V pražském Braníku už rok funguje projekt mezigeneračního bydlení. Propojuje vysokoškolské studentky se seniory žijícími v jednom domě. Studentky platí nižší nájem a na oplátku tráví čas se staršími obyvateli. Osamělost je mezi seniory závažným problémem. Podle organizace ŽIVOT 90 žije v Česku přes dva miliony lidí starších 65 let, zhruba 700 tisíc z nich bydlí samo.
Dělí je šedesát let, přesto spolu pravidelně tráví čas. Cvičí, povídají si nebo se vzdělávají. „Mladí se nám věnují a my s nimi ožíváme,“ poznamenala klientka organizace Letokruh Božena Brožková.
Studentky v domě s byty zvláštního určení v pražském Braníku nejen bydlí, ale pravidelně se věnují také seniorům. Pomáhají při aktivitách center aktivního stáří, navštěvují starší obyvatele v jejich bytech nebo je doprovázejí na procházky. V domě žije kolem 150 seniorů. Někteří se dříve ani neznali, při společných aktivitách se ale postupně poznali. „Tím se sbližujeme, řekla bych. I venku víc potkáváme,“ řekla Brožková.
Se studentkami i mezi sebou si povídají také při náhodných setkáních na chodbě. Na společné aktivity docházejí do protějšího domu přes ulici. Oblíbený je například trénink paměti. „Holky vzaly ty role přirozeně za své a vlastně se mi nejvíc líbí, že do toho mohly vnést svoje zkušenosti,“ řekla koordinátorka projektu Letokruh Eliška Schönfeldová.
„Po prvním roce fungování se ukázalo, že projekt naplnil své cíle. Mezi studentkami a seniory vznikly vztahy založené na důvěře, respektu a pravidelném setkávání,“ uvedlo vedení domova na webových stránkách. Senioři podle něj oceňují zejména pocit, že v domě nejsou sami, a možnost sdílet běžný život s mladou generací. Studentky se zároveň staly přirozenou součástí místní komunity.
Osamělost ovlivňuje psychické i fyzické zdraví
Podle ředitelky organizace ŽIVOT 90 Ruth Šormové se s osamělostí potýká každý pátý senior. Mezi lidmi staršími osmdesáti let jsou to až čtyři z deseti. Osamělost má podle ní negativní vliv nejen na psychickou pohodu, ale prokazatelně dopadá i na fyzické zdraví.
Potvrdila to také geriatrička a koordinátorka následné péče brněnské SurGal Clinic Jana Horáková. „Zvyšuje riziko depresí, urychluje rozvoj demence a představuje pro organismus dlouhodobou stresovou zátěž. Tělo je vystaveno zvýšené hladině stresových hormonů, což zatěžuje srdce a cévy, zvyšuje riziko infarktu nebo cévní mozkové příhody a zároveň oslabuje imunitní systém. Častější bývá také pomalejší hojení ran nebo horší zvládání běžných onemocnění,“ uvedla.
Osamělost se může podle Horákové stát součástí takzvané spirály stárnutí. „Člověk, který zůstává dlouhodobě sám, hůře zvládá péči o své zdraví i každodenní potřeby. Chronická onemocnění se mohou zhoršovat, přibývají další zdravotní komplikace a omezení pak ještě více snižují možnosti kontaktu s okolím. Vzniká začarovaný kruh, ze kterého je bez pomoci stále obtížnější vystoupit,“ poznamenala.
Pomoci mohou i drobná každodenní setkání
Nejdůležitější prevencí osamělosti podle lékařky zůstávají mezilidské vztahy. Pokud děti žijí daleko od svých rodičů, mohou pomoci moderní technologie nebo komunitní služby. Příbuzní by si zároveň měli všímat signálů, které mohou naznačovat zhoršení fyzického či duševního zdraví. „Mohou to být náhlé změny chování, zanedbávání osobní hygieny nebo domácnosti, hubnutí či změny ve vyjadřování. Tyto projevy nemusí být jen důsledkem osamělosti, ale mohou upozorňovat i na začínající zdravotní nebo psychické potíže,“ upozornila.
Pravidelná setkání a kurzy nabízí organizace ŽIVOT 90 také v centru Prahy. Senioři mohou navštěvovat například cvičení, zpěv, pétanque nebo angličtinu. S aktivitami pomáhají dobrovolníci. Osamělým seniorům ale podle organizace může pomoci každý, třeba i obyčejným rozhovorem. „Kolem sebe, tam, kde žijeme, se s někým potkat. Zní to obyčejně, ale je to vlastně poklad,“ poznamenala Šormová.
Projekt Mezigenerační bydlení realizuje Ústav sociálních služeb Praha 4 ve spolupráci s městskou částí Praha 4 a organizací Letokruh od října 2025. A chce pokračovat. „Naším cílem je dále rozvíjet mezigenerační vztahy, podporovat komunitní život a ukazovat, že propojení mladé a starší generace má smysl pro všechny zúčastněné,“ uvedlo vedení.
Seniorů v Česku bude přibývat
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bude v Česku v roce 2040 žít téměř 2,7 milionu seniorů, z toho téměř pět set tisíc starších 85 let. Společnost se tak bude muset připravit na rostoucí potřebu specifických zdravotních a sociálních služeb.
„K nejvýraznějšímu nárůstu počtu obyvatel ve věku nad osmdesát let dojde zhruba do roku 2035. Následně bude stárnutí populace pokračovat plynulejším a pomalejším tempem až do roku 2050,“ řekl na odborné konferenci Zdravotnictví 2027 ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Geriatrických pacientů, tedy lidí s vysokým rizikem ztráty soběstačnosti, podle něj přibývá přibližně o desetinu za deset let. Lůžek dlouhodobé ošetřovatelské péče bude potřeba téměř o deset tisíc více než v současnosti. Kvůli nedostatku personálu a financí ale bude podle Duška zásadní umožnit co největšímu počtu lidí, aby poslední roky života mohli trávit v domácím prostředí.