Čína zprovoznila novou leteckou základnu v Laosu. Jde o první podobné „výcvikové centrum“ v zahraničí, které by v budoucnu mohlo sloužit pro odbavování stíhaček. Peking tak zesiluje svou vojenskou přítomnost a vliv v regionu – k nelibosti Vietnamu, USA či Tchaj-wanu. Podle expertů jde Číně zatím hlavně o logistiku. Provozuje i základny v Kambodži a Džibutsku. Kapacity v Africe se v posledních letech snaží rozšířit.
Čínsko-laoské společné podpůrné a výcvikové centrum a Čínsko-laoská letecká akademie přátelství jsou v provozu od 29. září. Základna se nachází v oblasti letiště v Ban Keunu, asi padesát kilometrů severně od laoské metropole Vientiane a pouhých čtyřicet kilometrů od nejbližší hranice s Thajskem.
Satelitní snímky od zpravodajské platformy Vantor ukazují, že ještě loni byla vidět hrubá nezpevněná dráha. Práce na novém letišti byly zahájeny koncem loňského roku a na začátku tohoto měsíce stále pokračovaly. Místo zelených polí se tam nachází dva kilometry dlouhá zpevněná přistávací dráha, pojezdová dráha, odstavná plocha pro 22 letadel i řada nových budov.
Letiště kdysi využívala CIA
Na satelitních snímcích je vidět osm letadel – pravděpodobně čínské tryskové letouny Hongdu JL-8, dvoumístný cvičný a lehký útočný letoun, který lze v boji nasadit k přepravě bomb, uvedla americká stanice CNN.
Ban Keun kdysi využívaly USA během války v Laosu a sousedním Vietnamu a Kambodži v 60. a 70. letech minulého století. Letecká společnost Air America, kterou provozovala CIA, měla letiště jako logistické a podpůrné centrum pro tajné operace v regionu.
Čínské ministerstvo obrany tvrdí, že zařízení jsou „navržena tak, aby pomohla Laosu posílit výcvik a rozvoj pilotů jeho letectva, a budou společně udržována oběma stranami“. Základna není podle Pekingu namířena proti žádné třetí straně a má údajně sloužit k „posílení praktické spolupráce mezi oběma armádami a k udržení regionálního míru a stability“.
Laoské ministerstvo zahraničí ale na dotazy Reuters nereagovalo a čínské prohlášení neupřesnilo, jaký personál, vybavení nebo zařízení by se na letišti měly nacházet. Čína by mohla monitorovat letecké aktivity hluboko v Myanmaru, Thajsku a Vietnamu, pokud se rozhodne v Ban Keunu instalovat radarový systém dlouhého dosahu YLC-8B s dosahem 700 kilometrů, upozornil server South China Morning Post (SCMP).
Údaje o letectvu Laoské lidové osvobozenecké armády jsou kusé, ale zpravodajská společnost Janes, která zpracovává informace z otevřených zdrojů, odhaduje, že Laos provozuje pět základních cvičných letounů SAIC LE500 a čtyři pokročilé cvičné proudové letouny Jakovlev Jak-130UTS, poznamenal magazín Foreign Policy (FP).
Závislost na Pekingu
Komunistický Laos v minulosti s Čínou několikrát uspořádal společná vojenská cvičení. Letos v září se například zaměřilo na humanitární pomoc. Laoský prezident Thongloun Sisoulit se v červnu v Pekingu také setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, který vyzval ke strategickému dialogu o řadě otázek, včetně obrany.
V posledních desetiletích je Laos stále více závislý na Pekingu, pokud jde o investice, politickou podporu a cestovní ruch. Letos v lednu Mezinárodní měnový fond varoval, že jedna z nejchudších a nejméně rozvinutých zemí Asie, má dluhovou zátěž, která je „neudržitelná“.
Vojenský komentátor zaměřující se na Čínu Rudy Lu řekl FP, že nová základna by Pekingu umožnila formovat laoské letectvo a motivovat tuto asijskou zemi k nákupu čínského vybavení. Zařízení by bylo možné využít také při každoročních společných leteckých cvičeních s Thajskem a mohlo by posílit vliv Pekingu na Indočínském poloostrově (v Zadní Indii).
