemají ve volné evropské přírodě přirozené predátory. Nové pozorování to ale vyvrací a naznačuje, že přirození predátoři by potenciálně mohli přispět k udržení velikosti populace, pokud by zubry lovili ve větším měřítku, podotkli Wijnandsová a Borowik.
Zubři byli ještě během středověku rozšíření ve větší části Evropy, včetně českých zemí, postupně ale mizeli. V Anglii byli vyhubeni ve dvanáctém století, ve Francii koncem čtrnáctého století, ve střední Evropě nejpozději koncem osmnáctého století. Hlavně proto, jak oblíbeným lovným zvířetem se stali.
Od devatenáctého století tak zbyla jen jediná populace zubrů, která se navíc stále zmenšovala. Žila v polském Bělověžském pralese, který je vlastně zbytek původního panenského pralesa, který v minulosti pokrýval celé mírné pásmo Evropy. Tam byli zubři pod přísnou ochranou ruského cara, který tehdy region ovládal – lovit tam směl jen on a jeho nejbližší okolí. Ještě na začátku první světové války zde žilo 719 zubrů, ale hladové armády, které pralesem procházely nebo tam byly usazené, měly na populaci katastrofální dopad. Roku 1916 se napočítalo 268 zvířat, roku 1917 jich bylo již jen 167 a roku 1918 zbylo posledních 68.
Posledního volně žijícího zubra zastřelil 9. února 1919 pytlák Bartolomeus Szpakowitz. Vypadalo to, že osud majestátního tvora je jasný.
Jenže v té době se už naštěstí tito savci chovali jak v zoologických zahradách, tak v chovech několika bohatých šlechticů. A evropští zoologové měli velkou inspiraci zpoza oceánu, kde se v té době podařila záchrana ohroženého bratrance zubra – amerického bizona. A tak se roku 1923 v Berlíně sešli zástupci všech, kdo nějaké zubry měli, a založili Mezinárodní společnost na ochranu zubra. Prezidentem se stal ředitel frankfurtské zoo Kurt Priemel, který je dnes oprávněně označovaný za „muže, který zachránil zubra“.
Tehdy žilo posledních 56 zubrů, naštěstí půlka samci, půlka samice, což nabízelo naději na úspěšnou záchrannou operaci. A opravdu to zabralo. Už o deset let později bylo zvířat 67 a ochranáři začali první z nich vracet zpět do jejich domovského pralesa, tentokrát už s náležitou ochranou. Malým velkým zázrakem je fakt, že jim příliš neublížila ani druhá světová válka, a už brzy po ní se začaly počty zubrů opět zvedat. A rostou až do současnosti.
Návrat přináší komplikace
Díky úspěšnému návratovému programu se vrací od padesátých let také do pralesa u hranic s Běloruskem. Koncem loňského roku jich žilo v Bělověžském pralese skoro 1180 kusů, což je nejvíce v Polsku. S jejich narůstajícím počtem přibývá případů, kdy přicházejí k obydleným místům.
Zemědělci si pak stěžují, že jim spásají úrodu na polích. V posledních letech několik zubrů uhynulo po srážce s vozidly polské armády, která se podílí na ostraze východní hranice. Letos v březnu tři zubry srazil rychlík, který se ironií osudu jmenoval Žubr, připomíná server Notes from Poland.
