Co pro vás cena Gratias agit znamená? Dává vám smysl?
Já na ceny úplně nejsem. Na druhou stranu je hezké, že je to za věc, která je smysluplná. U té hry to platí dvojnásobně. Když jsem nad ní v roce 2009 poprvé přemýšlel, chtěl jsem opravdu zpopularizovat českou kulturu.
Opravdu mě štvalo, že česká a všeobecně evropská historie ve filmech a hrách prakticky neexistuje. Cílem bylo zpopularizovat evropskou, potažmo českou středověkou historii.
Všichni mi říkali, že jsem blázen, že je to blbost a že to nikoho nezajímá. A teď se po sedmnácti letech ukázalo, že to lidi docela dost zajímá. To, co jsem si v roce 2009 řekl, že bych chtěl dokázat, se nám podařilo.
Takže když jste se dozvěděl, že dostanete Gratias agit, bral jste to i v tomhle směru jako určité zadostiučinění?
Je to taková třešnička na dortu, že si toho někdo ze státu také všiml. V Česku si lidé mysleli, že to nejde. Už když jsme dělali první hry, říkali nám, že na nás nikdo nečeká, že nemáme šanci a že se Češi v zahraničí neprosadí. A ono to šlo úplně krásně.
Myslíte si, že byste cenu dostal i od jiného ministra než od Petra Macinky? Hrála roli vaše názorová blízkost?
Přemýšlel jsem o tom. Vždycky, když někdo cenu odmítá nebo kritizuje někoho za to, že ji přijal, přemýšlím, jestli bych ji přijal já. Nejspíš bych ji přijal.
Kdybych ale měl pocit, že je to z nějakého důvodu nezasloužené, měl bych s tím problém. Opravdu nemám rád pocit, že něco dostávám nezaslouženě.
Myslím si však, že někteří lidé by mi tu cenu nedali.
Doba se mění, respektive i politici se mění. Za deset nebo dvacet let už nikdo nebude zkoumat, kdo cenu komu uděloval, ale jestli si ji ta věc zasloužila. Bavíme se především o té práci, protože ocenění je za nějaký výsledek, ne za to, že má člověk hezký obličej.
Jste spoluzakladatelem Společnosti pro obranu svobody projevu. Petr Macinka dokonce vystoupil na její konferenci a prohlásil, že s ní „dlouhodobě sdílí drtivou většinu tezí, názorů a postojů“. Pokračuje nějak jeho interakce se spolkem?
Nemyslím si, že bychom to nějak zvlášť řešili. Petr Macinka má teď podle mě nesmírně složitý zahraniční program, takže se prakticky ani nevídáme. Vlastně ani není možnost se o tom bavit, protože je pořád někde pryč. Takže i kdybych chtěl, prakticky to nejde.
Ministerstvo vnitra, konkrétně Centrum proti hybridním hrozbám, spolek označilo za šiřitele dezinformací a konspiračního myšlení. Vy se za to s resortem soudíte. Nemůže to být ale tak, že ve vaší snaze vymezit se proti establishmentu opravdu šíříte nepravdy?
Vsadil bych se, že kdyby se porovnávalo, jak často se mýlí mainstreamová, případně veřejnoprávní média a jak často se mýlím já na Facebooku, nedopadl bych ve srovnání s veřejnoprávními médii nijak katastrofálně.
Ministerstvo vnitra nám poslalo seznam věcí, které měly být důvodem, proč nás tam uvedli. To nás vedlo k tomu, že jsme na ně podali žalobu, protože jsou to absolutní absurdity a z velké části navíc lži.
Vaši kritici tvrdí, že jste proruský – respektive vás kritizují za šíření proruských narativů. Vy to odmítáte.
Část společnosti bohužel všechno, co se jí nelíbí, co někdo dělá, zastává nebo kritizuje, svádí na to, že je to prospěšné Rusku. Cokoli, co se jim nelíbí, je podle nich prospěšné Rusku, a tím pádem je ten člověk proruský. Je to naprosto absurdní.
Já jsem na Ukrajinu poslal stovky tisíc. Rusko mě vůbec nezajímá, takže se k němu ani nijak nevyjadřuji. Tohle je opravdu v přímém rozporu s mými skutečnými činy.
Pamatuji si, že jsem třeba se senátorem Jaromírem Štětinou stál na jedné demonstraci proti hnutí Ne základnám (iniciativa, která protestovala proti plánu USA postavit protiraketový radar v Brdech – pozn. red.), které bylo proruské. A teď mě někdo označuje za proruského. Přijde mi to absurdní.
Část společnosti, která si to myslí, je podle mě irelevantní. Je zbytečné snažit se jim něco vymlouvat, protože už to není o racionálních argumentech.
Když se vrátíme ke hrám, vás mj. lidé kritizovali za to, že v Kingdom Come chybějí černošské postavy. Tehdy jste argumentoval historickou věrností. S odstupem času byste něco změnil?
