„Vzhledem k nepokojům ve Francii musíme připravit plán na přijetí masivní imigrace Židů,“ řekl podle izraelské stanice i24NEWS na úterním jednání izraelské vlády Ofir Sofer, ministr pro integraci a aliju.
Alija (hebrejsky „vzestup“) označuje proces přistěhování Židů z celého světa do Izraele. Země na základě takzvaného Zákona o návratu za určitých podmínek přiznává právo na izraelské občanství lidem židovského původu a jejich blízkým.
Izraelská ministryně pro osídlování Orit Strocková na stejném úterním jednání uvedla, že „Židé se v současnosti bojí chodit po ulicích“. Podle ní je nutné připravit se i na to, že může docházet k napadání Židů ve Francii.
Plán na migrační vlnu
V reakci premiér Benjamin Netanjahu následně pověřil Sofera, ministra financí Becalela Smotriče a ministra pro záležitosti diaspory Amichaie Chikliho, aby společně vypracovali plán, který má pomoci připravit se na případnou významnou vlnu imigrace z Francie, uvádí izraelská stanice. Součástí opatření má být usnadnění přesunu francouzských Židů do Izraele, píše izraelský list The Jerusalem Post.
Izraelské úřady podle médií pozorně sledují násilnosti, které už několik dní provázejí protesty francouzských studentů, a kroky vlády přicházejí i v reakci na ně. Od začátku protestů bylo ve Francii 24 škol zapáleno nebo vyrabováno, 85 pracovníků školství, 715 policistů a 215 studentů bylo zraněno a více než pět tisíc lidí bylo zatčeno, uvedla v úterý agentura AFP.
„Lidé, kteří za těmito protesty stojí, jsou protižidovské a protiizraelské síly. Židé se v současnosti bojí chodit po Francii a dávat najevo své židovství. Premiér musí vůči Francii jednat okamžitě a připravit nouzový plán na ochranu těchto Židů,“ uvedla také izraelská ministryně Strocková.
Izraelská vládní iniciativa ale současně přichází v době, kdy alija z Francie už výrazně roste. Od začátku letošního roku se podle médií v Izraeli usadily téměř 4000 francouzských Židů, což představuje meziroční nárůst zhruba o 40 procent.
Celkem se počet Židů ve Francii odhaduje zhruba na 549 tisíc, uvedla v roce 2024 Agentura EU pro základní práva (FRA). Podle jejího průzkumu 95 procent francouzských židovských respondentů uvedlo, že se s antisemitismem setkalo ve svém každodenním životě během roku před průzkumem. Výzkum přitom probíhal v první polovině roku 2023, tedy ještě před útokem Hamásu ze 7. října a následnou válkou v Gaze.
Další země vzbuzuje obavy
O tom, že v Evropě dochází k nárůstu antisemitismu, opakovaně mluví izraelští politici a vládní představitelé včetně tamního premiéra Benjamina Netanjahua.
Už loni v srpnu francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi vzkázal, že ho znepokojuje „alarmující nárůst antisemitismu ve Francii“, a tvrdil, že Macronova podpora vzniku palestinského státu „živí tento antisemitský požár“. Macron jeho výtky odmítl.
Nejnověji letos 24. září na Valném shromáždění OSN v New Yorku Netanjahu kritizoval západoevropské představitele za to, že podle něj „ustupují před antisemitskými davy“.
Letos v červnu vzbudila pozornost i izraelská náměstkyně ministra zahraničí Sharren Haskelová, která tehdy uvedla, že si „nemyslí, že Židé mají ve Francii nebo v Belgii místo“.
Dodala, že „židovské komunitě ve Francii jsem už řekla, aby si sbalila věci a přišla do Izraele“. Podle ní antisemitismus dosáhl v obou zemích „extrémně vysoké úrovně“, citovala ji tehdy například americko-izraelská zpravodajská organizace JNS.
Od teroristického útoku Hamásu ze 7. října 2023 se navzdory složité bezpečnostní situaci do Izraele přestěhovalo už více než 50 tisíc Židů, uvedl letos v březnu americký deník The Wall Street Journal.