Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
„Nový návrh nyní přináší ještě méně flexibility. Podle vyjednávacího rámce se má prostor pro ni oproti současnosti snížit o padesát procent,“ prohlásila von der Leyenová. „Jinými slovy, tento návrh nás dává do jakési svěrací kazajky, protože 99,5 procenta rozpočtu by bylo pevně stanoveno už nyní, v podstatě na příštích deset let, přestože víme, že svět nezůstane takový, jaký je dnes,“ dodala.
Irské předsednictví o minulém víkendu navrhlo snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu korun), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet ve výši 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise.
Švédsko, které na návrh reagovalo mezi prvními, ho označilo za nepřijatelný. Podobně se později vyjádřil i Merz, podle kterého jsou škrty nedostatečné. Švédsko patří společně s Německem, Nizozemskem či Rakouskem mezi čisté plátce do unijního rozpočtu, kteří požadovali snížení rozpočtu o několik set miliard eur. Proti škrtům v rozpočtu se naopak staví skupina sedmnácti zemí známá jako „Přátelé koheze“, mezi nimiž jsou Itálie, Španělsko, Polsko či Česká republika.
Dohoda do konce letošního roku?
„Naší společnou odpovědností je zajistit, aby nový dlouhodobý rozpočet začal fungovat na začátku roku 2028. Aby to bylo možné, potřebujeme celkovou dohodu do konce letošního roku,“ prohlásil po skončení summitu Costa. Unijní prezidenti a premiéři vedli debatu o svých požadavcích do rozpočtu ve čtvrtek odpoledne a panují mezi nimi zásadní rozdíly.
„Můj pocit je takový, že je celkem možné, že se to nedomluví do Vánoc. Ty pozice jsou extrémně rozdílné,“ řekl český premiér Andrej Babiš (ANO). Za klíčové pro Česko považuje, aby ve vyjednávacím návrhu zůstaly finance pro kohezi a zemědělství a doplnil, že „bojujeme o stovky miliard“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek během jednání za zavřenými dveřmi podle diplomatických zdrojů zdůraznil, že v době blížících se francouzských prezidentských voleb v dubnu 2027 již nebude mít politický mandát k podpisu dohody o rozpočtu. Informovala o tom agentura Reuters a server Politico s tím, že Macron varoval unijní lídry, že by se měli na rozpočtu dohodnout ještě letos.
„Je to pravda. Pokud se na tom nedohodneme nyní, bude to v roce 2027 ještě obtížnější a v roce 2028 nebudeme připraveni,“ uvedl pro Reuters nejmenovaný diplomat ze severoevropské země. Diplomat ze země východní Evropy, který francouzské varování potvrdil, uvedl, že konec prosince není striktním konečným termínem, avšak vyjednávání by se neměla protáhnout dlouho za první měsíce roku 2027.
Volby se totiž následně konají v několika evropských zemích. Ve Francii se například v dubnu a květnu uskuteční prezidentské volby, v nichž by se k moci mohla dostat představitelka krajní pravice Marine Le Penová. Ta přislíbila snížení francouzského příspěvku do rozpočtu EU a vyzvala lídry Unie, aby dohodu neuzavírali před francouzskými volbami. K volbám zamíří také voliči v Polsku, Itálii, Řecku, Finsku a na Slovensku.
Jednání o budoucím víceletém rozpočtu od irského předsednictví nyní přebírá zmíněný Costa, který působí i jako šéf unijních summitů. Na základě požadavků členských států má připravit nový kompromisní návrh. Mimořádný summit Unie věnovaný rozpočtu se uskuteční nejspíš 26. listopadu.