Bývalí i současní pracovníci amerického ministerstva obrany konzultují se zákonodárci i zástupci jednotlivých států, jak se připravit na možnost, že se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusí zasáhnout do listopadových voleb do Kongresu. Obavy mají především z nasazení členů bezpečnostních složek u volebních místností během volebního dne. Bílý dům mluví o potřebě zajistit, aby ve volbách nehlasovali lidé bez občanství. K tomu statisticky dochází zřídka. Na volby se chystá FBI a už nyní padají žaloby.
Skupinu, která konzultuje možné zásahy Trumpovy vlády do voleb, tvoří deset bezpečnostních pracovníků se zkušenostmi z ministerstva obrany, z nichž někteří se v minulosti zaměřovali na boj proti autoritářským režimům v zahraničí, napsal server The Washington Post. List v průběhu několika měsíců provedl rozhovory se dvěma osobami, které jsou do iniciativy zapojené, ale přály si zůstat v anonymitě, a nahlédnul do dokumentů spojených s touto iniciativou.
V uplynulých několika měsících skupina komunikovala s představiteli deseti států, včetně guvernérů, volebních úředníků a členů Sněmovny reprezentantů a Senátu z obou politických stran, kteří sdílejí obavy z federálního zásahu, uvedly zdroje WP. Dodaly, že jejich cílem není podpora konkrétní politické strany.
Jejich iniciativa se zaměřuje na státy, ve kterých se v blížících se volbách může rozhodnout o kontrole nad Kongresem pro následující dva roky. Její členové zůstávají v kontaktu s pracovníky Kongresu a s představiteli alespoň jednoho státu se nadále schází ve snaze vyřešit potenciální slabiny tamního volební systému.
Bílý dům obavy odmítl
Mluvčí Bílého domu Lauren Bisová odmítla obavy skupiny bezpečnostních pracovníků a naopak obvinila demokraty, že nepodporují přísnější volební zákony. Trumpova administrativa „přijímá rozhodná opatření na ochranu našich voleb, včetně stíhání volebních trestných činů, posílení bezpečnosti volební infrastruktury a ochrany zranitelných voličů před podvody a nátlakem,“ prohlásila.
Trump dlouhodobě tvrdí, že takzvaný deep state (termín označuje nepodloženou domněnku, že vládní úředníci a politické elity skrytě ovládají chod USA – pozn. red.) pracuje na podkopání jeho mandátu.
„Prezident dává jasně najevo, že kdokoli, kdo při našich volbách hlasuje nelegálně, bude hnán k odpovědnosti,“ proklamovala Bisová.
Zvyšování povědomí mezi republikány
Bezpečnostní pracovníci se během svých setkání zaměřili především na zvyšování povědomí o možnosti zásahů, zejména mezi republikány. Dodali, že jejich analýzy vycházejí z výroků členů administrativy, nikoliv z tajných informací, ke kterým mají přístup díky svým pracovním pozicím.
Setkání popsali jako způsob, jak pomoci státním a federálním úředníkům zajistit bezpečnost voleb, a zdůraznili, že svou činnost vykonávají mimo rámec svých oficiálních pravomocí vládních zaměstnanců.
Jejich snahy nicméně svědčí o obavě, že by Trump mohl využít své pravomoci k ovlivnění voleb nebo zpochybnění jejich výsledků, podobně jako v případě jeho dlouhodobé kampaně za zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020, která vyvrcholila útokem na Kapitol 6. ledna 2021.
Další obavy z vměšování federálních orgánů do nadcházejících voleb vyvolaly Trumpovy výroky pro deník The New York Times, v nichž vyjádřil lítost nad tím, že při volbách v roce 2020 nepovolal národní gardu, aby zabavila volební lístky.
Ozbrojené složky
Právě povolání členů ozbrojených složek k volebním místnostem je jedno z témat, o kterém bezpečnostní pracovníci diskutovali se zákonodárci a představiteli jednotlivých států. Zda k tomu může dojít, chtěli zákonodárci vědět i od členů administrativy.
