Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
Dopady mohou mít podle autorů zprávy poměrně velký vliv, protože je dnes nutné sníst dvojnásobné množství ovoce a zeleniny, aby člověk získal stejné množství minerálů jako před šedesáti lety. Týká se to i tak klíčových živin, jako je draslík, hořčík nebo měď. Problém je, že řada nutričních norem a doporučení stále ještě vychází ze starých čísel, což může znamenat, že lidé mohou trpět skrytým nedostatkem důležitých prvků i přesto, že dodržují dlouhodobě platná pravidla zdravého stravování.
Vědci varují zejména kvůli kontextu moderních přípravků na hubnutí, tedy léků na principu GLP-1. Data sice vycházejí z údajů o zemědělství Velké Británie, vzhledem k podobným technologiím se ale dají vztáhnout na úrodu v celé Evropě.
„Šedesát let jsme měřili potravinovou bezpečnost v kaloriích a tunách na hektar a podle těchto měřítek jsme si vedli pozoruhodně dobře. Ale tiše jsme vyprazdňovali to, co je uvnitř našich potravin,“ komentoval výsledky analytik Will Summers z Deep Science Ventures. A právě tady je podle něj důležitý nástup ozempicu a dalších podobných léků – protože tyto přípravky způsobují, že lidé méně jedí, začíná být důležitá kvalita každého jednoho sousta.
Půda se změnila
Výnosy obilovin na hektar vzrostly od 60. let o 215 procent a podvýživa v rozvojových zemích klesla z 35 procent na dvanáct. To jsou čísla, která vypadají pozitivně, ale současně je pravda, že stále asi dvě miliardy lidí trpí nedostatkem nejméně jednoho druhu živin.
V bohatých západních zemích je to zejména selen a kyselina listová. Právě selen je podle autorů studie dobrým příkladem, protože mezi jeho spolehlivé zdroje patří celozrnné výrobky. Jenže vzhledem k poklesu nutriční hodnoty pšenice by dnes ženy musely podle této studie sníst čtyři krajíce celozrnného chleba, aby získaly asi třetinu doporučeného denního příjmu selenu. V důsledku toho roste význam alternativních zdrojů selenu, jako jsou například para ořechy.
Nedostatek selenu přitom oslabuje imunitní systém a zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Podobně vážné důsledky má i nedostatek dalších klíčových zdrojů, jako je zinek, železo nebo draslík.
Zpráva zdůrazňuje, že lidstvo zná velmi dobře recept na to, jak obnovit zdravou a kvalitní půdu, která je základem zdravých potravin. Znamenalo by to ale návrat ke starším způsobům práce v zemědělství, kde by se méně využívala průmyslová hnojiva a půda měla více času na regeneraci. Tyto způsoby jsou sice účinné, ale dražší než moderní metody zemědělské práce.
