Ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková má pochybnosti, zda budou školní jídelny dodržovat nezávazná doporučení, pokud nebudou přímo součástí vyhlášky. Ministerstva školství a zdravotnictví ve středu potvrdila, že takzvaný spotřební koš, který určuje podíl zeleniny, masa či luštěnin v měsíčním jídelníčku, byl měl z vyhlášky zmizet. Požadavek vyšel od premiéra Andreje Babiše (ANO), který novinářům ve středu sdělil, že jím plní svůj předvolební slib.
„Bojím se, že děti budou dostávat jídla plná polotovarů, dochucovadel, bez potřebných výživových hodnot. Pro mnoho dětí je školní oběd jediným teplým jídlem denně,“ uvedla Macková. Podle ní může mít špatné stravování už od dětství závažné následky v podobě obezity, rozvoje diabetu, hrozících onemocnění srdce a cév a mnoho dalšího.
„Jako lékařka nemohu uvěřit, co se děje, a jsem zásadně proti,“ dodala. Zároveň poděkovala odborníkům a veřejnosti, že změny vyhlášky podporuje. Naopak proti změnám, které měly po několika odkladech platit od září příštího roku, se postavila Potravinářská komora. Podle Babiše nová pravidla ocení i jídelny.
Podle středečního vyjádření ministra školství Roberta Plagy (za ANO) samotná vyhláška dál platí, zruší se jen část se spotřebním košem. Podle Deníku N by měla z vyhlášky zmizet i pasáž, podle níž se kuchaři v jídelnách musí při vaření pro děti se speciálními dietami řídit doporučeními lékařů a dalších expertů.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ve středu uvedl, že cíl ministerstva zdravotnictví nemění, jen způsob, jakým se budou výživové standardy uplatňovat. „Školní jídelny mají zásadní roli při vytváření správných stravovacích návyků,“ uvedl v tiskové zprávě. „Výživové standardy proto zachováme jako odborné metodické doporučení. Jídelnám tím dáme větší prostor, ale i odpovědnost při sestavování jídelníčků, ale zároveň jim poskytneme jasné odborné vodítko a potřebnou podporu,“ dodal.
Podle návrhu, který připravil Státní zdravotní ústav, měly jídelny nově servírovat například méně brambor a omezit by se měly sladké nápoje. Snížit se měly průměrné porce masa, protože nově se do jeho váhy nepočítají kosti, naopak mírně přibýt by v jídelníčku mělo ryb či luštěnin. Podle SZÚ se zásadně mění hlavně to, jak se jednotlivé složky do doporučených dávek započítávají. Školy již mohou podle nových pravidel vařit, povinné to mělo být od září 2027.
Výhrady proti dobrovolnosti pravidel
Podle Mackové ale doporučení často nefungují, jako příklad uvedla doporučená, ale dobrovolná očkování. „Proč si stát myslí, že u školních jídelen zvítězí péče o zdraví dětí nad byznysem polotovarů a nad rozpočtem pro obědy?“ doplnila.
O obratu, který považuje za nepochopitelný, podle ní ministerstvo ústav, který změny odborně připravil, oficiálně neinformovalo. „Dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) jsme jako SZÚ dostali pouze na vědomí dopis, kterým ministr školství doporučuje postup ministerstvu zdravotnictví,“ doplnila.
Za zachování povinných pravidel pro jídelny v novele vyhlášky o školním stravování se postavili dětský ombudsman, odborníci na zdravotnictví či školství i některé školy či Asociace školních jídelen. Někteří z nich podepsali výzvu organizace Ministr zdraví, která požaduje zachování novely. Organizace tvrdí, že zrušením spotřebního koše ztratí personál jídelen argument proti nákupu nejlevnějších polotovarů.
Karolina Kallmünzerová, manažerka programu Skutečně zdravá škola, uvedla, že nový spotřební koš měl být zárukou toho, že každé dítě dostane zdravé jídlo. V případě, že výživové údaje budou pouze doporučující, bude se podle ní kvalitní stravování odvíjet „od osvícenosti toho kterého ředitele anebo tlaku na nejnižší cenu“.
Kallmünzerová také zmínila příklad Skandinávie nebo Francie, kde výživové standardy slouží jako prevence nárůstu dětské obezity. „Děti neodmítají zdravé jídlo. Odmítají jídlo, které jim nechutná, protože není dobře připravené,“ dodala. Poukázala na zkušenosti ze škol zapojených do programu; dle těchto zkušeností se negativní postoj dětí ke zdravým obědům naprosto změnil a dramaticky snížil.
Rušení nebo změny stravovací vyhlášky by bylo to nejhorší, co by vláda mohla udělat, řekl ve čtvrtek prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
„Ve chvíli, kdy děti získají špatné stravovací návyky, velmi obtížně se jich zbavují. A vidíme, že české děti mají problém se stravováním, mají obrovský problém s obezitou, to vše si ponesou jako obrovskou zátěž do budoucna. A kdyby je někdo chtěl učit zdravě jíst, tak by to i dlouhodobě českému zdravotnictví ušetřilo obrovské peníze,“ podotkl Prouza.