Až šest tisíc měsíčně navíc pro začínající sestry. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by si ve státních nemocnicích měli příští rok polepšit hlavně lidi z nelékařských profesí na startu kariéry. Odbory ale upozorňují, že řada krajských a regionálních zařízení na to nebude mít, protože úhradová vyhláška hlavně u těch menších nepočítá s dostatečným navýšením příjmů. Šéf resortu chce, aby pojišťovny nevydávaly víc peněz, než vyberou, a nemusely dál sahat do rezerv.
V nemocnicích mezitím chybí nelékařský personál. „Teď máme jednu dlouhodobou pracovní neschopnost, pak nám jedna sestřička odešla a vlastně půl roku jsme tu byly dva úvazky. Já jsem si třeba celé léto nemohla vzít dovolenou, protože to prostě nešlo,“ přiblížila všeobecná sestra Martina Hvozdenská z Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.
Jedním z důvodů jsou podle ní nízké mzdy. Začínající sestry často nedosáhnou ani na třicet tisíc hrubého. „Máme tady sestru praktickou, která pracuje na zkrácený úvazek, takže dva dny v týdnu a vlastně za ten měsíc si vydělala necelých 9 tisíc čistého, tak odchází… co by tu dělala,“ dodala Hvozdenská.
Ve státních – fakultních – nemocnicích by platy nejméně zkušeným sestrám měly vzrůst až o šest tisíc hrubého, těm s dvacetiletou praxí pak až o tři tisíce. Některá krajská a regionální zařízení ale nebudou mít na podobné navýšení dost peněz.
Výhrady proti financování státních nemocnic
„(Regionální nemocnice) již dnes čelí rostoucím problémům s personálním zabezpečením zdravotních služeb a významným rozdílům v odměňování zaměstnanců oproti fakultním nemocnicím. Konečná podoba úhradové vyhlášky tento rozdíl neumenšuje, ale spíše dále fixuje,“ uvedla Asociace českých a moravských nemocnic v otevřeném dopise, který adresovala Vojtěchovi.
„Chci, aby po těch několika letech úhradová vyhláška byla znovu vyrovnaná, abychom dále nevyčerpávali rezervy pojišťoven a minimálně jsme je udrželi na stávající úrovni,“ sdělil Vojtěch.
„Bylo to o politickém rozhodnutí především ministerstva zdravotnictví, že ty finanční prostředky zůstanou právě v pojišťovnách místo, aby se posílil třeba personál,“ řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Malé proti velkým
Podle části regionálních nemocnic straní vyhláška větším zdravotnickým zařízením. Ministerstvo oponuje, že úhrady za péči vzrostou právě menším nemocnicím víc, než těm fakultním.
Podle menších nemocnic vyhláška zvýhodňuje větší zařízení i tím, že do nich soustřeďuje řadu specializovaných operací. Ministr ale chce, aby složité výkony prováděly týmy s největšími zkušenostmi. Běžné zákroky se naopak mají víc přesunout do regionů.
„Nastavujeme to tak, aby se velkým nemocnicím nevyplatilo dělat ty běžné operace a ty byly spíše decentralizované na ta regionální pracoviště,“ uvedl Vojtěch.
„Mladí lékaři nebudou mít důvod do těch nemocnic vůbec nastupovat, protože chtějí odborně růst a jak můžou odborně růst, když budou operovat jen žlučníky a kýly,“ prohlásil místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Jan Síla (SPD).
„Cílem vlády je omezit velkou část péče v regionálních nemocnicích a přesunout ji do fakultních nemocnic a více tohle řídit přímo z ministerstva. Já si myslím, že tohle není ta cesta, kterou by se české zdravotnictví mělo vydat,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ODS a člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Štěpán Slovák.
Pojišťovny mají příští rok hospodařit se zhruba šesti sty miliardami korun – podle opozice jde ale o nadhodnocené příjmy. Poslanci zatím neschválili mimořádné navýšení plateb za státní pojištěnce. Podle šéfa resortu se návrhem budu zabývat v nejbližších dnech.