Koncem dubna během slyšení v bezpečnostním výboru Senátu se demokratická senátorka Elissa Slotkinová z Michiganu zeptala ministra obrany Petea Hegsetha, zda by odmítl prezidentský rozkaz k nasazení vojáků u volebních místností nebo k zadržení volebních strojů. Otázku Hegseth označil jako „čistě hypotetickou“.
Když republikánský předseda výboru Roger Wicker z Mississippi vyzval Hegsetha, aby se k věci vyjádřil, tak ministr odpověděl: „Nikdy mi nebylo nařízeno udělat něco nelegálního a ani to neudělám“.
Slotkinová se na tuto věc zeptala i náčelníka generálního štábu Dana Caina, který jí v dopise z přelomu srpna a září odpověděl, že Armáda USA neplánuje nasadit vojáky do volebních místností.
Ministr pro vnitřní bezpečnost Markwayne Mullin v září odmítl vyloučit možnost nasazení imigračních agentů do volebních místností. V rozhovoru s novináři Mullin pak uvedl, že by se tam objevili pouze v případě „konkrétních hrozeb“ a že „agenti by volební místnosti nehlídali“.
Mluvčí ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS) uvedl, že Imigrační a celní úřad „neplánuje operace zaměřené na volební místnosti“ a učinil by tak pouze v případě, že by „aktivní ohrožení veřejné bezpečnosti ohrozilo volební místnost“.
Vliv Bílého domu na šéfa FBI
Podobně se senátoři z výboru pro soudnictví ptali šéfa FBI Kashe Patela, zda by odmítl případný prezidentův požadavek na nasazení federálních agentů do volebních místností. „Nevím o tom, že to ze zákona nemůžeme udělat,“ odpověděl Patel na dotaz demokratického senátora Richarda Blumenthala z Connecticutu.
Od konce americké občanské války federální zákon zakazuje nasazení ozbrojených federálních agentů do volebních místností, „ledaže by takové použití síly bylo nezbytné k odražení ozbrojených nepřátel Spojených států“, připomněl server The Atlantic.
Tento list také upozornil, že řada současných i bývalých pracovníků FBI popsala nezvykle vysoký počet telefonátů, které Patel v průběhu dne přijímá z Bílého domu. Podle anonymních zdrojů Patel otevřeně přiznává, že má omezené pravomoci, a odvolává se přitom na pokyny od Trumpa, prezidentova poradce Stephena Millera a dalších zaměstnanců Bílého domu.
„Osobně jsem ho slyšel říkat: ‚Musím to udělat pro Bílý dům‘,“ řekl jeden bývalý představitel FBI. Patelovi předchůdci se přitom vždy snažili prokázat svou nezávislost tím, že si udržovali od Bílého domu odstup – zejména pokud šlo o nedotknutelnost a neutralitu voleb.
Dalším odklonem od dosavadních standardů bylo školení na téma „integrity voleb“, kterého se zúčastnili pracovníci FBI a ministerstva spravedlnosti. V minulosti se tato školení zaměřovala na nejčastější hrozby vůči volebním komisařům nebo volebním místnostem. Letos se však školení zaměřovalo na hlasování nelegálních přistěhovalců.
Nicméně podle údajů konzervativní organizace Heritage Foundation, která podporuje Trumpovo prezidentství, došlo za posledních 25 let pouze ke sto případům, kdy hlasoval člověk, který neměl občanství, připomněl server The Guardian.
Nácvik na zásah federálních agentů
Vedoucí programového oddělení Národní asociace volebních úředníků Tammy Patricková uvedla, že možnost zásahu federálních úřadů se v tomto roce stala hlavní obavou volebních úředníků, s nimiž hovořila napříč USA.
Někteří státní a regionální úředníci například nacvičují, jak reagovat, pokud se ve volební místnosti objeví federální agenti a budou požadovat přístup k volebním lístkům nebo volebním přístrojům, řekla Patricková. Jiní úředníci jsou znepokojeni kroky, které již podnikla Trumpova administrativa, dodala.