„Ban Keun je významný, protože se zdá být prvním otevřeně přiznaným zahraničním vojenským zařízením Číny pro leteckou sílu,“ uvedl pro deník The New York Times (NYT) Jing Jü Lin, docent na Tamkangské univerzitě v Tchaj-peji, který se zabývá studiem čínské armády. „(Nové zařízení) se nachází uprostřed Indočínského poloostrova a mohlo by Čínské komunistické straně umožnit snadnou projekci letecké síly v okolních oblastech,“ dodal.
Klíčový logistický uzel
„To, že se jedná o společné podpůrné a výcvikové centrum, naznačuje, že (Čínská lidová osvobozenecká armáda, PLA) by mohla usilovat o trvalý přístup k logistickému uzlu, který by mohl podporovat jednotky střídající se v Laosu, možná i s malou předsunutou podpůrnou jednotkou,“ řekla Reuters analytička Rachel Vandenbrinková z Australského institutu pro strategickou politiku.
Volba Ban Keunu je podle ní pravděpodobně spíše o příležitosti než o naplnění zjevné operační potřeby. „Laos má určitou geostrategickou hodnotu jako snadno dostupný opěrný bod v pevninské jihovýchodní Asii, vzhledem ke společné hranici s Čínou a infrastrukturnímu propojení, včetně železnice,“ dodala analytička.
Americký Institut pro studium války poznamenal, že základna „na rozdíl od amerických vojenských základen zatím není vybavena tak, aby Čínské lidové osvobozenecké armádě umožnila provádět velké bojové operace“. Podle think tanku nicméně poskytne PLA alternativní trasy pro přístup k Jihočínskému moři, citoval analytiky list Guardian.
Blízké země, jako jsou Vietnam, Thajsko a Singapur, budou pravděpodobně sledovat, zda bude ranvej v Ban Keunu prodloužena pro bombardéry nebo průzkumná letadla. Mnoho čínských stíhaček a dalších letadel může vzlétat z drah kratších než ta v Ban Keunu, ale standardní ranveje čínského letectva jsou často znatelně delší, podotkl NYT.
Znepokojení ve Vietnamu
Největší obavy budí rozvoj nového vojenského zařízení u Vietnamu, který Indočínu dlouhodobě považuje za svůj vlastní zadní dvorek. „Hanoj a Peking udržují tichý a napjatý vztah, který je poháněn komplexní strategií vyvažování intenzivní ekonomické závislosti a námořních územních sporů v Jihočínském moři,“ napsal v analýze SCMP.
V roce 1978 Vietnam vtrhl do Kambodže, aby svrhl pročínskou vládu Rudých Khmerů. Když pak Peking v roce 1979 napadl Vietnam, Laos se hlasitě postavil na stranu Hanoje. Nyní však Čína udržuje v obou zemích střídavou vojenskou přítomnost, což by jí v případě krize mohlo poskytnout silnou páku na Vietnam, řekl Bloombergu Nguyen Khac Giang, hostující výzkumný pracovník z Institutu ISEAS – Yusof Ishak v Singapuru.
Znepokojení neskrývá ani Tchaj-pej. V případě konfliktu v Jihočínském moři nebo o samotný Tchaj-wan by základna mohla Číně pomoci zachycovat letouny amerického letectva mířící přes Indočínu z jejich základny Diego Garcia v Indickém oceánu, uvedl v rozhovoru pro Taipei Times Su Tzu-yun, vojenský expert z tchajwanského Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti.
V obtížné situaci se ocitlo Thajsko, které uvedlo, že bude aktivity na místě bedlivě sledovat. Země je smluvním spojencem USA a má s Laosem dlouhou hranici, zároveň však pěstuje vřelé vztahy se svým sousedem i s Čínou. Mluvčí thajského ministerstva obrany Reuters sdělil, že Bangkok je blízkým partnerem Laosu i Číny a že Laos má suverénní právo rozhodnout o hostování čínské základny.
Thajský místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Sihasak Phuangketkeow, který Laos navštívil těsně před oznámením o otevření základny, médiím podle FP sdělil, že Spojené státy Thajsko předem varovaly, ale Bangkok do situace nemohl zasahovat. Poznamenal také, že rostoucí angažovanost supervelmocí v regionu zvyšuje význam Thajska, protože Bangkok „si nevybírá strany“.
