Británie a Evropská unie oznámily v den společného summitu dohodu na prohloubení spolupráce v oblasti obchodu či emisních povolenek. Obě strany se dohodly také na harmonogramu zavádění programu mobility mladých lidí. Británie a Evropská unie chtějí po letech sporů a odcizení obnovit vzájemné vztahy a budovat ambiciózní a dynamické partnerství. Burnham páteční schůzku označil za historický okamžik. „Je to dobrý den pro Británii i pro Evropu. Dohoda, které jsme dosáhli, je výhodná pro obě strany,“ míní.
„Dohoda je hotová, vyjednávání skončila,“ sdělil podle BBC ještě v průběhu summitu mluvčí britské vlády. Obě strany budou nyní pracovat na uvedení dohod do praxe. To totiž bude ještě vyžadovat příslušný právní proces v Británii i v jednotlivých členských zemích Unie.
Jednou z nejviditelnějších změn bude program mobility mladých lidí, který občanům EU a Británie do 32 let umožní po omezenou dobu žít, pracovat či studovat na druhé straně Lamanšského průlivu. Každoročně by se do něj mohlo zapojit až sto tisíc lidí z každé strany, přičemž pobyt by mohl trvat až tři roky. Burnham, který tuto dohodu označil za jednu z hlavních, v této souvislosti mladým lidem vzkázal: „Tato dohoda je pro vás.“
Program mladým lidem znovu nabídne část možností, které Británie ztratila odchodem z evropského bloku. Burnham podotkl, že právě mladá generace pocítila důsledky brexitu obzvlášť silně. Poslední desetiletí bylo podle něj obtížné pro mnoho lidí, nejvíce však pro mladé. Jejich možnosti následně omezila také pandemie covidu-19.
Vedle mobility zůstává důležitým tématem také přístup ke vzdělávání. Británie a EU se zatím nedohodly na výši školného pro evropské studenty na britských univerzitách. Ti po brexitu zpravidla přestali mít nárok na stejné sazby jako britští studenti a často platí vyšší poplatky určené zahraničním studentům. Evropská unie usiluje o jejich zrovnoprávnění s britskými studenty. Případná dohoda by se měla na základě vzájemnosti vztahovat také na britské studenty studující v zemích EU.
O školném budou obě strany jednat i po summitu. „Máme za sebou řadu případů, kdy se nám podařilo najít řešení, a jsem přesvědčena, že ho najdeme i tentokrát,“ věří předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jednání budou pokračovat v příštím měsíci.
Dohody se dotknou i podniků
V pátek oznámené dohody se ale dotknou třeba i podniků, zejména těch, které obchodují s potravinami a zemědělskými produkty. Dohoda o hygienických a fytosanitárních normách, tedy pravidlech chránících zdraví lidí, zvířat a rostlin před nemocemi a škůdci, počítá s odstraněním většiny dosavadních kontrol a omezením administrativy spojené s vývozem. Britská vláda odhaduje, že jednodušší obchodní podmínky přinesou její ekonomice až 5,1 miliardy liber (zhruba 148 miliard korun) ročně.
„Když chce teď Velká Británie vyvážet produkty na unijní trh, musí tyto produkty projít celou řadu kontrol, splnit různé veterinární podmínky, hygienické podmínky a podobně. Ta pravidla by se měla více sjednotit, což by znamenalo mnohem menší administrativní zátěž pro firmy,“ vysvětlila zpravodajka ČT Barbora Maxová.
Británie a EU se také dohodly na propojení systémů obchodování s emisními povolenkami od roku 2028. Britští a evropští vývozci emisně náročných výrobků, například oceli, se díky němu vyhnou vzájemným uhlíkovým clům. Obě opatření tak odstraní část překážek, které vzájemnému obchodu vznikly po brexitu.
