Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu.
Podle německého ministra vnitra Alexandra Dobrindta srpnový incident zapadá do „známého vzorce ruských hybridních operací“. Útok podle něj provedli takzvaní low level agenti, které najaly ruské státní orgány. Jedná se o označení pro osobu, která není zpravodajsky školená, je ale naverbovaná tajnými službami.
Ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že v reakci Německo přijme řadu opatření. Uzavře mimo jiné k 18. září ruský generální konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu v Berlíně, zpřísní kontroly ruských občanů při vstupu do Německa, navrhne zapsání dalších osob na sankční seznam Evropské unie a zvýší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu. Dodal, že si předvolal ruského velvyslance v Německu.
Oba ministři zdůraznili, že Německo se nenechá zastrašit, bude nadále podporovat Ukrajinu, která se brání ruské agresi, a bude dál posilovat svou vlastní obranyschopnost vůči hybridním útokům. „Dovolte, abych ještě zdůraznil jednu věc: Nejsme ve válce, jsme ale denním cílem hybridního vedení války,“ řekl na závěr svého projevu Dobrindt.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová v reakci uvedla, že Rusko odpoví na německé rozhodnutí uzavřít ruský konzulát v Bonnu a Ruský dům v Berlíně. Ruský dům a generální konzulát už dlouho znepokojovaly německé úřady, a tak si vymyslely záminku, aby je mohly uzavřít, prohlásila podle ruské státní tiskové agentury TASS.
Kulturní dům Ruské federace na centrální ulici Friedrichstrasse byl dlouhodobě terčem kritiky. Podle jeho odpůrců v době války na Ukrajině nemá Rusko právo šířit svou kulturu v Německu, podle některých navíc neslouží Ruský dům umělcům, ale spíše ruským špionům.
Podpora zní z NATO i EU
NATO bude i nadále posilovat svou schopnost odrazovat a bránit své spojence před jakoukoli hrozbou po nedávném pokusu o útok dronem v Lipsku, uvedl v úterý generální tajemník Aliance Mark Rutte. Šéf NATO také napsal, že vítá kroky, které v reakci na hybridní útok Německo podniklo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci uvedla, že ve středu situaci projedná s Ruttem a že ministři zahraničí EU na svém nadcházejícím zasedání připraví společnou reakci.
Reakci připravovala spolková vláda čtyři týdny. Německý kancléř Friedrich Merz minulý týden v reakci prohlásil, že útok na letiště ukázal, že Německo je reálně ohrožené. Tehdy však odpovědnost za incident nepřipsal žádnému státnímu či nestátnímu aktérovi. Servery Politico a Welt am Sonntag o víkendu informovaly, že se Merz tento týden chystá přímo obvinit z útoku Moskvu.
„Z naší strany nedochází k žádné přehnané reakci, ale když jsme napadeni, reagujeme,“ řekl již dříve Wadephul. „Rusko musí pochopit, že Německo je v Evropě stabilizující silou – silou, která je vždy připravena vyjednávat, ale nenechá se nijak zastrašit,“ dodal ministr.
GALERIE
Vyjádření odborníků k útoku na letiště Lipsko/Halle, za který je podle německé vlády zodpovědné Rusko
„Cílem hybridního působení jsou evropské státy ze strany Ruské federace dlouhodobě. To, co je samozřejmě nové, je naprosto jednoznačná atribuce, čili připsání toho útoku ze strany německé vlády, protože to pochopitelně je velmi silné a zřejmě velmi dobře podložené vyjádření,“ míní bezpečnostní analytik Otakar Foltýn.
Podle něho se bezpečnostní komunita v současnosti shoduje v tom, že se Rusko rozhodlo vůči evropským státům eskalovat hybridní operace. Dodává, že není vyloučená nějaká forma aktivního působení Moskvy vůči baltským státům.
Stopy vedou do Ruska
Zaměstnanec východoněmeckého letiště objevil 4. srpna pozdě večer dron, který se nacházel poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov. Později se ukázalo, že bezpilotní stroj nesl výbušninu. Rozbuška na ní ale byla podle všeho vadná. Letiště po nálezu dronu přerušilo provoz.
Jiné nákladní letadlo, které se právě chystalo přistát, muselo přistávací manévr přerušit a srazilo se s dalším „neznámým letícím objektem“. O deset dní později objevili vyšetřovatelé zbytky třetího objektu – rovněž s trhavinami.
Rozruch vzbudil i objev podzemního skladu se střelnými zbraněmi a municí u Berlína. Podle prokuratury měly sloužit ke spáchání atentátu. I zde vedou stopy do Ruska.
Nové sankce plánuje i EU
Mezitím Evropská unie plánuje schválit rozsáhlý seznam nově sankcionovaných osob a subjektů. Podle informací ČTK půjde nejspíš o sankce schvalované zvlášť, a nikoli o součást dalšího, tentokrát 22. balíku sankcí proti Rusku.
Ten by se měl zaměřit opět na sektory financující ruskou válečnou mašinérii, jako je energetika, finance a stínová flotila. „Naší strategií je jet na plný plyn,“ sdělil nejmenovaný unijní diplomat serveru Politico. „Vzkaz pro Moskvu zní, že neustoupíme,“ dodal.
V posledních týdnech se v zemích NATO stalo i několik dalších bezpečnostních incidentů. Například v Rumunsku byl několik set metrů od projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři objeven a rumunskými ozbrojenými silami zneškodněn námořní dron naložený výbušninami. Prezident Nicušor Dan z incidentu výslovně obvinil Rusko.
Německo čekají v neděli klíčové volby v Sasku-Anhaltsku. Poprvé od konce druhé světové války mají šanci převzít zemskou vládu pravicoví extremisté. Strana Alternativa pro Německo zde lobbuje mimo jiné za sblížení s Moskvou.