Romové se během druhé světové války aktivně zapojovali do odboje proti nacistům. Působili v partyzánských oddílech, některým dokonce veleli, nebo bojovali v řadách československé armády pod velením Ludvíka Svobody. Jejich osudy a dosud opomíjenou historii připomíná nově otevřené Muzeum romského národního obrození v Praze výstavou nazvanou Partyzáni a vojáci ve 2. světové válce.
Anton Facuna prošel výcvikem americké zpravodajské služby OSS, předchůdkyně CIA. Antonín Murka velel první partyzánské skupině na Valašsku, která se později stala součástí brigády Jana Žižky. Josef Serinek patřil k nejvýše postaveným Romům ve velení partyzánských oddílů na Vysočině.
Pracovníci Muzea romského národního obrození zatím zdokumentovali stovku příběhů romských partyzánů, kterým nacisté vyvraždili rodiny a kteří se následně aktivně zapojili do ozbrojeného odboje. „Ve státním archivu v Praze jsme našli přes čtrnáct set jmen žen a mužů, kteří bojovali proti fašismu. Byli to vojáci a partyzáni, zaměřili jsme se na stovku,“ řekl kurátor výstavy Radoslav Ščuka.
Po boku Antonína Murky bojovalo také čtyřicet původně zajatých maďarských vojáků, kteří do té doby sloužili na straně nacistického Německa. „Jemu se je podařilo v jedné hospodě překvapit, odzbrojit, zajal je,“ popsal Murkův synovec Rudolf Murka.
Příběh Serinka inspiroval k divadelní hře
Vnuk Josefa Serinka Zdeněk se o odbojové činnosti svého dědečka dozvěděl v devíti letech při školní přednášce jednoho z bývalých partyzánů. „Jo, Serinek, černý Pepek, to byl spravedlivý, poctivý a férový chlap. Báli se i ti, co se bát nemuseli,“ vzpomíná Zdeněk Serinek na jeho slova.
„Byl jedním z otců zakladatelů organizovaného partyzánského hnutí u nás. Trojlístek představoval univerzitní profesor Grňa, generál Luža a romský kočí z Blovic Serinek,“ uvedl Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu Praha.
Příběh Josefa Serinka ztvárnilo také pražské divadlo Minor. Režisér Jan Jirků ve hře zdůrazňuje Serinkovu odvahu a schopnost získávat si důvěru ostatních. „Kdokoliv se s ním začal bavit, tak v tu chvíli riskoval trest smrti, a přesto vlastně jako těch lidí, těch pomocníků se našlo strašně moc,“ poznamenal Jirků.
Badatelé Muzea romského národního obrození nyní pracují na dokumentaci dalších příběhů Romů, kteří se zapojili do bojů proti nacistům.