Bolívie by se do devadesáti let mohla stát zemí, kde bude většina obyvatel mluvit německy, respektive dolnoněmčinou. S ohledem na současný demografický vývoj v této jihoamerické zemi to vypočítal profesor ekonomie a statistiky na Pensylvánské univerzitě Jesús Fernández-Villaverde.
Autor studie sám upozorňuje, že jeho projekce slouží především jako nadsázka a modelový příklad toho, jak dramaticky funguje složené úročení v demografii. Výpočet přesto okamžitě vzbudil pozornost mezinárodních médií včetně německého deníku Bild.
Dnešní Bolívii s necelými dvanácti miliony obyvatel obývá přibližně 150 tisíc mennonitů. Ještě v roce 1986 jich přitom v zemi žilo pouhých 17 500. Přistěhovalectví zvenčí hrálo v posledních dekádách jen zanedbatelnou roli, za masivním nárůstem stojí téměř výhradně mimořádně vysoká porodnost uvnitř komunity.
Kdo jsou bolivijští mennonité
Mennonité jsou příslušníci křesťanského hnutí novokřtěnců (anabaptistů), které vzniklo v 16. století v Nizozemsku a severním Německu. Pro své radikální odmítání vojenské služby, křtu novorozenců a přísah byli po staletí pronásledováni.
Za náboženskou svobodou a půdou putovali přes Prusko, carské Rusko, Kanadu a Mexiko. Do odlehlých nížin bolivijského departementu Santa Cruz začaly první rodiny přicházet v 50. letech 20. století na pozvání tehdejší vlády, která potřebovala zúrodnit prales.
Tradiční kolonie fungují v přísné izolaci od okolního světa. Odmítají moderní vymoženosti – nepoužívají automobily, televizi, chytré telefony a často ani elektřinu. Pohybují se na koňských povozech a živí se zemědělstvím, truhlářstvím a chovem dobytka.
Komunita dodnes hovoří archaickým dialektem zvaným dolnoněmčina (Plautdietsch). Jde o směs staré severní němčiny s holandskými a polskými vlivy, která je pro mluvčí moderní spisovné němčiny z Evropy téměř nesrozumitelná. Španělsky se učí jen muži kvůli nezbytnému obchodu.
Zatímco v celé Bolívii se ročně narodí zhruba 150 tisíc dětí, přibližně 6 500 z nich připadá právě na mennonitské rodiny. Čísla ukazují propastný rozdíl v životním stylu: na jednu mennonitskou ženu připadá v průměru sedm dětí, zatímco celostátní bolivijský průměr se propadl na 1,56 dítěte na ženu.
Pokud by tento trend pokračoval beze změny, podíl mennonitů v populaci by stoupl ze současných 1,3 procenta na 50,9 procenta v roce 2116. O pouhých deset let později by tvořili už téměř dvě třetiny všech obyvatel (64,5 procenta).
„Ukazuje to, jak dvě populace s odlišnou porodností dokážou zcela proměnit jednu zemi,“ poznamenal k výpočtu Fernández-Villaverde. „Udržte tyto rozdíly po sto let a máte před sebou naprosto jiný stát.“