Rusko odmítlo prodloužit příměří u Olešek a v neděli skončený klid zbraní podle Kyjeva využilo pro přeskupení sil a upevnění pozic. Kreml to označil za „běžnou praxi,“ zatímco ukrajinský ombudsman konstatoval, že takové kroky vzájemné dohody výslovně zakázaly. Moskva příměří využila rovněž propagandisticky a ihned po jeho vypršení obnovila útoky na Cherson, jehož obyvatele dlouhodobě terorizuje. Evakuovaných z Olešek jsou stovky, Ukrajina ani Rusko ale přesný počet nezveřejnily.
Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec v neděli po konci příměří prohlásil, že obě strany dodržely své závazky, a že proto bylo možné provést evakuaci části obyvatel Olešek a dovézt do města humanitární pomoc.
Institut pro studium války (ISW), sice podotkl, že zaznamenal obvinění z porušení příměří z obou stran, ale dodal, že tato tvrzení není schopný ověřit a že humanitární mise byla zřejmě „do značné míry úspěšná“.
Podle agentury AFP, která se odvolává na vysokého představitele ukrajinského prezidentského úřadu, předložilo ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí návrh na prodloužení tohoto příměří, ale Rusové ho odmítli.
Část stále na cestě
Evakuované z Olešek převezly autobusy přes Rusy okupovaný Krym do ruského města Anapa jihovýchodně od Kerčského průlivu. Odtamtud letěli do Běloruska a dále pokračovali autobusy na Ukrajinu. Někteří zůstali v Rusku, další jsou podle Lubince ještě na cestě pozemní dopravou, neboť jim lékaři kvůli zdravotnímu stavu nedoporučili letět.
Lubinec vysvětlil, že nebylo možné dopravit evakuované jednoduše do Chersonu, který od Olešek dělí jen řeka Dněpr. Představitelé ukrajinské armády odmítali, aby byla odminována trasa do tohoto města, protože jde o frontovou linii a mohlo by to oslabit obranu Ukrajiny.
Stovky evakuovaných
Podle americké první dámy Melanie Trumpové, která se na dojednání příměří podle obou stran podílela, bylo z Olešek evakuováno téměř osm set lidí. Ukrajina ani Rusko se k celkovému počtu evakuovaných nevyjádřily. Podle Lubince se obě strany dohodly, že nebudou zveřejňovat počet lidí, kteří z města odešli do jedné či druhé země.
Lubinec dříve oznámil, že pro evakuaci bylo připraveno pětadvacet autobusů se 750 místy a sanitky pro lidi s omezenou pohyblivostí. Podle ruské ombudsmanky Jany Lantratovové jich ale bylo evakuovaných výrazně méně než 750, neboť některé autobusy odjely prázdné.
Jeden z ruských propagandistů při evakuaci zveřejnil, že sedmnáct autobusů míří na Ukrajinu a čtyři do Ruska, později ale tyto údaje smazal.
Lubinec dodal, že z Olešek bylo zachráněno také sto pět domácích zvířat. Bylo mezi nimi hodně psů a koček i čtyři papoušci, upřesnil.
Značná část lidí zůstává
Olešky měly před okupací asi 24 tisíc obyvatel, před evakuací tam zůstávalo podle OSN asi sedmnáct set lidí – včetně několika desítek dětí.
Podle Lubince není možné určit, kolik lidí ve městě po evakuaci zůstalo. Britská stanice Sky News uvedla, že šlo o zhruba dvě třetiny.
Ne všem, kdo se chtěli evakuovat, se nicméně podařilo město opustit. Například někteří lidé z předměstí se na místo odjezdu nedostali přes kontrolní stanoviště či kvůli nebezpečným silnicím, jiní tam nebyli schopní dojít, píše ruský exilový web Novaja Gazeta Jevropa (NGJ) s odkazem na místní chatovací skupiny. Dobrovolníci tak s evakuací pokračují.
Cherson se nadechl, Rusko po příměří opět udeřilo
Podobně kritická jako v Oleškách je situace i v dalších městech a vesnicích u frontové linie, kde kvůli neustálému ostřelování vázne zásobování. Ukrajinské úřady v Chersonské oblasti, policie, zástupci Červeného kříže a dobrovolníci se během příměří dostali k lidem na ukrajinské straně Dněpru, z nichž někteří byli od světa odříznutí skoro dva roky.
Z obcí na břehu řeky a ze samotného Chersonu, na který se také klid zbraní vztahoval a který leží naproti Oleškám, se podařilo odvézt na bezpečnější místa 180 lidí, včetně 23 dětí, konkretizovala oblastní správa.
