Písničkář, muzikálový herec i básník Julian Lennon se v Praze představuje jako fotograf. Leica Gallery jeho snímky vystavuje pod názvem Mozaika. Skládá se z Lennonových cest po světě i portrétů hudebníků.
„V našem domě byl vždy nějaký laciný fotoaparát, jak už tak v domech bývají. Takže s tím jsem si hrával. Ale velkou roli pravděpodobně sehrálo uvedení fotoaparátu Polaroid SX-70. Protože když jsem zažil to uspokojení ze snímku, který jsem měl hned, udělalo mi to velkou radost,“ vysvětluje Julian Lennon, kde se jeho zájem o fotografování vzal.
Na jeho fotografiích se objevují skupiny ZZ Top, U2 a řada dalších hudebníků. Zvěčnil i třeba zákulisí vzpomínkového koncertu po smrti Leonarda Cohena. Ostatně v prostředí hudby coby syn člena Beatles Johna Lennona vyrůstal. Jeden z Julianových obrázků inspiroval píseň Lucy in the Sky With Diamonds a píseň Hey Jude vznikla pro něj jako útěcha po rozchodu rodičů.
Také Julian se vydal na hudební dráhu, slavné příjmení v této branži bral prý spíš jako noční můru. O svém otci příliš mluvit nechce. Přesto se na výstavě objevuje – na fotografii visící na stěně za zpěvákem Bonem. „Když jsem viděl ten úhel, tu perspektivu, ten odlišný záběr, tak to ke mně promluvilo jinak. Dalo to fotografii hloubku osobnosti, hloubku emoce, dalo jí to příběh,“ říká.
Sám se považuje spíše za dokumentátora než za uměleckého fotografa. Fotoaparát s sebou často bere na cesty spojené s neziskovou organizací The White Feather Foundation, která podporuje ekologické projekty a ochranu domorodých kultur. Prý i proto, že nemá dost dobrou paměť. „Kromě klíčových lidí z nevládních organizací, se kterými v různých zemích pracujeme, nikdo neví, kdo jsem. Což mi vyhovuje,“ poznamenává.
Humanitárním a ekologickým tématům se věnuje i jako filmový producent – je podepsán pod několika dokumenty a spolupracoval třeba s čínským disidentem Aj Wej-Wejem.
