Podle recenzované studie v odborném žurnálu Science mělo lidstvo zaniknout tím, že se na konci roku 2026 na Zemi doslova umačká – vědci spočítali, že se lidé na planetu už zkrátka nevejdou. Kde udělali chybu?
„Soudný den: pátek 13. listopadu roku 2026.“ To byl titulek článku, který roku 1960 otiskl časopis Science, tehdy i dnes jeden z předních světových vědeckých žurnálů. Předpovídal, že v tento den se počet lidí na Zemi přiblíží nekonečnu a lidstvo se tak v podstatě samo zničí.
Tato předpověď byla už tehdy současně těžko uvěřitelná a přitom dostatečně děsivá, aby vyvolala pozornost akademiků, novinářů i veřejnosti. Jenže když vědci ověřili matematický model, na němž byla postavená, ukázalo se, že všechna čísla sedí. Jak to, že tedy tento článek čtete a konec světa nenastal?
Superexponenciální růst lidstva
Studii napsali tři vědci – rakousko-americký expert na kybernetiku Heinz von Foerster a jeho dva studenti Patricia M. Morová a Lawrence W. Amiot. Jejich základní myšlenkou bylo, že lidská populace je výjimečná a může růst rychleji, než je exponenciální růst. Z toho vycházely jejich pesimistické závěry – domnívali se, že na Zemi zkrátka nebude pro lidi dost místa. „Naše prapravnoučata nebudou hladovět,“ tvrdili. „Umačkají se k smrti.“
A dalších třicet let vývoje dávalo jejich předpovědím za pravdu – svět se opravdu vyvíjel směrem, který předpověděli. Změnilo se to až roku 1993.
Tehdy se začalo tempo růstu lidské populace zpomalovat – a to velice rychle, když začala celosvětová populace zaostávat za prognózami. Příčin bylo více, nedá se určit jeden konkrétní důvod. Odborná literatura nejčastěji hovoří o pěti.
Tím hlavním bylo plánované rodičovství, kdy lidé začali mít méně dětí a více plánovali jejich počet. Roli hrálo také vzdělávání žen, protože více žen studovalo a budovalo kariéru, a proto často odkládaly mateřství. Se změnou role žen souvisí i lepší dostupnost (zejména ženské) antikoncepce, která pomohla lepšímu plánování, kdy a kolik budou mít lidé dětí.
Příchod ženské antikoncepce oslavila v osmdesátých letech americká folková zpěvačka Loreta Lynnová v písni The Pill:
Zpomalení růstu pomohla i rychlá urbanizace, protože výchova dětí ve městech je finančně náročnější než na venkově, a pokles dětské úmrtnosti – rodiče již nemuseli mít tolik dětí, aby se zvýšila šance, že se jich více dožije dospělosti.
Dnes je každopádně celosvětová porodnost o něco méně než poloviční oproti úrovni z roku 1960, takže soudný den z důvodu přemnožení už nehrozí – na rozdíl od mnoha jiných důvodů.
Přemnožené lidstvo
Myšlenka, že se lidstvo může „přemnožit“ je překvapivě nemoderní, pochází už z přelomu 18. a 19. století. Jako první s ní přišel anglický reverend a ekonom Thomas Robert Malthus, který se nejvíce proslavil svou teorií o růstu populace, jež se po něm nazývá malthusiánství nebo malthusianismus.
On a jeho následovníci předpokládali, že zatímco počet obyvatel má potenciál růst exponenciálně, je neustále udržován na uzdě svou schopností se uživit. Což znamená, že kdyby rostla populace moc rychle, mohlo by to vést k nedostatku zdrojů a geopolitickým konfliktům.
Von Foerster a jeho studenti věřili, že lidé jsou díky svým schopnostem tyto výše popsané konflikty schopni řešit, ať už pomocí spolupráce, nebo technologií, což by prolomilo dříve nepředstavitelné limity velikosti lidské populace. V důsledku toho by se růst globální populace stal ještě rychlejším.
Ve zmíněné studii použili 24 odhadů světové populace z období posledních dvou tisíc let, aby ukázali, že počet lidí ve skutečnosti neustále překonával očekávání. Když pak tyto křivky protáhli do budoucnosti, zjistili, že roku 2026 se počet lidí na Zemi začínal blížit nekonečnu. A protože na jednu planetu se na rozdíl od nekonečna andělů na špičce jehly nekonečně lidí nevejde, považovali právě 13. listopad za den, kdy lidská existence nutně musí skončit.
Současně ale byli autoři optimisté, protože nevěřili, že by se tento scénář mohl odehrát, chápali ho jen jako jakýsi odrazový můstek pro ty opravdu důležité úvahy. Usoudili totiž, že právě lidské vlastnosti jako spolupráce a schopnost racionálně řešit problémy, které mohly ke katastrofě vést, jí budou s to zabránit.
Došli k závěru, že lidé by měli společnými silami společně usilovat o snížení celosvětové porodnosti na polovinu. Přesto se stala jejich „rovnice soudného dne“ nesmírně oblíbenou. Doslova vstoupila do učebnic, a to rovnou několika oborů – od demografie až po genetiku, ekonomii či ekologii.
