Historický úspěch slaví v izraelských parlamentních volbách strany arabské menšiny – Sjednocená kandidátka a Ra’am, které by mohly takřka zdvojnásobit počet mandátů. Vysokou účast v arabských městech podle voličů podnítilo nepřátelské chování krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Bena Gvira a jeho neschopnost bojovat proti rostoucímu násilí, píše list Times of Israel (ToI). Arabské strany se mohou stát pomyslným jazýčkem na vahách při sestavování příští vlády. Sionistická uskupení však zatím spolupráci odmítají.
„Naprosto jasný úspěch je toto hlasování pro arabské menšinové strany, které měly v dosluhujícím parlamentu deset mandátů, jde skoro o zdvojnásobení jejich voličské síly,“ komentoval průběžné výsledky hlasování zpravodaj ČT v Izraeli David Borek.
V arabských městech úřady zaznamenaly nebývale vysokou volební účast, která kupříkladu v Nazaretu dosáhla 72,2 procenta oproti 48,29 procenta v roce 2022, zatímco v Rahatu byla účast 82 procent, což je prudký nárůst oproti 60,61 procenta před čtyřmi lety.
„Chceme žít v míru a tichu“
Mnoho voličů uvedlo, že je motivuje úsilí o pád současné vlády, která je nejpravicovější v dějinách Izraele a kterou považují za mimořádně nepřátelskou vůči své komunitě, informoval ToI. Podle Arabů i analytiků je lidem trnem v oku zejména ministr pro národní bezpečnost a jeho neschopnost zamezit násilí.
V beduínském městě Rahat na jihu židovského státu voliči řekli ToI, že je Ben Gvir sjednotil a inspiroval jako nikdy předtím, a poukázali na masivní nárůst demolic domů a nedostatek úsilí o řešení násilí páchaného střelnými zbraněmi za současné vlády.
Další Izraelec Ahmad Matana z města Kalansawe uvedl, že poprvé v životě volil ve volbách do Knesetu, v nichž odevzdal svůj hlas straně Ra’am. „Celý ten chaos – zkrátka chceme změnu,“ podotkl. „Chceme normální vládu. Nezáleží na tom, jestli je to Žid nebo Arab. Chceme žít v míru a tichu. To je nejdůležitější,“ dodal. „Čtyři roky jsme pod touto vládou hodně trpěli. Byla až příliš rasistická,“ konstatoval pak místostarosta Kalanaswe Afif Džajúsi, člen strany Ra’am.
Arabové tvoří v Izraeli asi pětinu obyvatel. Jde o potomky Palestinců, kteří zůstali v zemi navzdory masivnímu vysídlení a útěkům statisíců lidí během první arabsko-izraelské války v letech 1947 až 1948 a vzniku Státu Izrael.
Dvě rozdílná arabská politická uskupení
Izraelská ústřední volební komise původně účast arabských stran ve volbách zakázala, což Likud a jeho krajně pravicoví spojenci ocenili, nejvyšší soud ale nakonec potvrdil účast dvou hlavních arabských kandidátek. Těmi jsou Ra’am, která je známá v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, kterou vede Mansúr Abbás, a Sjednocená kandidátka, jež sdružuje strany Chadaš, Balad a Ta’al a jejímž lídrem je Júsef Džabarín.
„Ra’am je umírněná, islamisticky konzervativní strana zaměřená na socioekonomické potřeby izraelských Arabů. Tato strana se již v minulosti účastnila široké anti-netanjahuovské koalice a v těchto volbách má navíc na druhém místě kandidátky židovského politika Joava Segalovitze, bývalého poslance a vysokého policejního důstojníka,“ sdělil ČT24 politolog Marek Čejka, autor Blízkovýchodního podcastu.
Lídr strany Ra’am Abbás dal najevo ochotu vstoupit do vlády, v jejímž čele by stál lídr nejsilnější opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, ale nejprve podle něj musí být zřejmé, že by byla taková koalice životaschopná. V kontaktu je údajně i s provládním blokem. „Všichni s námi mluví – a to nejen z bloku pro změnu,“ řekl Abbás televizi Channel 12.
