Od našeho zpravodaje na Ukrajině – Od začátku plnohodnotné války v roce 2022 se nestává často, že by se ruští a ukrajinští zástupci setkali – a když už, tak ne na vysoké úrovni a oficiálně.
Tento týden ale v souvislosti s humanitární situací v okupovaném městě Olešky v Chersonské oblasti došlo k výjimečné události: ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec přijel na „neutrální území“ do Běloruska. (Bělorusko se sice do války přímo nezapojilo, z jeho území ale Rusové na začátku útočili, cvičí se tam a občas z něj létají ruské drony – pozn. red.).
Lubinec dokonce souhlasil s trasou přes ruské území, podle jeho tiskového oddělení nicméně jiná cesta ani neexistuje. „V tuto chvíli existují dva možné způsoby, jak se dostat do dočasně okupovaných Olešek: přes frontovou linii nebo přes území Ruské federace,“ uvedla jeho tisková služba pro list Ukrajinska pravda.
Obě strany už ve čtvrtek potvrdily dodržování dočasného lokálního příměří. To pomohla domluvit americká první dáma Melania Trumpová. A město také oba ombudsmani navštívili.
Podle záběrů ruských státních médií Lantratovová řekla, že do města dorazí 25 autobusů pro zhruba 750 lidí. V okolí města bylo podle ní také dokončeno odminování, při kterém zemřeli dva lidé.
Olešky
-
Před válkou ve městě žilo zhruba 24 tisíc obyvatel, dnes v něm podle odhadů zůstalo jen 1700 až 2000 lidí.
-
Místní se několik měsíců potýkali s nedostatkem potravin, pitné vody a léků, přístup do města komplikovaly boje i zaminované silnice.
-
Do situace se zapojila americká první dáma Melania Trumpová, která podle Bílého domu zprostředkovala dohodu mezi Kyjevem a Moskvou o šestidenním lokálním příměří, aby bylo možné dopravit do města humanitární pomoc a evakuovat civilisty.
-
Příměří začalo platit 27. října a 30. října do města zamířil konvoj 25 autobusů, sanitek a vozidel s pomocí; přibližně tisíc obyvatel projevilo zájem město opustit.
Jsme blíž míru?
Kromě příměří v Oleškách (které by mělo být začátkem pravidelných humanitárních misí v Chersonské oblasti) se zároveň blíží trilaterální jednání mezi USA, Ukrajinou a Ruskem na začátku listopadu.
Deník Aktuálně.cz se během návštěvy Kyjeva krátce setkal s náměstkem ukrajinského ministra zahraničí Oleksandrem Miščenkem, který reagoval pozitivně na otázku, zda jsme blíž míru či příměří.
„Ano, doufáme,“ prohlásil s tím, že prezident Zelenskyj oznámil, že je Ukrajina připravena jednat. „Ale můžete vidět, že Putin se snaží tlačit na Ukrajinu prostřednictvím jiných partnerů, aby přijala kapitulaci. Nikdy. Ukrajina kapitulaci nepřijme,“ pokračoval.
Ukrajinci jsou podle něj připraveni hovořit o spravedlnosti a dlouhodobém míru. „Ale především musíme chránit práva, mezinárodní právo v případě územní integrity Ukrajiny. Jsme připraveni,“ dodal.
Pomoc z Česka
Při příležitosti předání humanitární pomoci od české organizace Post Bellum Miščenko také vyjádřil vděčnost Česku a Čechům. „Je to symbolické gesto, že Ukrajina není sama. Je to velká příležitost ukázat všem lidem v Evropě, že společně můžeme zvítězit. A musíme vyhrát,“ řekl v rozhovoru.
Prostřednictvím pomoci ze sbírky podle něj Češi podpoří ukrajinské obyvatelstvo v Kyjevě, Charkově, Sumách, Oděse a dalších městech.
Na otázku, jak víc můžou Češi pomoct, pochválil takzvanou muniční iniciativu a mluvil o tom, že Ukrajina potřebuje systémy protivzdušné obrany a právě munici. Jedním z požadavků Kyjeva jsou také letadla, která by dokázala účinně zasahovat proti ruským vzdušným útokům.
Debata se v této souvislosti vede například o českých podzvukových letounech L-159, které by Ukrajina mohla využívat k likvidaci ruských dronů. Jejich nasazení by zároveň mohlo ulevit drahým systémům protivzdušné obrany, jejichž rakety Ukrajina potřebuje především k ničení balistických střel a dalších náročnějších vzdušných cílů.
„To je přesně to, co teď potřebujeme. Žádáme o další systémy protivzdušné obrany a letadla. Vaše země by měla vyrábět určitý typ letounů, které jsou dnes nezbytné pro boj s ruskými stíhačkami. Potřebujeme také různé druhy raket a interceptorů,“ řekl Miščenko a zdůraznil přitom, že Kyjev se nechce spoléhat pouze na zahraniční dodávky.
„Společně s naším domácím obranným průmyslem posilujeme armádu, abychom těchto cílů dosáhli,“ uzavřel.