Já jsem byl kritizovaný v zásadě všemi. U první hry nás kritizovali levicoví aktivisté. U druhé hry jsme byli kritizováni opravdu pravicovými extremisty, a to ve skutečně pravicově extremistickém duchu.
Jak konkrétně?
Vadilo jim třeba, že tam máme nějaké homosexuální scény. Intenzita těch útoků byla úplně stejná. Vzhledem k tomu, že mě oba extrémy nenávidí, myslím si, že to možná dělám docela dobře.
Postupoval byste dnes stejně, nebyl byste třeba smířlivější?
Já jsem vždycky dělal věci podle sebe. Nikdy jsem neměl pocit, že bych chtěl někomu ustupovat. Zvlášť když na mě někdo vyvíjí takový agresivní tlak. Má to na mě spíš opačný vliv. Když se mě někdo snaží násilím k něčemu donutit, vede to spíš k tomu, že udělám opak toho, co po mně chce.
Nechci to zveličovat, ale není ta cena také určitým průlomem v tom, že stát konečně také uznává videohry jako relevantní umělecké médium, třeba na úrovni filmu? Přece jen jste seděl hned vedle režiséra Jiřího Stracha, který tu cenu dostal také.
Problém je trochu v tom, že dobrých věcí zase tolik nevzniká. Všichni se mě ptají, jaká jsme velmoc ve hrách, a já vždycky říkám, že moc ne. Je tady pár lidí, kteří jednou za čas něco vytvoří, ale trvá to několik let. Pořád se točíme kolem stejných lidí.
Dřív to platilo i u českého filmu. Říkáme si, jak je naše filmová tvorba úžasná, ale když se člověk podívá blíž, bylo to v zásadě deset režisérů. Myslím si, že dnes tady nemáme deset lidí, které bychom mohli označit za jejich nástupce. Menzel prostě natočil Ostře sledované vlaky, když mu bylo třicet něco. Kolik je tady třicátníků, kteří dostali Oscara?
Myslím si, že se na videohry nedívá jinak jen stát, ale lidé všeobecně. Je to mainstreamová kultura.
Letos jste skončil na pozici kreativního ředitele Warhorse Studios, které vytvořilo Kingdom Come. Co přesně za vaším odchodem stálo? A co chystáte dál – můžete už prozradit něco konkrétního o filmu podle Kingdom Come nebo o dalších projektech?
Jeden scénář mám napsaný, takže se rozhodně nenudím. Dnes je to ale složitější kvůli umělé inteligenci.
Věci, které bych chtěl dělat, jsou složité a drahé. Dostali jsem se do situace, kdy se technologie vyvinula tak rychle, že ještě není úplně jasné, jak ten film půjde udělat. Myslím si, že už nemá smysl dělat věci postaru.
Takže skrze AI zkoušíte nové možnosti tvorby?
S několika lidmi teď zkoušíme přijít na to, jak by to šlo nově. Děláme různé testy a experimenty. Zkoušíme, jak by se s moderními technologiemi dalo vytvořit něco, o čem se nám dříve mohlo jen zdát.
Pokud se nám to povede, myslím si, že se do toho můžeme pustit. A to se týká i toho „warhorsovského“ filmu. Scénář mám napsaný a teď řeším, jak na to. Uvidíme, jak dopadnou naše testovací natáčení.
Umělá inteligence se do herního vývoje dostává čím dál víc, ale zároveň kolem toho panuje odpor. Použil byste ji při tvorbě vlastní hry, přestože to část herní komunity považuje za problém?
Používají to všichni a všichni říkají, že ne. Jinak je to absolutní tabu, protože proti tomu vystupuje hlasitá menšina. Podle mě je to nevyhnutelné. Je absurdní si myslet, že se podaří prosadit, aby se AI nepoužívala. To je nesmysl. Já s tím nemám žádný problém.
Zrovna včera v noci jsem si psal poznámky k prototypu nějakých systémů. Kdybych si je měl sám nastavovat a vymýšlet, trvalo by mi to rok. Včera jsem si položil hezký základ systému pro RPG, o kterém si myslím, že ho zatím nikdo ani náznakem neudělal.
Díky AI si teď mohu sám zkusit vytvořit prototyp a teprve potom začít přemýšlet, co s tím dál. Jestli si celou hru udělám sám, jestli budu pracovat s někým dalším nebo jak to celé pojmu.
Teď mě baví právě takové experimenty. Viděl jsem, že Google představil nějakou AI platformu, ale tu jsem nezkoušel. Sám si teď programuji úplně klasickou, neherní aplikaci. A zkouším, co všechno s tím zvládnu. I pro mě, a to jsem zastáncem AI a optimistou, je šokující, co se mi s ní zatím podařilo udělat. Moc jsem netušil, že by to vůbec mohlo být možné.