Opatření, která některé státy přijímají proti potenciálnímu zásahu federálních orgánů do voleb do Kongresu, signalizují změnu pozornosti od zahraničních hrozeb, na které se vlády jednotlivých států obvykle během voleb zaměřují. Zahraniční aktéři – jako jsou Čína a Rusko – se již dlouho snaží ovlivňovat nebo narušovat volby v USA a podle hodnocení amerických zpravodajských služeb v tom pokračují i před listopadovými volbami do Kongresu.
Koordinace demokratických státních představitelů
Kvůli nejisté situaci se od začátku roku vzájemně koordinuje všech 24 ministrů spravedlnosti z demokratických států spolu s některými z tamních státních tajemníků, kteří mají na starost průběh voleb, a některými občanskými sdruženími. Cílem jejich setkávání je vypracovat strategii, jak čelit případným zásahům federální vlády do průběhu voleb.
Mezi možné scénáře řadí, že by se v blízkosti některých volebních místností objevili agenti ICE, případně by v některých volebních obvodech byly zabaveny volební lístky, uvedl generální prokurátor státu Washington Nick Brown.
„Největšími překážkami hladkého průběhu voleb“ jsou podle Browna federální ministerstvo spravedlnosti a Trumpova administrativa.
Federální ministerstvo spravedlnosti například letos v létě oznámilo plány na nasazení tisíce volebních pozorovatelů, což vedlo Národní asociaci pro podporu lidí jiné barvy pleti (NAACP) k podání žaloby s cílem získat podrobnosti o tom, jak budou tito pozorovatelé pracovat. Pro srovnání, v roce 2022 nasadilo ministerstvo spravedlnosti podle CBS News 289 pozorovatelů.
Hlasování cizinců
Obavy z vměšování federální vlády do voleb posílily Trumpovy výroky, že se hlasování ve velkém měřítku budou účastnit osoby bez amerického občanství a že bude docházet k podvodům při korespondenční volbě. Tato tvrzení prezident zmínil například během projevu z 16. července.
Prezidentská administrativa se přesto snažila prosadit terénní operace agentů ministerstva vnitřní bezpečnosti v okolí volebních místností, které se měly zaměřit na odhalovaní voličů bez občanství. Federální soud v Kalifornii ale tento krok zastavil. Z interních dokumentů předložených v rámci tohoto případu vyplývá, že agenti měli za úkol zaměřit se na Kalifornii, Connecticut, Georgii, Missouri, Nevadu, New York, Pensylvánii, Washington a Wisconsin.
Jedná se však pouze o jeden ze série kroků, které administrativa podnikla, aby našla důkazy o hlasování osob bez občanství nebo narušování voleb.
Soudkyně Martínez-Olguinová, kterou jmenoval prezident Joe Biden, uvedla, že rozsah těchto operací vyvolává otázky ohledně zastrašování voličů. Poznamenala, že DHS „sleduje, tajně infiltruje a vyslýchá zaměstnance neziskových organizací a církví, které se zabývají zapojováním lidí do volebního procesu“ a že do července se zaměřilo na téměř 150 takových neziskových skupin.
Ministerstvo chtělo odstranit hlasy „pravděpodobných“ cizinců
Ministerstvo spravedlnosti požadovalo, aby kalifornští volební úředníci zastavili zpracování volebních lístků od dvaceti tisíc osob, o nichž představitelé federální vlády uvedli, že „pravděpodobně“ nejsou občany USA, napsal server veřejnoprávní stanice NPR.
Státní a místní úředníci v Kalifornii namítli, že seznam „pravděpodobných“ neamerických občanů sestavený ministerstvem spravedlnosti je nespolehlivý, i když předběžná analýza provedená okresem Los Angeles ukazuje, že mnoho osob na seznamu nemá platnou volební registraci.
Úředníci rovněž tvrdí, že vyřazení hlasovacích lístků pouhých několik dní před volebním dnem, kdy již probíhá hlasování a zpracování hlasovacích lístků zaslaných poštou, by bylo protiprávní, neproveditelné a zbavilo by oprávněné voliče jejich volebního práva.
