O své vášni napsal Větvička více než 30 knih, účinkoval v médiích, pro zájemce provozoval odbornou poradnu. Podle botanikova syna Ivana vyšly v úhrnném počtu přesahujícím 1,5 milionu výtisků, do čehož není zahrnuto dalších přibližně 30 překladových titulů. Největší úspěch zaznamenaly Větvičkovy Stromy a keře, které vyšly v 35 vydáních, z toho desetkrát ve Francii.
„Kniha Život hor, kterou napsal s Janem Jeníkem, byla ve Francii vybrána jako jedna z deseti nejlepších publikací pro děti za rok 1979. V Československu vyšla až po roce 1989. Pod pseudonymem Sergej Skorňakov napsal v roce 1988 botanickou kuchařku Zelená kuchyně, které se prodalo 250 tisíc exemplářů,“ sdělil Ivan Větvička.
Václav Větvička mnoho let pracoval v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích, v letech 2007- 2020 byl také vedoucím zámeckého parku ve Štiříně. Ředitelem Botanické zahrady v Praze Na Slupi byl v letech 1992 až 2007. Za 15 let se mu podařilo vrátit zahradě někdejší tvář (podle vlastního motta „Botanická zahrada je zelenou vizitkou Karlovy univerzity“), rozšířit ji o odpočinkové refugium, upravit exteriéry a hlavně ideově navrhl a inicioval výstavbu nových tropických a subtropických skleníků (1996–2000). Zasloužil se rovněž o zachování mnoha alejí a památných stromů v krajině i o rozsáhlou výsadbu nové zeleně.
Větvička byl i hybatelem toho, že se z 20. října stal Den stromů. Působil také jako konzultant Toxikologického informačního střediska Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
V roce 2004 mu Akademie věd udělila medaili Vojtěcha Náprstka. V roce 2018 Větvička od prezidenta Miloše Zemana obdržel medaili Za zásluhy a o rok později dostal Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).
V léčebně v Luži byl dlouholetým patronem Hamzova arboreta. Podílel se na jeho rozvoji, vysazoval nové dřeviny, přednášel návštěvníkům a pravidelně se účastnil tradičního otevírání i podzimního zamykání arboreta.
