„Podle informací, které nám sdělil pan poslanec Foldyna, se jedná o vyvrcholení určité manželské krize po čtvrtstoletí soužití,“ uvedla ve středu mluvčí SPD Lenka Čejková. Jaroslava Foldynu policie, jak upozornil server iRozhlas, minulý týden vykázala z domu, kde bydlí se svou rodinou. Zatím ale nebyl z ničeho obviněn.
Policie podle děčínského státního zástupce Lukáše Otipky prověřuje podezření ze spáchání dvou trestných činů – týrání svěřené osoby a týrání osoby žijící ve společném obydlí. Sám poslanec incident potvrdil, ale odmítl jej komentovat.
V souvislosti s kauzou poslance Foldyny se taktéž začalo mluvit o takzvaném vykázání. Ačkoliv by se to mohlo zdát, ze strany policie se nejedná o trest, ale o preventivní opatření k ochraně ohrožených osob. Vykázání tak není podmíněno tím, zda je dotyčný na místě obviněn z trestného činu. Stačí důvodné podezření a riziko eskalace. Samotné trestní řízení či prověřování běží paralelně vedle toho.
To, zda je člověka potřeba vykázat, musí vyhodnotit policista přímo na místě. Zákon v této souvislosti uvádí: „Lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že se osoba dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn vykázat tuto osobu z bytu nebo domu společně obývaného s útokem ohroženou osobou.“
Pravidla pro tento postup se navíc od 1. července minulého roku výrazně zpřísnila díky novele občanského zákoníku. Zpřísnění je také důvodem, proč Foldyna musel policii odevzdat své legálně držené střelné zbraně.
Pokud totiž policie někoho vykáže z domu, má nově povinnost mu na místě okamžitě odebrat všechny zbraně. Policie je po dobu vykázání uschová a dotyčný k nim nemá přístup. Stejně tak musí vykázaný odevzdat klíče od obydlí. Před tím si ale může z domova vzít „věci sloužící osobní potřebě, osobní cennosti a osobní doklady“, jak uvádí zákon.
Novela taktéž prodloužila dobu vykázání z původních deseti dní na dva týdny. Tuto dobu nejde zkrátit. A to ani kdyby si to přála sama zranitelná osoba. Jedinou možností je, že vykázaný do tří dnů podá písemné námitky krajskému ředitelství policie. To pak teoreticky může opatření zrušit. Stejně tak se může ohrožená osoba obrátit na soud a požadovat předběžné opatření. Soud musí rozhodnout do 48 hodin.
Kromě toho, že vykázaný musí opustit společné obydlí, má také přísný zákaz kontaktu. Nesmí ohroženým osobám psát ani volat či je kontaktovat přes sociální sítě. To se vztahuje i na nezletilé děti. Zákon totiž nově výslovně stanovuje, že pokud společnou domácnost obývá nezletilé dítě, považuje se při vykázání automaticky za ohroženou osobu, i když útok nesměřoval přímo proti němu.
Pokud pak vykázaný zákaz poruší a pokusí se vrátit domů nebo kontaktovat zranitelnou osobu, nedopouští se pouhého přestupku, ale rovnou trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí, za což mu mohou hrozit až dva roky vězení.
Nejde přitom o jediný vyhrocený incident spjatý s poslancem Foldynou. Asi nejznámější incident se odehrál v květnu 2018 v Praze na Olšanských hřbitovech, kam Foldyna (tehdy ještě za ČSSD) přišel vítat ruský motorkářský klub Noční vlci. Na místě byli i demonstranti s vlajkami EU a NATO. Foldyna se tam dostal do ostrého verbálního i fyzického konfliktu s aktivistou Martinem Uhlířem. „Nebouchli jsme do sebe hlavami, jen jsme do sebe ťukli, chtěl jsem mu dát jazyk, protože jsem si myslel, že je gay,“ okomentoval tehdy poslanec strkanici.
