Lidé v Česku si ve středu připomínají 108. výročí vzniku samostatné Československé republiky. V Praze i v jiných městech se konají pietní akce i veřejná shromáždění. Dopoledne se představitelé státu včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Andreje Babiše (ANO) zúčastnili tradičního pietního aktu na čestném dvoře Národního památníku na pražském Vítkově. Prezident ve středu také jmenoval nové generály, večer pak bude na Pražském hradě předávat státní vyznamenání.
Ceremoniál na Vítkově zahájila státní hymna, vojáci následně na čestný dvůr památníku za zvuků husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci přinesli historické armádní prapory. Po položení věnců drželi přítomní na památku padlých vojáků minutu ticha, zazněla Večerka a čestná salva. Na závěr piety vojáci odkráčeli slavnostním pochodem a nad památníkem prolétly armádní letadla a vrtulníky.
U hrobu Neznámého vojína položili věnce Pavel, Babiš, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč nebo ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Pietního aktu se zúčastnili také předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) či končící pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Pietního aktu se ale účastnili také zástupci církve, armády nebo váleční veteráni.
Vystrčil zdůraznil význam jednoty napříč všemi politickými stranami. „Považuji v dnešní době za důležité, abychom si uvědomili, že pokud si dnes připomínáme základní hodnoty, na kterých je postavená Česká republika jako nástupce samostatného Československa, tak bychom za ní měli stát všichni. A jsem rád, že Senát to dnes přítomností na Vítkově dokazuje,“ řekl. Okamura na dotaz novinářů uvedl, že atmosféra ve sněmovně je jiná, protože v ní dochází k hlavním politickým střetům.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) sdělila, že demokracie je o tom, že lidé mají odlišné názory, ale vzájemně je respektují. Předseda ODS Martin Kupka s odkazem na nedávno projednávaný převod financování veřejnoprávních médií pod stát uvedl, že svoboda slova a demokratické poměry mohou být ohrožené i v současné době.
Premiér Babiš napsal, že Československo byla země postavená na touze po svobodě, toleranci a víře v lepší budoucnost. „Svět kolem nás je dnes plný nejistoty, ale máme obrovskou sílu, a to jsou naši lidi. Jejich odvahu, pracovitost a schopnost držet při sobě v nelehkých časech. Nemusíme mít na všechno stejný názor, ale neměli bychom zapomínat, že jsme všichni občany jedné země, na kterou můžeme být právem hrdí,“ zdůraznil.
Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. Po pádu komunismu v roce 1989 byly ostatky představitelů bývalého režimu z památníku odvezeny. Od roku 2000 byl Památník spravován Národním muzeem, od června 2024 je v majetku ministerstva obrany a spravován Vojenským historickým ústavem Praha.
Výročí vzniku Československa si připomněli i lidé v dalších městech
Prezident Pavel po pietním aktu na Vítkově položil věnec také k pomníku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí v Praze. Památku prvního československého prezidenta tam uctil i Vystrčil. Výročí vzniku Československa si připomněl i bývalý prezident Václav Klaus. Jeho institut dopoledne uspořádal shromáždění u pražského Obecního domu. Na akci dorazili i někteří představitelé vládní koalice.
Vzpomínkové a pietní akty ale vedle hlavního města probíhají po celé zemi, například v Lánech, Plzni, Hradci Králové, ve Znojmě či Ostravě, kde přišli uctít památku padlých, kteří se o státnost zasloužili, zástupci města i dalších institucí k Památníku bitvy u Zborova v centru města. Už poosmé je 28. říjen propojen i se sportovní akcí – Sokolským během republiky. V některých městech, například v Brně, se lidé scházejí na shromážděních na podporu České televize a Českého rozhlasu a proti vládnímu záměru převést financování veřejnoprávních médií na stát.
Při středečním státním svátku se pro návštěvníky tradičně otevřely budovy obou parlamentních komor v Praze. Lidé si mohou při dni otevřených dveří prohlédnout i sídlo vlády ve Strakově akademii, pražský magistrát, Obecní dům a některá ministerstva.
Pavel povýšil Hlaváče či Hůlku
Prezident ve středu také na Hradě jmenoval nové generály. Náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče povýšil do hodnosti armádního generála. Jde o nejvyšší hodnost v české armádě. Na generálporučíka prezident povýšil generálního ředitele Vězeňské služby Tomáše Hůlku, který tak získal nejvyšší hodnost udílenou u bezpečnostních sborů. Celkem Pavel povýšil šestnáct mužů, před rokem jich bylo osm.