„Londýn by na tomto měl vydělat o něco více. EU od ledna 2026 uplatňuje na hranicích takzvané uhlíkové vyrovnání, kdy vývozci zboží s vyšší uhlíkovou zátěží ze zemí, které nemají tak přísná ekologická pravidla na výrobce jako právě Evropská unie, musí na hranicích doplácet určité poplatky,“ popsala zpravodajka ČT ve Velké Británii Katarína Sedláčková, podle níž by dohoda měla rovněž usnadnit vzájemný obchod s energiemi a snížit byrokracii.
Další z dohod by podle zpravodajky ČT v Británii měla usnadnit cestování britským majitelům domácích mazlíčků. „V tuto chvíli musí Britové, kteří cestují do Evropské unie se svými psy nebo kočkami, mít zdravotní certifikáty na každou cestu. Tyto zdravotní certifikáty stojí v přepočtu kolem šesti tisíc korun. Nově bude stačit pouze jakýsi cestovní pas pro domácího mazlíčka. A tento cestovní pas se bude vydávat na celý život tohoto domácího mazlíčka,“ sdělila.
Obě strany se na summitu dohodly i na spolupráci v energetice, obraně a digitálních technologiích a na posílení spolupráce v boji proti nelegální migraci.
Sbližování Británie a Evropské unie
Páteční setkání je podle Maxové pravidelným summitem mezi Evropskou unií a Velkou Británií. „Je to teprve druhé takové setkání, takže se dá počítat s tím, že se v té spolupráci bude pokračovat, budou se uzavírat dohody,“ popsala Maxová.
Britský premiér Burnham usiluje o postupné sbližování s EU a v minulosti připustil i možnost, že by Británie mohla v budoucnu znovu usilovat o členství. Pátečního bruselského summitu se za EU účastnili von der Leyenová a šéf Evropské rady António Costa. Burnham na společné tiskové konferenci řekl, že Británie musí zvážit, jaké dlouhodobé vztahy s EU jsou pro ni nejvhodnější. Zhruba za rok chce proto s Evropskou unií zahájit neformální diskuse o možných podobách další spolupráce. Mnoho Britů si podle něj přeje užší vztahy s Unií. „Lidé vidí, že současný stav nefunguje. Pro Británii není dostatečný. Chtějí lepší dohodu, než jakou jsme nakonec získali v podobě tvrdého brexitu,“ dodal Burnham.
„S velkým zájmem sledujeme debatu, kterou premiér Burnham v Británii otevřel,“ uvedl Costa. Podle představitelů EU je nyní na britské vládě a občanech, aby si ujasnili, jak blízké vztahy s Unií chtějí do budoucna mít. Evropská unie je podle nich připravena jednat o jejich dalším prohloubení, konkrétní podobu budoucího partnerství však musí nejprve definovat sám Londýn.
Analytik Českého rozhlasu Plus Viktor Daněk nicméně připomněl, že sbližování mezi EU a Velkou Británií začalo už za předchozího premiéra Keira Starmera. „Otázka je, kam až by to přibližování v budoucnu mělo vést,“ dodal Daněk, podle něhož ale páteční schůzka nebyla přelomová. „Myslím, že ta očekávání zejména na britské straně byla trochu přemrštěná. Rozhodně nebylo na stole něco jako návrat Spojeného království do Evropské unie,“ sdělil s tím, že schůzka ale potvrdila, že trajektorie bude sbližovací.
Maxová podotkla, že nynější situace je jiná než v době, kdy Británie EU opouštěla, a to zejména kvůli ruské válce na Ukrajině či oslabování transatlantické spolupráce. „Jak Evropská unie, tak Velká Británie hledají partnery, jak se v tomto novém geopolitickém řádu nějak zorientovat,“ sdělila Maxová, podle níž Británie může EU nabídnout větší ochotu přijímat unijní pravidla. „Což ještě pár let zpátky bylo pro britskou politiku naprosto nepřijatelné,“ zdůraznila.
V souvislosti s geopolitickou situací je velkým tématem také obrana. Pro Londýn je podle Sedláčkové zapojení do evropských obranných projektů velmi důležité. „I v kontextu současné geopolitiky a vztahů se Spojenými státy a také v souvislosti s válkou na Ukrajině,“ doplnila Sedláčková.