Federální soudce David Carter, jmenovaný prezidentem Billem Clintonem, ve středu zamítl žádost ministerstva spravedlnosti o vydání předběžného soudního příkazu, který by zastavil sčítání sporných hlasovacích lístků.
„Nikdy předtím v americké historii se federální vláda v předvečer voleb nepokusila donutit státní a místní orgány, aby upustily od svých vlastních ústavních volebních postupů a podřídily se vůli výkonné moci,“ napsal Carter. I on vyjádřil obavy z opatření, která by mohla zbavit oprávněné voliče volebního práva a vyvolat chaos.
Dva Sullivanové na Aljašce
Americké ministerstvo spravedlnosti podalo také žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
Senátor Dan S. Sullivan svádí na Aljašce těsný souboj s demokratickou kandidátkou Mary Peltolaovou. Dalším z kandidátů je ovšem registrovaný republikán Daniel J. Sullivan Jr. Ten podle ministerstva spravedlnosti kandiduje „se záměrem uvést voliče senátora Sullivana v omyl, aby pak hlasovali pro něj“.
Daniel J. Sullivan Jr. již dříve sdělil, že kandiduje na základě svého vlastního rozhodnutí. Podle zjištění deníku The New York Times jej však k nominaci přemluvili spolupracovníci demokratky Peltolaové. Aljaška je jedním ze států, jejichž volební výsledky mohou být klíčové pro nové rozložení sil mezi demokraty a republikány v Senátu.
Nabourání volebních přístrojů
Několik měsíců po začátku Trumpova druhého funkčního období představitelé DHS požádali Agenturu pro kyberbezpečnost (CISA), aby tajně získala volební přístroj, překonala jeho kyberbezpečnostní prvky a podala o tom zprávu Bílému domu. Informoval o tom server Propublica s odvoláním na dva bývalé pracovníky CISA.
Podle jednoho z bývalých pracovníků byl tento požadavek pro zaměstnance CISA šokující. Jejich agentura se totiž obvykle zabývala obraně před útoky hackerů. Navíc agentura dostala pokyn, aby v případě odhalení nedostatků volebních přístrojů neupozorňovala jejich výrobce, což by bylo v rozporu se standardními postupy.
Žádost vyvolala u zaměstnanců CISA podezření, že by mohli být zataženi do politické hry. „Napadlo mě, že by si to administrativa mohla nechat v záloze, aby mohla zpochybnit jakékoli volební výsledky, které se jim nelíbí,“ řekl jeden z bývalých úředníků. „To je v rozporu se vším, co CISA představuje,“ dodal.
Zaměstnanci CISA opakovaně sdělili, že takový požadavek nemohou vykonat. Jedním z důvodů bylo, že pracovníky, kteří by takovou operaci dokázali provést, byli propuštěni v rámci působení týmu pro efektivitu DOGE, který spadal pod miliardáře Elona Muska. Jmenovaní představitelé DHS nakonec přestali na CISA vyvíjet tlak.
Soudní spory se státy
Trumpova administrativa rovněž zahájila sérii soudních sporů s volebními úředníky po celé zemi s cílem prokázat, že při amerických volbách dochází k rozsáhlému nelegálnímu hlasování.
Tyto snahy byly z velké části neúspěšné, částečně proto, že mnoho státních a místních úřadů, které spravují a dohlížejí na volby, odmítlo federální vládě vydat seznamy voličů, které obsahují citlivá data.
Vyhovět odmítly i republikánské státy, jako je například Utah. „Výhrůžky, které nyní dostáváme, pocházejí převážně od naší vlastní vlády,“ řekla na začátku tohoto měsíce deníku The Post viceguvernérka Utahu Deidre Hendersonová.
Během roku se Trump se snažil prosadit změnu volebních pravidel. Ve Sněmovně reprezentantů se mu sice povedlo zákon známý jako SAVE America Act, který by federální vládě poskytl větší pravomoci nad volebním procesem, v Senátu ale dostatek hlasů nenašel, protože potřeboval šedesát senátorů.