„Je to pragmatická strana, která už jednou v minulosti takovouto podporu bývalé vládě Naftaliho Benneta a potom Jaira Lapida poskytla. Tato varianta je ale (nyní) také pasé, protože podle průběžných výsledků mají Eisenkot a jeho blok 47 mandátů a Ra’am šest, což dohromady nedává 61,“ upozornil Borek.
Sjednocená kandidátka je pak aliance sekulárních, levicových a arabsko-nacionalistických stran, které se pro tyto volby opět spojily do jednoho bloku, uvedl Čejka. Sjednocená kandidátka ale odmítá definici Státu Izrael jako židovského národního státu a strany aliance se vehementně zastávají vzniku palestinského státu, upozornil Borek.
Džabarín řekl svým příznivcům, že jeho strana „doufá, že pošle domů Bibiho, Bena Gvira, Smotriče a krví potřísněnou vládu“. „Je to naše vítězství. Vysoká účast je důkazem, že arabské obyvatelstvo chce žít v míru a rovnosti,“ reagovala aliance na průběžné výsledky.
K myšlence připojení k opoziční vládě se dosud stavěla zdrženlivěji než Ra’am, ale naznačila ochotu spolupracovat s opozicí s cílem nahradit Netanjahua – případně se zdržet hlasování nebo hlasovat pro vytvoření nové koalice, aniž by se k ní aktivně připojila. Poslanec z této aliance Ahmad Tibi podle ToI v úterý večer tweetoval: „Buď Bibi, nebo Tibi.“
Odpor ke spolupráci ve vládě i opozici
Sionistické vládní strany nicméně účast Arabů na vládě odmítají a proti se staví i část opozice. Šéf pravicové strany Jisra’el bejtenu Avigdor Lieberman dal jasně najevo, že nechce být ve vládě závislé na arabských poslancích, připomněl zpravodaj.
Přítomnost zejména Sjednocené kandidátky by podle Borka ještě znásobila ideologické polemiky při sestavování široké koalice, v níž by musela být opoziční pravice, levice, konzervativní muslimové z řad arabské menšiny i arabští nacionalisté a arabští radikálně levicoví postkomunisté. „Takováto vláda je v této chvíli těžce představitelná,“ míní zpravodaj.
„Zatím jediný příznivější hlas zaznívá od (Jaira) Golana, který vede Demokraty, který říká pojďme se spojit proti Netanjahuovi a pojďme mu zabránit v tom, aby složil další vládu, ale od zbytku sionistického bloku toto neslyšíme a uvidíme, jak se ta realita bude měnit s tím, jak se budou dopočítávat hlasy,“ podotkla reportérka Deníku N pro Blízký východ Dominika Píhová.
Hlavní arabské deníky vykreslují patové izraelské volby jako zkoušku politického přežití premiéra Benjamina Netanjahua. Titulní strany novin vyzdvihují rekordní volební účast arabských voličů, očekávané potíže opozice při sestavování vlády a překvapivě silný výsledek arabských stran, všímá si ToI.
Reakce arabských médií
Saúdskoarabský deník aš-Šark al-Avsat popisuje hlasování jako volby, které staví „Netanjahuovu éru před soud“, zatímco libanonský list al-Achbár, napojený na Hizballáh, vyšel s hlavním titulkem „Izrael: Podzim krále“.
Několik médií tvrdí, že oslabení Netanjahuova bloku oproti roku 2022 nemusí nutně znamenat jeho politický konec. Poznamenávají totiž, že připravit ho o většinu je snazší než se shodnout na alternativní vládě – zvláště když se očekává, že neosionistické arabské strany získají v potenciálně bezprecedentním výsledku až 18 křesel.
Ve Spojených arabských emirátech označuje deník Al-Chaledž předpokládané zisky arabských stran za „překvapivý úspěch“, který by mohl výrazně zkomplikovat Netanjahuovo úsilí o sestavení vlády. Panarabské noviny al-Kuds al-Arabi pak prohlašují, že premiérův politický osud „visí na vlásku“.
Katarská al-Džazíra poukazuje na „pozoruhodný a historický nárůst zastoupení Palestinců uvnitř Izraele“, zatímco další katarské médium al-Arabí al-Džadíd se zaměřuje na údajné zastrašování a podněcování proti arabským voličům.