Právě pro obyvatele osvobozeného Chersonu, který čelí neustálému ruskému teroru, znamenalo příměří neobvyklých pár dní klidu. Někteří místní ale dávali najevo obavy, že po konci klidu zbraní ruské útoky na město naopak zesílí.
Hned v pondělí ráno po konci klidu zbraní zasáhl ruský dron budovu nemocnice v centru města. Tento úder se obešel bez obětí či zraněných, jiný ruský dron ale zaútočil na auto a zranil dva lidi.
Ruské přeskupování a obavy z ofenzivy
Na to, že ruská armáda využije příměří k přípravě na další ofenzivu proti těžce zkoušenému Chersonu, upozorňovala ukrajinská armáda, úředníci či experti už dříve.
Také třeba Sky News uvádí, že Rusové příměří využili k přesunům vojenské techniky a zásob do Olešek. Stanice získala přístup do velitelského střediska 34. brigády ukrajinské námořní pěchoty, kde monitorovali ruské pohyby před evakuací, po ní a během příměří, a odvysílala záběry ruských pohybů ve městě během klidu zbraní.
Na nich je mimo jiné vidět ruská obrněná vozidla v ulicích či vojáky odnášející batohy do budov se sklepy. Další záběry ukazují podle stanice okupanty, jak si krabice a pytle s humanitární pomocí určenou pro místní obyvatele odnášejí pro vlastní potřebu.
Ze záběrů je dle Sky News rovněž patrné, že Rusové odvezli těla z místní márnice, přičemž jde podle tamních obyvatel o těla lidí, kteří nezemřeli přirozenou, nýbrž násilnou smrtí. „Rusové je odvážejí. Nebude žádné vyšetřování toho, co se jim stalo,“ dodala stanice s tím, že okupanti nedovolili obyvatelům mrtvé pohřbít.
Ukrajinský ombudsman Lubinec v pondělí prohlásil, že se Kyjev dohodl s Moskvou na vrácení těl zesnulých, která byla z Olešek odvezena a jejichž příbuzní žijí na Ukrajině.
Podle Kremlu běžná praxe, dle Kyjeva zakázané kroky
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na obvinění, že Moskva využila humanitární pauzu k upevnění vojenských pozic, tvrdil, že jde o běžný postup a že předpokládá, že Ukrajinci postupovali stejně. V otevřených zdrojích se však žádná vyjádření ruských vojáků o tom, že by Kyjev tímto způsobem příměří využil, neobjevila, píše v pondělí NGJ.
Také Lubinec v pondělí konstatoval, že koncentraci vojenských sil a pohyb vojenské techniky během příměří vzájemné dohody obou stran „výslovně zakázaly“. Zároveň řekl, že na záběru stanice Sky News je podle něj odminovací stroj, který na místě pracoval pod ukrajinským dohledem.
I ukrajinský generální štáb nicméně v pondělí oznámil, že Rusové během klidu zbraní vystřídali jednotky nasazené v tomto úseku fronty, opevňovali své pozice, zlepšovali ochranu před dronovými útoky na silnicích či logistiku a doplnili zásoby munice.
Velitel ukrajinské 34. samostatné brigády námořní pěchoty Dmytro Pulinec, se kterým mluvila Sky News, řekl, že Rusové během příměří dali do pořádku své dělostřelecké systémy, znovu získali dříve ztracené pozice, provedli rotace personálu, přivedli nové posily a vybavení a vytvořili si kapacity pro vzdušný průzkum a zásoby paliva.
Ruská propaganda: Okupanti jako zachránci
Kromě posílení vojenských pozic využilo Rusko příměří a evakuaci v Oleškách také propagandisticky. Potvrdila to i americká konzervativní stanice Newsmax, jejíž tým evakuaci dokumentoval.
Reportérka stanice na počátku evakuace uvedla, že Moskva se chce prezentovat jako zachránce civilistů, přestože Olešky okupovala, zničila a uvrhla do humanitární krize, a že „Rusko kontroluje, co budeme smět (v Oleškách) vidět“.
Také Novaja Gazeta Jevropa podotkla, že novináři spatřili jen to, co jim okupační úřady povolily vidět. Podle místního obyvatele Andrije byly ulice, kudy humanitární mise projížděla, nejen odminovány, ale také uklizeny, dodal web s tím, že trasa vedla kolem víceméně nedotčených budov.
Ruská média pak okupanty vykreslovala jako zachránce, zatímco odpovědnost za humanitární krizi ve městě svalovala na Ukrajinu. Například ruský Pěrvyj kanal odvysílal reportáž s názvem „Naše armáda zachraňuje obyvatele Olešek, kde bojovníci Ukrajinských ozbrojených sil způsobili humanitární katastrofu,“ dodala NGJ.