Do hodností generálporučíků Pavel povýšil také dva zástupce náčelníka generálního štábu, Petra Čepelku a Pavla Lipku. Stejnou hodnost získal šéf Velitelství pro operace Jaroslav Míka. Generálmajory se stali generální ředitel celní správy Pavel Kotraba, ředitel Útvaru rychlého nasazení Libor Lochman, zástupce velitele Míky Jan Štěpánek a velitel Vzdušných sil Petr Tománek.
Do hodnosti brigádního generála prezident jmenoval šéfa hasičů Martina Legnera, který se funkce ujal na začátku října. Brigádními generály se dále stali ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky, Miroslav Toman, zástupce Vojenského zpravodajství a ředitel sekce technické 603. provozního střediska Jan Bouda, ředitel sekce zpravodajského zabezpečení armády Petr Čeklovský, zástupce velitele Vzdušných sil Karel Krejčiřík, velitel 7. mechanizované brigády Miroslav Vybíhal a ředitel sekce logistiky ministerstva obrany Karel Zapletal.
Hodnost generála je podle Pavla prestiží i odpovědností
Pavel generálům pogratuloval, cesta k hodnosti generála je podle něj mimořádně složitá a netýká se jen jich, ale i jejich rodin. „Chtěl bych také vyjádřit přesvědčení o tom, že jakkoli je hodnost generála prestiží, tak je také odpovědností,“ řekl prezident.
Může se podle něj stát, že složky, které pod generály spadají, budou muset v budoucnu řešit složitější situace než doposud. Vyzval, aby generálové poskytovali svým politickým nadřízeným ne rady, které jim udělají radost, ale takové rady, které budou sloužit občanům Česka a zemi jako celku. „To vůbec nebude jednoduchá věc a bude to od vás vyžadovat často i velkou osobní odvahu,“ doplnil Pavel.
Za generály promluvil Hlaváč, vyjádřil vděčnost kolegům a spolupracovníkům, poděkoval také za oporu nejbližším. Prezidenta ujistil, že nově jmenovaní generálové jeho důvěru naplní.
Prezident do generálských hodností povyšuje vojáky, policisty, hasiče a další příslušníky bezpečnostních sborů dvakrát ročně, a to 28. října a 8. května u příležitosti Dne vítězství.
Společný postup zakladatelů Československa je poselstvím i pro dnešek, míní Pellegrini
Výročí vzniku Československa si připomněli i slovenští představitelé. Výročí si Slovensko stejně jako Česko připomíná státním svátkem, na Slovensku jde ale o běžný pracovní den. „Zakladatelé, Tomáš Garrigue Masaryk, generál Milan Rastislav Štefánik i Edvard Beneš se dokázali sjednotit pro dobro obou národů a udělali všechno pro to, aby společně dosáhli práva na sebeurčení dvou národů. I v dnešní nejisté době je ten odkaz stále aktuální, abychom navazovali na to, co nás spojuje,“ řekl slovenský prezident Peter Pellegrini, který poukázal mimo jiné na jazykovou a kulturní blízkost Čechů i Slováků a na jejich rodinné vazby.
Vznik Československa podle hlavy slovenského státu položil i základ slovenské samostatnosti po rozdělení společného státu Čechů a Slováků na konci roku 1992. „Jsme dvě země, které jsou si nejbližšími sousedy, nejbližšími partnery. Pevně věřím, že obnovení spolupráce našich dvou vlád, pokračování v kulturní výměně, je dobrým signálem, že vztahy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou budou vzkvétat a že společně budeme hledat řešení vážných témat,“ uvedl Pellegrini, který položil věnce k sochám Masaryka a Štefánika. Dodal, že i s ohledem na mladší generaci je třeba vznik Československa připomínat.
Český velvyslanec na Slovensku Rudolf Jindrák, který doprovázel Pellegriniho při kladení věnců, řekl, že Čechy a Slováky spojuje společná minulost. „My se rádi hlásíme k minulosti ve společném státě. Slováci nemají bližšího spojence než Čechy a Češi nemají bližšího spojence než Slováky. To by nás mělo zavazovat,“ domnívá se Jindrák.
Předseda slovenského parlamentu Richard Raši (Hlas) v prohlášení napsal, že vznik Československa otevřel Slovákům nové možnosti v oblasti vzdělávání, kultury, ale i politického života. Podle něj Slováci získali zastoupení v parlamentu nového státu, možnost podílet se na tvorbě zákonů a rozhodování o veřejných záležitostech, což byla důležitá zkušenost pro další politický vývoj Slovenska.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v úterý spolu s Babišem v zahradě pražské Strakovy akademie odhalili sochu česko-slovenského přátelství. Ve středu Fico v Bratislavě podle úřadu slovenské vlády položil věnec k soše Masaryka.