I když se jedná o první leteckou základnu PLA v zahraničí, podle expertů jde spíše o symbolický krok než o výrazný posun v mocenské rovnováze mezi USA a Čínou v této části světa.
Vedoucí pracovník singapurské Školy mezinárodních studií S. Rajaratnama Drew Thompson řekl CNN, že zařízení může jen těžko představovat jakoukoli hrozbu pro americké síly v regionu. „Nedokážu si představit scénář, kdy by (Čína) chtěla odtamtud provádět letecké výpady,“ konstatoval expert s tím, že základna se nachází poblíž Thajska, významného spojence USA mimo NATO.
Námořní základna v Kambodži
Globální vojenská přítomnost PLA je ve srovnání s USA zanedbatelná, jelikož Američané ovládají přibližně 750 základen v nejméně osmdesáti zemích světa. Čína má tři základny na atolech Fiery Cross, Mischief a Subi ve sporné oblasti Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři a od roku 2025 provozuje další společné výcvikové a podpůrné centrum na kambodžské námořní základně Ream v Thajském zálivu.
Peking po fázi popírání sdělil, že centrum bude podporovat obě armády v „provádění regionálního boje proti terorismu, předcházení katastrofám a jejich zmírňování, humanitární pomoci, společného výcviku a dalších operací“.
Nově vybudované molo, které je dostatečně velké pro letadlové lodě PLA, nedávno vyvolalo obavy ohledně záměrů Pekingu v tomto regionu. Kambodžská vláda však tvrdí, že je otevřená i pro ostatní aktéry, včetně amerického námořnictva, jehož pobřežní bojová loď zde letos v lednu zakotvila.
Rozšiřování kapacit v Džibuti
Peking provozuje rovněž logistickou základnu ve východoafrickém Džibutsku, která byla otevřena v roce 2017. Zatímco v Reamu nejsou podle Phnompenhu trvale žádní čínští vojáci ani válečné lodě, v Džibutsku by podle Pentagonu mohlo být 400 vojáků námořní pěchoty. Nachází se poblíž úžiny Báb al-Mandab – jedné z nejdůležitějších úžin pro globální námořní obchod.
„Na rozdíl od námořní základny Ream se laoská vojenská logistická základna zjevně více podobá té v (džibutské metropoli) Džibuti. Není snad mylné usoudit, že se jedná o první plnohodnotnou zámořskou základnu PLA v jihovýchodní Asii,“ sdělil Reuters odborník na bezpečnost Collin Koh.
Poslední dva roky Čína svou africkou základnu rozšiřuje. Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) s odkazem na komerční satelitní snímky informovalo, že čínská armáda instalovala v oblasti nové vybavení.
Přidala mimo jiné dvě zařízení integrující radiokomunikaci, satelitní komunikaci a vybavení schopné sloužit k účelům dohledu a shromažďování informací. Zpráva CSIS naznačuje, že oba komplexy pravděpodobně patří k širší síti vojenské rozvědky a velení, které asijská velmoc buduje, píše server Vietnam.vn.
Systém by mohl Číně pomoci monitorovat vojenskou aktivitu v regionu analýzou směru, zdroje, frekvence a rytmu signálů od zahraničních sil. I když je vojenská komunikace šifrována, zachycení charakteristik signálu stále poskytuje cenné informace.
Toto vylepšení základních kapacit podpoří čínské námořnictvo v nasazení stále sofistikovanějších operací v Rudém moři a Adenském zálivu, čímž se rozšíří vojenská přítomnost Pekingu. „To je o to významnější vzhledem ke konfliktům mezi hútíi, Íránem, USA a Izraelem, které zvýšily vojenskou aktivitu v regionu a zvýšily hodnotu zpravodajských informací,“ píše server Vietnam.vn.
Zařízení se navíc nachází ve zvláště citlivé oblasti, necelých šestnáct kilometrů od vojenských základen Spojených států, Francie, Itálie a Japonska v Džibutsku. Americké vojenské činitele výstavba základny znepokojila a v době jejího vzniku si formálně Číně stěžovali na aktivitu na této základně, ale mezi personálem obou zemí nedošlo k žádným problémům, uvedl dříve generál americké armády Stephen Townsend.